Jedna z nejběžnějších zdravotních obtíží však vědce celého světa stále nechává na velkých pochybách. „Víme sice mnohem více než před 20 lety o tom, co způsobuje bolesti hlavy, ale ještě stále nemáme ucelený obraz,“ říká Charles Flippen, docent neurologie na David Geffen School of Medicine v Los Angeles. „Mozková tkáň a lebka za bolesti ze své podstaty zodpovědné být nemohou, jde tedy zejména o záležitost krevních cév v hlavě a krku, tkání obklopujících mozek a některých jeho hlavních nervů. Příčina bolesti hlavy však může tkvít také v pokožce, dutinách, zubech, krčních svalech a kloubech…“ Podle odborníků se bolesti nejlépe zbavíme, když rozpoznáme, s jakým typem bolesti hlavy se potýkáme.

Není bolest jako bolest

Nejčastějším typem bolesti je tzv. tenzní bolest hlavy, vyskytující se častěji u žen. Tupá, svíravá bolest, za niž nezřídka mohou svaly v okolí šíje, může být různé intenzity a četnosti, dobrou zprávou je, že většinou si s ní poradí analgetika. Druhý nejrozšířenější typ představuje migréna, postihující jak děti, tak dospělé. Před pubertou bývají chlapci i dívky postižení stejně, v dospělosti opět dominují ženy. Ti, jichž se týká, hovoří o prudké, pulzující bolesti, v těch nejtěžších případech ji přirovnávají k silným úderům.

Naděje v nových lécích

Podle neurologa a předsedy Společnosti pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy Davida Doležila je migrénou v Česku postižen asi milion obyvatel. Přibližně třetina z nich mívá pět a více záchvatů měsíčně, 50 000 pacientů více než patnáct záchvatů měsíčně. „Bolest může být skutečně velmi silná, paralyzující. Ataky trvají obvykle mezi 4 a 72 hodinami. Některé mohou trvat i déle, ale potom už pacientův stav nazýváme jinak: status migrenosus,“ popisuje vedoucí centra pro diagnostiku a terapii bolestí hlavy a primářka Neurologické kliniky 3. LF a Thomayerovy nemocnice MUDr. Jolana Marková, FEAN. Neurologové poukazují na to, že migrénu nelze přehlížet, jak se bohužel někdy děje – ať už přespříliš statečnými pacienty, kteří nechtějí obtěžovat lékaře „pouhou“ bolestí hlavy, nebo naopak neempatickými lidmi v okolí nemocného.

Podle neuroložky MUDr. Evy Medové stačí u menších počtů záchvatů akutní léčba – běžná analgetika nebo tzv. triptany. Při čtyřech a více záchvatech měsíčně je již podle lékařky vhodné nasadit preventivní léčbu, kterou pacientovi předepisuje neurolog. Ten jej může také odeslat do specializovaného centra pro terapii bolesti hlavy, kterých je v Česku již přes 30. „Preventivní léčbou dnes dokážeme snížit počty záchvatů až o 50 procent, a to pomocí přípravků, jež byly původně vyvinuty pro jiná onemocnění, ale ukázal se u nich pozitivní účinek na migrénu. Od roku 2020 pojišťovny proplácí i tzv. biologickou léčbu, specificky vyvinutou pro profylaxi migrény. Ta umí snížit počet záchvatů až o polovinu i více, zkracuje trvání atak a zmírňuje jejich intenzitu. Kromě toho u biologických léků pozorujeme minimum nežádoucích účinků,“ říká MUDr. Medová. V centrech pro léčbu bolesti podle ní pacientům s migrénou kromě léků nabízejí i psychoterapii a fyzioterapii.