O riziku vzniku metabolického syndromu jsme si mimo jiné povídali s lékařem a odborníkem na prevenci civilizačních onemocnění Matějem Kohutiarem v podcastu ŘEŠIT NADVÁHU A OBEZITU SE VŽDY VYPLATÍ. Právě nadváha a obezita se totiž vyskytuje u většiny pacientů, u nichž byl metabolický syndrom diagnostikován.
Zbytečný strašák nebo skutečná hrozba?
Metabolický syndrom je odborný výraz pro výskyt několika určitých příznaků nebo onemocnění, která jsou považována za rizikové faktory kardiovaskulárních a jiných onemocnění například cukrovky 2. typu. "Mezi tyto příznaky patří zvýšená hladina triacylglycerolů (TAG) a snížená hladina HDL cholesterolu, porucha metabolismu lipidů, vysoký krevní tlak (hypertenze), zvýšená hladina krevního cukru (prediabetes) a také větší množství viscerálního tuku," vysvětluje lékař Matěj Kohutiar. Jestliže u nás propukne metabolické onemocnění, jakým je například cukrovka 2. typu, znamená to, že se příznaky jako je zvýšená hladina cukru, museli vyvíjet postupně a plíživě. A časem se pravděpodobně projeví i další. Roli přitom hrají i genetické dispozice.
Nový díl podcastu si poslechněte
"Metabolický syndrom je určen zvětšeným obvodem pasu, zvýšenou hladinou glukózy a triacylglycerolů, sníženou hladinou HDL cholesterolu a zvýšenou hodnotou krevního tlaku. Pro to, aby nás lékař upozornil na to, že trpíme metabolickým syndromem nemusíme „splnit“ hned všechny podmínky, stačí tři," dodává lékař. V podcastu vysvětluje, že každý příznak, který vznikne, se rozvíjí postupně. Tím se zvyšuje pravděpodobnost, že vznikne další. Výsledkem může být inzulinová rezistence (snížená citlivost na inzulin), která souvisí zejména s viscerálním (útrobním) tukem a s metabolismem tuků a sacharidů. "Odtud už je to jen kousek k cukrovce 2. typu a té se chceme všichni vyvarovat," dodává Kohutiar.
Další zdravotní komplikací, které metabolický syndrom rovněž předchází, mohou být kardiovaskulární onemocnění.
Změna životního stylu pomůže
Na metabolický syndrom si často zakládáme už v dětství špatnými stravovacími návyky. Mezi ty typické patří nadměrná konzumace nezdravých energeticky bohatých jídel jako jsou sladkosti, ultra zpracované potraviny, uzeniny a také nápoje slazené cukrem nebo glukózovo-fruktózovým sirupem. Dalším rizikovým faktorem je kouření. Konzumace výše uvedených potravin vede spolu s nedostatkem pohybu k nadváze až obezitě.
"Dobrou zprávou je, že pokud se u vás metabolický syndrom teprve „rozjíždí“, lze se ho v mnoha případech úplně zbavit. Například zvýšeného krevního tlaku a hraničních hodnot krevního cukru. Často stačí „jen“ upravit jídelníček, zavést do našeho života pravidelný pohyb a třeba přestat kouřit. S rozvojem a nabalováním příznaků je to ale stále těžší. Kompenzační a regenerační schopnosti našeho organismu totiž postupně klesají. Časem se tyto změny mají tendenci fixovat a vedou k téměř nevratným změnám. Proto se nevyplácí se změnami otálet. Pokud pohybová a stravovací opatření nestačí, lékaři zpravidla nasazují léky. I v tomto případě má smysl ve zdravém životním stylu pokračovat. Ušetříte si tak množství léků a snížíte si jejich dávkování, a to vždy za určitou práci stojí," dokládá ze své praxe práce s klienty lékař.
Změřte se aneb obvod pasu napoví
Jedním z parametrů metabolického syndromu je i obvod pasu. Podle Americké kardiologické asociace (AHA) je hraniční hodnotou pro jedno z kritérií metabolického syndromu obvod pasu u mužů větší než 102 cm a u žen větší než 88 cm. "Zvýšené množství viscerálního tuku mají zejména lidé trpící abdominální obezitou, tj. obezitou typu jablko. Vyšší podíl podkožního tuku, který se usazuje zejména na stehnech a hýždích je pro naše zdraví méně rizikový. Není výjimkou, že se v praxi setkám se ženou, jež se může hodnotou procenta tuku řadit mezi obézní, ale její metabolické parametry jsou v pořádku," vysvětluje lékař. Nejjednodušším řešením, jak zjistit, zda patříme mezi skupinu lidí ohrožených metabolickým syndromem je změřit si v klidu domova obvod pasu. "Právě obvod pasu souvisí s množstvím viscerálního tuku, což je tuk, který se nachází v dutině břišní a obaluje naše orgány. Z části ho potřebujeme, aby je chránil například před nárazy. Jeho nadbytek je však pro lidské zdraví nebezpečný. Obecně je tuk metabolicky aktivní. To znamená, že produkuje celou řadu biologicky aktivních látek například hormonů, ale i pro a proti zánětlivých látek, přičemž u viscerálního tuku převládají ty prozánětlivé. Všechny tyto látky pak putují do jater, která jsou naší chemickou továrnou a rozhodují o metabolismu tuků a sacharidů. To má pak obrovský dopad na naše tělo jako celek," varuje odborník.
Tělem hýbe mysl
Jestliže se nám podaří zhubnout, nejen že se nám zlepší zdraví, ale posílíme si tím i svoje sebevědomí a sebeuvědomění. "Jednou pro vždy si dokážeme, že jsme schopni udělat určitou práci na sobě sami. A to nás velmi posiluje. Můžeme tím předejít duševním onemocněním jako jsou deprese a úzkosti, které jsou v pocovidové době velmi časté nejen u dospělých, ale i u dětí a adolescentů," dodává lékař.
Pokud se chcete dozvědět více o prevenci, hrozících onemocněních spojených s vyšší váhou, zda je lepší být fit fat nebo skiny fat, ale také o motivaci, nových začátcích, a o tom, že nám genetika nedává „právo“ se na naše zdraví vykašlat, poslechněte si podcast: ŘEŠIT NADVÁHU A OBEZITU SE VŽDY VYPLATÍ.
Další díl o tom, jak je možné podle Matěje Kohutiara zdravě zhubnout, a co považuje za důležité pro zdárný výsledek, připravujeme.
Zdroje:
autorský podcast časopisu Kondice
Sledujte nás v Google Zprávách