Podle různých rad by mělo být právě letní obdobím tím, kdy se nejlépe hubne. Jsme venku, hýbeme se víc než v zimě. Ale když je horko, tak řada z nás sahá po něčem chladnějším, někdo po pivu, jiný po zmrzlině. Každý po svého gusta. Kdysi jsem našla na internetu test zmrzlin (mohla jsem samozřejmě studovat obaly, ale tohle byla snazší cesta). A jak jsem tak nějak tušila, nejlépe z toho vyšel Míša, který má 10 gramů cukru na jednoho nanuka a nejhůře Magnum, kde je obsah cukru dvojnásobný. Nepatřím mezi ortodoxní matky, které, než aby daly něco dítěti s cukrem, tak raději spáchají rituální sebevraždu, nicméně dceři kupuji zmrzliny, kde je právě méně cukru a více tvarohu. A sobě ostatně také.
Zdánlivě zdravé výrobky mohou mít spoustu cukru
A dneska ráno mě překvapila další věc. Nejsem člověk, který by nestále zkoumal složení potravin a zapisoval si kalorie, myslím si, že život v kalorických tabulkách je trochu neradostný. Ale když jsem snídala ochucený proteinový tvaroh, zrak mi zůstal viset na výživových hodnotách a k mému překvapení tam bylo 20 gramů cukru. To je velká nálož na to, že na obale jsou vyobrazené ikony sportovců na kole, při běhu nebo plavání. Automaticky jsem si myslela, že jím něco zdravého, ale ouha. Když jsem se podívala na stejný výrobek od jiné firmy, kdy mimochodem žádné symboly se sportovci ani zdravého životního stylu nejsou, tak měl jen 5 gramů cukru.
Ovoce ano, rafinové cukry ne
A proč tohle všechno píšu? Protože je dobré se občas podívat co vlastně kupujeme a mít na mysli, kolik cukru bychom maximálně za den měli zkonzumovat. Doporučená denní dávka cukru pro dospělého člověka činí dle Světové zdravotnické organizace zhruba 50 gramů, to je cca 17 kostek cukru (neboli dva „zdravé“ proteinové tvarohy). Češi tato doporučení překračují o více než 80% a v tabulce spotřeby se ocitáme na 19 místě.
Nové doporučení WHO doporučuje dospělým a dětem snížit denní příjem volných cukrů na méně než 10 % celkového energetického příjmu. Volnými cukry se rozumí monosacharidy (např. glukóza, fruktóza) a disacharidy (např. sacharóza nebo stolní cukr) přidávané do potravin a nápojů výrobcem, kuchařem nebo spotřebitelem a cukry přirozeně obsažené v medu, sirupech, ovocných šťávách a koncentrátech ovocných šťáv.
Směrnice WHO se nezmiňuje o cukrech obsažených v čerstvém ovoci a zelenině a o cukrech přirozeně obsažených v mléce, protože nejsou hlášeny žádné důkazy o nepříznivých účincích konzumace těchto cukrů.
Zdroj: autorský text, WHO, rozumnehubnuti
