Pozor na polotovary

Stejně jako trh s klasickými potravinami je i ten s veganskými zaplaven polotovary, které obsahují často zdraví nepříliš prospěšné přídatné látky. Nutriční specialistka Monika Bartolomějová pak varuje před častou konzumací veganských tvrdých a tavených „sýrů“ či výrobků nahrazujících maso. „U těchto produktů je důležité sledovat složení, protože některé potraviny jsou na hony vzdálené tomu, za co se vydávají. Dobrým příkladem je veganský plátkový ‚sýr‘, jehož hlavní složkou je kokosový olej a modifikovaný škrob. Takový produkt neobsahuje žádné bílkoviny, ačkoli může tento dojem vyvolávat. Může se vám tak stát, že místo domněle zdravého jídla jíte ultra zpracovanou potravinu, která vašemu tělu kromě energie nic nepřináší,“ vysvětluje Monika Bartolomějová.

Při přípravě veganského jídla byste proto stejně jako u každé další formy zdravého stravování měli dávat přednost původním surovinám s minimálním zásahem potravinářského průmyslu.

Je to pro mě?

„Různé zahraniční výživové instituce, jako jsou například Akademie výživy a dietetiky z USA, Britská a australská dietetická asociace nebo kanadští dietologové, uvádí, že dobře naplánovaná veganská strava je zdravá v každém věku a plně pokrývá potřebu všech živin, které člověk potřebuje. A to platí i pro děti a těhotné a kojící ženy,“ říká Eva Hemmerová.

Valná část českých odborníků na výživu ale vidí ve veganském stravování riziko zejména pro děti do dvou let. Těm hrozí nedostatek bílkovin i kalorií a v jejím důsledku i růstová a psychomotorická retardace. Riziková může být i část adolescentů se sklonem ke vzniku poruch příjmu potravy. Je to dáno faktem, že při přechodu na vegetariánskou či veganskou stravu logicky dochází k omezení nebo vyloučení některých druhů potravin a také ke snížení tělesné hmotnosti.

Další obdobím, kdy veganství nemusí být vhodné, je u žen těhotenství a kojení. Tehdy totiž ženy ve vyšší míře potřebují právě ty látky, které si vegani musejí v jídelníčku hlídat nejvíc.

Češi a veganství

Veganů v Česku zatím příliš není. Podle agentury pro výzkum trhu a veřejného mínění IPSOS se tímto způsobem v Česku stravuje 1 % lidí. Ochota vzdát se masa a masných výrobků je přitom příznačná zejména pro mladou generaci. „Zatímco 33 procent oslovených respondentek a respondentů různých věkových skupin bylo ochotno jíst méně masa nebo ho v některých jídlech nahradit alternativami, ve věkové skupině 18–26 let roste tato ochota až na 42 procent,“ uvedla Eva Hemmerová z ProVeg Česko. Čtyřicet procent Češek a Čechů je také přesvědčeno, že má živočišná produkce negativní vliv na životní prostředí.

Zdroj: www.proveg.com/cz/