Mládí v lymfě

Lymfatická síť je základní obrannou linií uvnitř našeho organismu. Proto fungující lymfatický oběh je základem dobrého imunitního systému. Je to vlastně jediný systém, který uchovává a transportuje z organismu ven škodliviny, které buď sám vyprodukuje, nebo se do něj dostanou z vnějšího prostředí – vzduchem a potravinami. Co je lymfa Lymfa je v podstatě filtrát krevní plazmy. Kromě vody obsahuje bílkoviny, tuky, soli, odumřelé buňky, bakterie a látky vzniklé jako odpad metabolických procesů. Naše buňky se koupou v mezibuněčném roztoku, jehož složení se podobá mořské vodě. Lymfa je aktivním prostředníkem mezi krví, která nepřichází do styku s buňkami přímo, a buňkami omývanými jejich roztokem. Lymfatický oběh odvádí mezibuněčný roztok svou vlastní oběhovou sítí do uzlin, které zkontrolují, zda v lymfě není něco, co tam nepatří. Lymfatické uzliny, tyto nespočetné uzlíčky velikosti špendlíkové hlavičky až malého hrášku, hrdinně likvidují mikrobiální agresory a jiné vetřelce. V lidském těle jsou čtyři hlavní lymfatická centra – podpaží a tříselné uzliny. V oblasti nadklíčků se lymfa vlévá do krve. Ať lymfa proudí! Zatímco krevní oběh rozhýbává srdce. Lymfatický systém žádnou takovou pumpu nemá. „Pumpou“ lymfatického systému je správný dech a pohyb (činnost svalů). Lidé, kteří většinu dne sedí, a to jsme my všichni, trpí nedostatkem svalových stahů a mělkým povrchovým dechem. Následkem je zpomalený lymfatický oběh a žilní návrat. Jestliže lymfa obíhá nedostatečně, ztrácí každá naše buňka vitalitu. Ta závisí na neustálém omývání buněk mezibuněčnou tekutinou. Každé zpomalení této obnovy brání přísunu živných látek, odstraňování látek odpadních a vede ke znečištění organismu. To je hlavní příčinou snížené odolnosti vůči neduhům všeho druhu, předčasnému stárnutí a senilitě. Jsme zrozeni pro pohyb, ale nezapomínejte, všeho s mírou. Závislost na sportu a přemíra pohybu lymfu přetěžuje. Dech a pohyb jdou ruku v ruce. Při jakémkoli sportu – ať už je to obyčejná chůze, běh, lekce jógy, nebo jakákoli svalová zátěž – se zvedne tepová frekvence, zvýší se potřeba kyslíku a my začneme zhluboka vydechovat a nadechovat. Kromě pravidelného přiměřeného pohybu se tedy vyplatí věnovat pozornost dechu. To nejmenší, co pro sebe můžete udělat, je několikrát za den se zastavit a párkrát se zhluboka nadechnout a vydechnout. Uvědomit si dech. Při každém výdechu vzniká v hrudníku podtlak a způsobuje sání v celém řečišti lymfatického oběhu stejně jako v žilním návratu. Plný jógový dech, brániční dech a různé dechové techniky, které jsou součástí jógové praxe, spolehlivě rozhýbávají lymfu. Právě trénink dechu a vědomí si dechu v běžném životě je jedním z důvodů, proč jsou jogíni tak dlouho mladí, svěží a plní vitality. Když je lymfa přetížená Když v těle lymfa i krev proudí hladce, cítíme se svěží a plní energie. Přetížený lymfatický systém se projeví nejprve obyčejnou únavou nohou, posléze celého těla, otékáním kotníků, a to především večer po náročném dni. Později se objevují otoky v břiše, které se často zamění s otylostí. Objevit se mohou otoky očních víček, mízních uzlin, dechové potíže bez zřejmé vnější příčiny. Jasným dokladem toho, že vaše lymfa nezvládá, je oslabená imunita, která se projeví sklonem k častým infekčním nemocem. Fatálním stadiem je vznik nádorových onemocnění. Překážkou v hladkém proudění lymfy může být i prodělaná operace a nenápadně probíhající infekce v těle. „Velké jizvy po zraněních a operacích, staré infekty v mandlích, hlavových dutinách nebo kolem zubů v čelistech představují zátěž pro organismus a mohou zpomalit nebo zastavit průchod lymfy a způsobit tak otok, napětí, bolest, hromadění toxinů a posléze zánětlivé změny v okolí i na vzdálených místech,“ upozorňuje celostní lékařka MUDr. Michaela Šimková. Protože lymfatický oběh se velmi podobá oběhu krevnímu, největší vliv na tvorbu, kvalitu a proudění lymfy mají žaludek, slinivka a slezina. Snadno si tedy dopočítáte, že pokud chcete udržet lymfatický oběh v běhu, není jedno, co jíte. „Pokud máte poruchu lymfatického systému, která se projeví některým z výše jmenovaných symptomů, je důležité okamžitě nastavit dietu pro podporu sleziny,“ radí Michaela Šimková. Dieta pro slezinu Slezina nemá ráda chlad – vyhněte se přemíře syrové zeleniny (okurky, papriky a rajčata jsou nejhůře stravitelné pro slezinu), raw food, studeného jídla vytaženého z lednice. Naopak dopřejte jí pravidelná teplá jídla. Mezi 9.–11. hodinou ráno je přirozený biorytmus sleziny, je vhodné snídat, jak si tělo řekne a co vám chutná a dodá energii. Slezina miluje teplé snídaně – zeleninové polévky, obilné kaše (ideální jsou jáhly a pohanka), rýže s napařenou zeleninou. Nepravidelnost v jídle, pití velkého množství vody v průběhu jídla slezinu vyčerpává. Slezinu poškozuje přemíra bílého cukru a moderní vyšlechtěná pšenice a pečivo z ní vyrobené – rohlíky, sladké koláče a buchty, pšeničný chléb, knedlíky. Ty všechny postupně nahraďte mnohem vhodnějšími obilovinami, jako jsou jáhly, pohanka, bulgur, quinoa, kamut, hnědá rýže natural. Do stravy přidejte hodně tepelně upravené zeleniny (mrkev, celer, petržel, pastinák, řepa), polévky jak zeleninové, tak masové vývary z kostí. Bílé maso a ryby a hovězí jsou pro slezinu ideální. Slezina nemá ráda vlhko – jakékoli jídlo blemcavé konzistence (šlem z ovesné kaše, mouka a moučné výrobky) přináší do těla vlhkost. Vlhkost můžete regulovat množstvím vody přidaného do obilovin při jejich varu nebo kořením. Používejte hojně aromatické koření: bazalka, hřebíček, oregano, rozmarýn, dobromysl, šalvěj, saturejka, kurkuma a dlouhý pepř (pippali) – ty všechny vysouší přebytečné vlhko a prohřívají, navíc obsahují aromatické látky, které usnadňují trávení. Co ještě slezinu vyčerpává Slezině nedělá dobře ani nadměrná mentální aktivita – typicky studenti vysokých škol přílišným a horlivým memorováním učebnic a myšlením oslabují slezinu, nebo ti, kdo se živí tzv. hlavou, celé dny analyzují, plánují, přemýšlejí, soustředí svou mysl na myšlení a vymýšlení… Dokonce i nekonečné přemítání o problémech slezinu oslabuje a je jedním z příznaků již oslabené sleziny. Namístě je posílit ji stravou a bylinami. Byliny pro lymfu Svízel syřišťový – působí močopudně, používá se k podpoře funkce ledvin a močového měchýře, přispívá k vylučování odpadních látek z těla. Je používán k posílení lymfatického systému. Slzovka obecná – odvar ze slzovky odvádí vlhkost z těla a posiluje slezinu, detoxikuje organismus, vylučuje z těla toxiny a usazeniny, vylučuje hlen, posiluje energii ledvin a plic. Polyporus – choroš oříš je jedlá chutná houba, v tradiční čínské medicíně se používá při odvodňování organismu. Odvádí z těla vlhkost a tím pomáhá slezině, má močopudné účinky, reguluje rovnováhu sodíku a draslíku v krvi a zadržování vody v těle, má antioxidační účinky, zlepšuje buněčnou imunitu a imunitní systém. Maitake – trsnatec lupenitý patří mezi nejvýznamnější léčivé houby, má protirakovinné vlastnosti, zvyšuje odolnost organismu, působí proti bakteriím, virům, zánětům a chrání játra před působením škodlivých látek. Co nabízí lymfodrenáž? Lymfatické masáže pomáhají rychlejšímu toku lymfy a tím i rychlejšímu odplavování toxinů z těla, odstraňují otoky a únavu. Jde o speciální hmatovou masážní techniku, alternativně se provádí pomocí přístroje. Základním principem je vyprázdnění centrální mízní výpusti v oblasti krku, vyprázdnění mízních uzlin a poté vhánění lymfy do nich. Pokud se pro masáže rozhodnete, je vhodné absolvovat jich v pravidelných intervalech několik za sebou, aby se lymfatický systém nastartoval.

Mládí v lymfě

Co je lymfa

Předchozí z rubriky

Následující z rubriky