Migréna je dlouhodobé onemocnění, které se projevuje opakovanými záchvaty bolesti hlavy s doprovodnými příznaky (světloplachost, přecitlivělost na zvuky, nevolnost nebo zvracení). Tyto příznaky se během záchvatu, který obvykle trvá jeden až tři dny, zhoršují i při běžných denních aktivitách. O tom, že migréna není jen tak nějaká bolest hlavy, ví své i šedesátiletá paní Jana, která má migrénu od svých deseti let. Když přišel záchvat, posílaly ji učitelky rovnou domů – ve škole zkrátka bolestí nevydržela. Kromě analgetik tehdy prakticky žádná léčba neexistovala, a tak trápení pokračovalo i na střední škole v Praze. „Měla jsem štěstí, že ředitelka internátu měla migrénu také a rychle pochopila, že si nevymýšlím. Záchvat jsem většinou dostala hned v pondělí po příjezdu do školy z domova. Ataky jsem většinou zvládala jako většina lidí s migrénou – musela jsem to přežít, ale mladý organismus to celkem zvládal a rychle jsem se vracela do normálu," vzpomíná pacientka. Po maturitě nastoupila do práce jako knihovnice a když ji migréna zastihla tam, snažila se ji – podle síly záchvatu – buď přežít, nebo musela odejít domů. Hodiny pak doháněla tím, že brala služby za kolegyně. Ve snaze zbavit se migrény zkoušela i různé léčitele, akupunkturu, ale vždy bez výsledku.

„Děti si mě pamatují s obvázanou hlavou u záchodu"

Bolesti hlavy, ale i zvracení a další projevy nemoci se začaly zhoršovat po prvním porodu. „Druhé těhotenství jsem částečně proležela v nemocnici, zvracela jsem při záchvatech tak, že jsem začala krvácet,“ uvádí Jana. Po druhém porodu prý vyzkoušela všechny možné léky, aby mohla fungovat a starat se o děti. Když po mateřské nastoupila zpět do práce, začalo jí peklo. Dost často prý končila v nemocnici na kapačkách nebo injekcích. „Často jsem při záchvatech přemýšlela o sebevraždě. Děti si mě hodně pamatují s uvázanou hlavou a opřenou o záchodovou mísu,“ popisuje Jana. Hodně jí prý pomohlo navštěvovat poradnu pro léčbu bolestí hlavy v Praze v Thomayerove nemocnici. Před třemi lety Janě zabrala inovativní terapie a z původních 15 záchvatů měsíčně se staly "jen" 3 až 4, což je velký úspěch. Nemoc Janě v životě vzala hodně – připravila ji o spoustu zážitků, a také o studium vysoké školy, kterou musela kvůli častým záchvatům po prvním ročníku vzdát.

Někteří svoji nemoc tají před okolím

O tom, že migréna často výrazně zasahuje i do pracovní oblasti pacientů, není pochyb. Jenže ne každý zaměstnavatel má pro to pochopení. „Migréna je dlouhodobé neurologické onemocnění, které způsobuje významnou individuální i celospolečenskou zátěž. Každý záchvat migrény je totiž spojen se sníženou schopností vykonávat běžné denní aktivity nebo pracovní činnost. Týká se to především lidí v produktivním věku,“ říká MUDr. Pavel Řehulka, Ph.D., z I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Podle MUDr. Řehulky je to právě migréna, která ze všech typů bolestí hlavy stojí společnost nejvíce peněz.

Podle průzkumu mapujícího dopady migrény na pacienty, společnost a ekonomiku České republiky činí celková ztráta produktivity pacientů v průměru 42,8 %, ať už kvůli nucené absenci, či poklesu výkonu. Situaci neprospívá ani to, že řada lidí svou nemoc před okolím tají, protože se bojí zlehčování a posměšků ze strany okolí, přibližně 40 % nemocných ani neví, že za jejich potížemi stojí právě migréna. K léčbě, která by jim razantně pomohla snížit počet atak, se tak dostává zlomek nemocných.

Kvůli migréně za psychiatrem i ortopedem

„Aktuální průzkum potvrzuje, že pro celou společnost je výhodnější migrénu léčit než neléčit. Pacient, který může normálně fungovat, přináší společnosti i ekonomice výrazně více, než když trpí, a řešení je přitom na dosah,“ komentuje výsledky průzkumu Rýza Blažejovská, předsedkyně pacientské organizace Migréna-help. Průzkum podle ní jasně ukázal, jak je nemoc devastující – z dat vyplynulo, že kvůli nedostatečné kontrole migrény lidé často navštěvují různé lékaře ve snaze dobrat se úlevy, od praktika (21,8 %) až po specializované ambulance (64,6 %). Za fyzioterapeutem, ortopedem, psychologem či psychiatrem přišlo v důsledku nemoci za posledního půl roku 34,7 % dotazovaných.

Zaměstnanec nikdy neví, kdy propukne další záchvat

Pacientům s migrénou by život usnadnilo i větší pochopení ze strany nadřízených nebo možnost home-office. „Když netušíte, kdy dostanete další záchvat a kolik jich v daném měsíci ještě přijde, je pracovní život složitější. Pomáhá například možnost práce z domu nebo na částečný úvazek, ale ne každý zaměstnavatel na to přistoupí,“ dodává Rýza Blažejovská. „Další kapitolou jsou neplánované absence v práci. V uplynulých 6 měsících skončilo 5 % dotazovaných pacientů kvůli migréně v nemocnici a 15 % muselo navštívit pohotovost.“ K migréně se často přidávají i další, takzvaná přidružená onemocnění, kterými trpí téměř 47 % pacientů. Nejčastěji jde o bolesti zad a krční páteře, úzkosti, poruchy spánku nebo depresi.

Zdroje: