Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) patří v létě u vody mezi nejčastější rizika utopení a dále zranění spojená s nárazem po skoku do vody. Za pohmožděnými či zlomenými prsty pak často stojí nevhodná obuv.

Zdroj: Youtube

Dehydratace

Lidé často ve vedru podceňují dostatečný příjem tekutin a málo pijí. To může způsobit dehydrataci a související problémy, jako je velká únava, svalové křeče, zažívací problémy, bolest hlavy, otupělost či závratě.

„V horkých dnech se více potíme, ztrácíme více tekutin a s nimi i důležité minerální látky. Pokud tyto ztráty nedoplníme, tělo nebezpečně strádá. Proto je obzvlášť důležité, aby základem letního pitného režimu byla čistá voda v čele s přírodními minerálkami pro doplnění vypocených minerálních látek,“ zdůrazňuje Mgr. Zuzana Douchová, nutriční poradkyně. Dospělí by v létě měli vypít 2 až 3 litry neslazených, nekofeinových a nealkoholických nápojů. Nejlepším ukazatelem toho, že pijeme dostatečně, je barva moči – pokud je tmavě žlutá až oranžová, pijeme málo, pokud je světle žlutá, pijeme akorát.

Tonutí

I pod hladinou vody (hlavně v řekách) se vyskytují různé rostliny i další vegetace, které mohou způsobit úrazy. Například lakušník vytváří dlouhé trsy natažené ve směru proudu, které mohou být až 6 metrů dlouhé.Plavcům se tak mohou obmotat kolem nohou a rukou, omezit jejich pohyb a ohrozit tak jejich zdraví. Vyhýbejte se proto oblastem s hustou vegetací a opatrně zvažujte, kam plavat a kam už raději ne.

Stejně tak je důležité sledovat veškerou navigaci, bójky, bezpečnostní lana a další překážky, které jsou často navázané na stromy či závaží pod vodou a mohou vám zabránit ve volném plavání. Často totiž nejsou na první pohled vidět.

Infekce

V rybnících a řekách žije celá řada organismů, které okem jen tak nezachytíme (například řasy, sinice, bakterie). Někdy organismy pocházejí z odpadních vod, z výkalů zvířat, které byly do vody spláchnuty při dešti, z polí hnojených chlévskou mrvou nebo třeba i z těl lidí, kteří se přišli do vody koupat. Pokud se dostanou do lidského těla, mohou způsobit různě závažná onemocnění, jako střevní a žaludeční potíže, horečnatá onemocnění a zánětlivá onemocnění uší a očí. Buďte proto maximálně opatrní a vyhněte se kontaktu vody s ústy (polknutí vody je třeba hlídat hlavně u dětí). V lékárničce mějte vždy po ruce protiprůjmové tablety a protizánětlivé ušní i oční kapky. Sledujte informace o kvalitě vody, ve které se plánujete koupat a vyhýbejte se místům s podezřelou nebo znečištěnou vodou. Pokud je to možné, vždy se po koupání osprchujte.

Zranění páteře

Skákáním do vody z větších výšek nebo do hlubin, o kterých nevíme, co skrývají na dně, riskujeme úrazy nohou, páteře, ale i otřesy mozku a poranění hlavy. Při nárazu o dno dochází ve většině případů podle lékařů ke zlomenině pátého nebo šestého krčního obratle. Výsledkem pak bývá ochrnutí rukou i nohou a celoživotní upoutání na vozík. Případů, kdy lidé po skoku do vody ochrnuli, je opravdu mnoho. Než se tedy rozhodnete skákat, zmapujte si vždycky předem terén a podmínky pro koupání!

Pořezání nohou

Na dně rybníků a přehrad se mohou vyskytovat předměty jako sklo, plechovky nebo jiné ostré předměty. Pak hrozí ošklivé pořezání. Nejlepší prevencí je tak nosit do vody (tam kde není vidět dno a člověk danou oblast nezná) pevnou obuv, která zabrání bolestivým řezným ranám. A také dodržovat pořádek – to znamená všechny odpadky vyhazovat do košů. K vodě, zvlášť pokud vyrážíme do lomů a pískoven, se určitě nehodí volné žabky nebo pantofle, které zejména v mokrém prostředí kloužou, nedrží dobře nohu a mohou být příčinou uklouznutí a následného úrazu.

„Obuv k vodě by měla mít protiskluzovou podrážku, která zabrání smeknutí nohy po kluzkém povrchu, noha v ní musí bezpečně držet a bota se samozřejmě nesmí rozmáčet,“ říká Aryna Levchenko z českého zastoupení Xero Shoes. Dobře zvolenou obuví můžete předejít i poranění kotníku, zlomenin nožních kůstek, tržným ranám po smeknutí, ale i zlomeninám a zraněním hlavy po pádu.

Bodnutí hmyzem

Při koupání nás samozřejmě může poštípat okolní hmyz, který má v létě pré. Po bodnutí včelou, vosou nebo sršněm nejdříve odstraňte žihadlo, protože jed se z něj uvolňuje postupně. Prsty vymáčkněte jed z rány. Místo vpichu potřete navlhčeným mýdlem a na otoky přikládejte obklady z octu a cibule, můžete je i ledovat. Kromě otoků a nepříjemně svědících zarudlých ran se může projevit také silná alergická reakce. Na tu obvykle zabírají volně dostupná antihistaminika ve formě tablet a kapek. Abyste se vyhnuli nepříjemným štípancům od komárů, stříkejte se u vody repelentem.

Rady, jak u vody zůstat v bezpečí

Nechoďte se koupat do hlubokých vod sami, nikdy nevíte, co se může stát.

Do vody nechoďte těsně po jídle, tedy s plným žaludkem. Po konzumaci většího množství jídla počkejte minimálně jednu hodinu, až vám vytráví. Před koupáním nepijte alkohol.

Neplavte do blízkosti plavidel a plavební dráhy, po které jezdí lodě a čluny.

Nechoďte plavat, když jste unavení nebo rozpálení.

Neplavte a neskákejte do vody tam, kde to neznáte a nemůžete vidět, co je pod hladinou.

Děti bez záchranných vest nikdy nepatří do lodiček a člunů.

Nekoupejte se na místech evidentně znečištěných odpadními vodami, vyhýbejte se stojatým vodám.

Dbejte na rady hygieniků a tam, kde to nedoporučují, se nekoupejte. Dávejte při koupání přednost místům, kde je kvalita vody pravidelně kontrolována.

Zdroje: