Jsou situace, kdy není nad čím váhat. Léčba určitě pomůže, když máte potíže (nejčastěji to bývají návaly) a nezvládáte je krotit jinak. Lékaři se příliš nerozmýšlejí, ani když je pacientka ohrožená osteoporózou – to bývají hlavně hubené ženy se sedavým zaměstnáním, které se ani ve volném čase příliš nehýbou, takže jejich kosti nejsou dostatečně zatěžovány. Určitě je dobré kolem padesátky absolvovat denzitometrii, tedy měření hustoty kostí, které lékaři napoví, jak postupovat dál.
Problematické je, když přechod nastane neobvykle brzy, třeba před čtyřicítkou, ať již přirozeně, nebo v důsledku operativního odstranění vaječníků. Riziko se samozřejmě zvyšuje, pokud se několik zmíněných faktorů zkombinuje, například když velmi hubená žena dospěje do menopauzy před čtyřicítkou. „Důvody podání hormonů mohou být i čistě psychologické; když prostě vidím, že ty hormony chce, má dojem, že jí to prospěje a s nimi bude spokojenější, nebo když vím, že psychicky těžce nese ztrátu menstruačního krvácení. Pro řadu žen je symbolem ženství a mládí. Pak hormonální substituci předepíšu,“ popisuje zkušenosti ze své ordinace gynekolog Alexandr Barták. A to je důležité: měla byste vědět, že konečné rozhodnutí je jen na vás.
Co sedne a nesedne
Stejně jako je mýtus, že některá antikoncepce je šetrná a jiná nikoli, neexistují ‚šetrné‘ a ‚nešetrné‘ přípravky hormonální substituční léčby. Existují jen takové, které konkrétní ženě vyhovují, nebo ne. Trendem v klimakterické medicíně jsou dnes nízkodávkové preparáty. Když vám tedy lékař bude nasazovat hormonální substituční terapii (HST), začne těmi s nejmenším možným množstvím hormonů. Zásadní bude, jak na ně zareagujete. Mělo by se vám výrazně ulevit.
Pokud návaly stále přicházejí stejně rychle a ničivě jako dřív, cítíte se pořád nateklá a nafouknutá, máte potíže se spánkem či suchostí v pochvě, je jasné, že dávka není dostačující. K lékaři byste se měla vydat zhruba po třech až čtyřech měsících od nasazení. Spolu pak proberete, zda je potřeba léčbu změnit. Gynekologové jsou na to zvyklí, vnímavost k hormonální substituci je velmi subjektivní a hodně záleží také na vašem psychickém rozpoložení. Cítíte-li vnitřně, že je vám polykání tabletek s hormony vlastně odporné, může se to na efektu pilulek odrazit. Vždyť i klimakterické potíže samotné jsou do velké míry záležitostí psychiky. Lékaři se dušují, že pro pacientku, která se pro hormonální substituci rozhodne, najdou vhodnou léčbu vždycky.
Bojím se, že ztloustnu
Ačkoli se mezi ženami povídá, že se po nasazení hormonální substituční léčby tloustne, tvrdá vědecká data to nepotvrzují. Nebo jinak – ženy v menopauzálním věku tloustnou, to je fakt. Ale když se opakovaně zkoumalo, zda na váze nabírají víc ty s HST nebo bez ní, ukázalo se naopak, že ženy s hormonální substitucí jsou na tom lépe. V rozsáhlé italské studii s téměř 50 tisíci ženami se ukázalo, že ženy s chirurgicky navozenou menopauzou (laicky ty, které musely podstoupit operaci vaječníků, po které už nedochází k menstruaci) měly v průměru vyšší hodnoty Body Mass Indexu než jejich vrstevnice, u nichž se menopauza objevila sama od sebe. Víc kilo také nabraly ženy s diabetem a vysokým krevním tlakem. Autoři studie dokonce tvrdí, že ženy, které užívají HST, nabírají méně. Zkoumali dopodrobna také složení těla a přišli na to, že tyto ženy měly i méně tuku. To potvrzují rovněž další studie. Ženy, které tloustly, přitom udávaly, že v poslední době omezily fyzickou aktivitu, načež jim ubylo svalové hmoty. O důvodech, proč to udělaly, studie nehovoří, nicméně se dá předpokládat, že to bylo kvůli únavě či depresivním stavům. Těmi více trpí ženy, u nichž se klimakterium dostavilo právě kvůli odebrání vaječníků. Vysvětluje se tak možná, proč ony nabírají nejvíce.
Bojíte se rakoviny prsu?
Obecně je třeba říci, že tohle riziko s braním HST stoupá. Lékaři hovoří o takzvaném zvýšeném relativním riziku, což je číslo ukazující poměr výskytu nádoru mezi dvěma skupinami, které se liší jen jedním faktorem, v tomto případě užíváním hormonální substituce. Když je hodnota vyšší než 1, znamená to, že sledovaný faktor je spojený s rizikem. Představte si tedy dvě skupiny žen, z nichž jedna užívá HST a druhá nikoli, přičemž jsou ve zhruba stejném věku a v podobném zdravotním stavu. V první skupině se objeví nádory o něco málo častěji, lékaři v tomto případě relativní riziko vyčíslili na 1,35. Jedná se přitom o pětileté užívání HST. V absolutních číslech to znamená, že na každých tisíc uživatelek HST ve věku 50 až 70 let připadnou dva nádory navíc oproti těm, co HST neberou. Při desetiletém a delším užívání je to podle výpočtů dalších šest případů rakoviny prsu navíc.
Lékaři jedním dechem zdůrazňují, že další faktory – jako například věk prvního porodu (čím vyšší věk, tím vyšší riziko) nebo předčasný nástup menstruace – jsou v porovnání s braním HST daleko rizikovější.
Nenávidět hormony za to, že rakovinu způsobují, je opravdu nespravedlivé. Lékaři mají k dispozici řadu studií, kdy se ukázalo, že zdravým prsům neškodí. Zřejmě však urychlují růst nádorů tam, kde k nim jsou dispozice. Narazíte také na studie, podle kterých mají uživatelky hormonální substituce nižší úmrtnost na nádory prsu než jejich vrstevnice bez HST. Vědci si tady neprotiřečí, jak by se mohlo zdát, menopauzální ženy, které užívají HST, jsou totiž pod větším lékařským dozorem, takže je u nich mnohem vyšší pravděpodobnost, že se na nádor přijde včas. A to je právě u rakoviny prsu zásadní.
Srdeční záležitosti
Je to trochu paradoxní. Nám ženám estrogen přece prospívá, díky němu máme oblé tvary a chrání nás proti srdečním a cévním nemocem. Proč se z něj tedy stává s nástupem menopauzy nepřítel, jak lékaři nedávno zjistili? Je to dáno právě věkem. Zatímco mladé cévy jsou pružné (a k tomu jim pomáhá i estrogen) a bez usazeného plaku, tím, jak stárneme, se v jejich stěnách usazují aterosklerotické pláty. Pokud se už usadily, tak může právě estrogen podpořit jejich utrhnutí, a tedy vznik krevních sraženin. I proto se doporučuje začít užívat hormonální substituci brzy po skončení menstruace, kdy jsou cévy s velkou pravděpodobností ještě ‚čisté‘. Pak má ochranný efekt.