Mozek jako centrální orgán lidského nervového systému hraje v našem životě nezastupitelnou roli. Řídí totiž základní tělesné funkce jako dýchání, srdeční činnost, trávení a hormonální regulaci. Je zodpovědný za zpracování smyslových informací, díky kterým vnímáme svět okolo nás pomocí zraku, sluchu, čichu, chuti a hmatu, a také za orientaci v prostoru, koordinaci pohybů a motoriku těla. V oblasti kognitivních funkcí zajišťuje mozek myšlení, rozhodování, uchovávání a vybavování paměťových stop. Klíčový je také v regulaci emocí a v sociálních a komunikačních schopnostech. Naše identita, vědomí a interakce s okolím by bez něj byly ztraceny. Je to zkrátka lidský orgán, který dělá člověka člověkem – i proto nám jeho důležitost připomíná osvětová kampaň v rámci Evropského týdne mozku, který proběhne od 11.března.
Mozek trénují šachy, studium i cvičení
Stejně jako posilujeme naše svaly, pravidelně cvičíme a dbáme na to, abychom dobře regenerovali, je nutné pracovat i s naší hlavou. Mozek je tvárný a mění se v závislosti na podnětech, které k němu přicházejí. „Každý člověk má až sto miliard neuronů, díky kterým se přenáší nervové vzruchy. Tím, jak stimulujeme mysl, podporujeme i jeho neuroplasticitu, tedy schopnost vytvářet a posilovat neuronové spoje. Klíčem k efektivnímu tréninku mozku je pravidelnost a diverzita aktivit. Od logických her, jako jsou křížovky, sudoku, šachy, přes osvojování nových dovedností, například studium jazyka, hra na nějaký hudební nástroj, případně fyzické cvičení zaměřená na rovnováhu, ať už je to jóga, bosu nebo tai chi,” doporučuje Ing. et Ing. Barbora Procházková, PhD., vedoucí vědeckého týmu Chromozoom, která stojí za vývojem DNA testů.
Ve spánku se mozek připravuje na bdělost
Důležitý je ale podle vědců i dostatečný spánek. Ten je stěžejní pro paměťové funkce, regulace nálady a celkový duševní stav. Během noci se informace z hipokampu, který funguje jako dočasné úložiště paměti, přenáší do mozkové kůry. Mozek se při přechodu do spánku postupně utlumuje, regeneruje a zpracovává nabyté informace. A to zejména v případě, učíte-li se na nějakou důležitou zkoušku.Studie provedené Univerzitou v Tsukubě a publikované na ScienceDaily v roce 2020 ukázaly, že během REM spánku dochází k upevňování a přeorganizování naučených informací. Tento vztah mezi REM spánkem a konsolidací paměti naznačuje, že dostatečný a kvalitní spánek je nezbytný pro efektivní učení.
Maminky malých dětí, které v noci opakovaně vstávají, to znají moc dobře - přes den jsou nejen unavené, ale špatně se také soustředí, hůře si dávají věci do kontextů a problém jim dělá i vzpomenout si například na některá slova nebo pohotově reagovat na situace.
Potřeba cvičit mozek narůstá s věkem
V případě, že mozek necháme zahálet, může se s přibývajícím věkem jeho funkčnost zásadně zhoršovat. Už po pětadvacátém roce bychom proto měli dělat pravidelná cvičení, takzvaný mozkový jogging. Stačí si vzít článek a přečíst si odstavec nahlas. Po přečtení se pokuste text přepsat doslovně a srovnejte si to. Když tuto aktivitu budete opakovat každý den, uvidíte výrazné zlepšení v naučeném textu.
Ke zdravé a svěží mysli nám může pomoct také pravidelný pohyb, nejlépe tanec nebo chůze čtyři kilometry denně, středomořská kuchyně s dostatkem omega 3 a 6 nenasycených mastných kyselin, vitaminy C, E nebo ginkgo biloba. U starších lidí funguje perfektně také sociální interakce například s vnoučaty nebo blízkými, díky které se chátrání našich poznávacích schopností může zpomalit až o neuvěřitelných 70 %. Jestli máte v rodině seniora, který bydlí sám, nezapomínejte ho často navštěvovat, povídat si s ním, nechat si vyprávět příběhy z mládí - tím ho nutíte vzpomínat a trénovat paměť. Důlěžité je myslet i na paměť krátkodobou - ptejte se proto, co měl včera k obědu, kdy byl naposledy u lékaře, co je dnes za datum a tak dále. Dobrý trénink je i ukazování lidí na fotkách a ptaní se na jejich jméno a práci. Přineste mu křížovky nebo sudoku či noviny.
Na naši pozornost mají vliv i geny
Zvýšit naši pozornost můžeme i krátkodobě pomocí doplňků stravy s obsahem citikolinu (CDP-cholin), který je formou esenciální látky zvané cholin. Bez ní by náš mozek nedokázal fungovat. Světové průzkumy navíc ukazují, že nedostatkem této látky je ohroženo až 90 % populace, zejména žen. ZVýšit jeho příjem by měly hlavně ženy v těhotenství a po menopauze. Největší množství cholinu obsahují vaječné žloutky, játra, mozeček, srdce, luštěniny (sója), obilné klíčky, kvasnice, mléko, listová zelenina a arašídy.
Vzhledem k tomu, že genetické faktory mohou ovlivnit vstřebávání cholinu z potravy, doporučuje se tento nedostatek kompenzovat ve formě doplňků stravy. „Právě rozdíly v naší pozornosti, paměti, rychlosti zpracování informací, prostorových schopnostech, jazykových dovednostech a schopnosti řešit problémy jsou z velké části ovlivněny našemi geny. Na rozdíl od barvy očí, kde jsou zapojeny jen některé geny, je v rámci kognitivních funkcí aktivní mnohem více genů. I když každý sám o sobě má malý vliv, když se spojí dohromady, tvoří více než 50–70 % rozdílů v kognitivních funkcích mezi jednotlivci,” upozorňuje genetička.
Mysl musí odpočívat
Dnešní zrychlená doba se vyznačuje důrazem na výkon a produktivitu jak v pracovním nebo studentském prostředí, tak ve sportu. Mozek bychom neměli přetěžovat, protože už tak jsme permanentně vystaveni mnoha různým stimulům. A není to jen internet v telefonu, přemíra stresu v práci nebo každodenní péče o děti.
Tím, jak spěcháme, děláme více věcí najednou, myšlenkami skáčeme z jednoho tématu na druhé, neustále přerušujeme naši pozornost, tak nevědomky naší mysli škodíme. Jednou za čas je dobré nechat mozek odpočinout v tzv. default mode, což je specifický systém mozku, který se aktivuje, když naši pozornost nezaměřujeme na vnější okolí. Stav, kdy vlastně neděláme nic, jen se například patnáct minut koukáme z okna nebo do krbu a necháme naši mysl ve vlastních tocích myšlenek, má na náš mozek vysoce regenerační účinky, podobně jako třeba meditace nebo jóga.
Zdroje:
Ing. et Ing. Barbora Procházková, PhD., vedoucí vědeckého týmu Chromozoom
