Jedna věc je jistá: ať se nám to líbí nebo ne, neutečeme před nimi. Dýcháme je i polykáme dnes a denně v obrovském množství. Jak uvádí například web Eko list, mikroplasty na nás číhají třeba v kuchyňské soli, pitné vodě balené i stáčené, v pivu, mražených potravinách, tropických plodech, tajícím sněhu, ovzduší měst. Podle tohoto webu o životním prostředí lidé ročně vyprodukují na 400 milionů tun plastu.

Zdroj: Youtube

Velkou část mikroplastů tělo umí vyloučit, i tak ale v našem organismu zůstává nezanedbatelné množství těchto mikro částic. Usazují se hlavně v dýchacích v orgánech, kolují v naší krvi. Obavy z dlouhodobých účinků, které mohou mít mikroplasty plné nejrůznějších změkčovadel, stabilizátorů, pigmentů a plastifikátorů na naše tělo, zvláště když se v něm hromadí, jsou tak na místě. I když vědeckých studií na toto téma stále není mnoho.

Zachytávají se v nose a v krku

Nejnovější studie zveřejněná letos v červnu ukazuje, že malé částice plastů mohou pro lidský (i zvířecí) organismus představovat skutečně vážné zdravotní problémy. Při zkoumání vědci hledali pomocí počítačového modelu, které části dýchacích cest jsou vdechováním mikroplastů nejvíce zasaženy. „Poprvé, v roce 2022, studie nalezly mikroplasty hluboko v lidských dýchacích cestách, což vyvolává obavy z vážných zdravotních rizik dýchacích cest," vyjádřil se inženýr Mohammad Islam z University of Technology v Sydney.

Ukázalo se, že největší testované mikroplasty mají tendenci uvíznout v nosní dutině nebo v zadní části krku.Tvar plastového prachu totiž ovlivňuje, kde se ukládá.

„Miliony tun těchto mikroplastických částic byly nalezeny ve vodě, vzduchu a půdě," řekl vedoucí studie Islam. Podle něj globální produkce mikroplastů prudce stoupá a hustota mikroplastů ve vzduchu se výrazně zvyšuje. Autoři se domnívají, že jejich studie jen podtrhuje skutečné obavy z vdechování mikroplastů, zejména v průmyslových oblastech s vysokou úrovní znečištění vzduchu.

Týdně vdechneme jednu kreditní kartu

Jak uvádí také web Vitalia.cz, skutečné dopady mikroplastů na lidské zdraví jsou zatím stále jednou velkou neznámou. Bylo však zatím prokázáno, že mohou například způsobovat zánět střev nebo snižovat plodnost (podle studií prováděných na laboratorních myších). Mohou však také přenášet bakterie, viry a nebezpečné chemické látky. Vědci tvrdí, že jejich dalším krokem bude prozkoumat, kde se mikroplasty hromadí v lidských plicích. Každou hodinu se prý do našich dýchacích cest dostane až 16,2 bitů mikroplastů, což v týdenním souhrnu odpovídá právě jedné plastové kartě!

Věděli jste, že i tak malé částky jako mikroplasty se rozkládají dál a dál? A to na ještě menší částečky, takzvané nanoplasty. Toxické jsou pro nás stejně, jen jako mnohem menší částice mohou proniknout skutečně všude, a jejich vliv na lidské zdraví tak může bý mnohonásobně větší. Zkoumat vliv nanoplastů je další pořádná výzva i pro současné vědce a badatele.


Zdroje: