Ledvina se stala vůbec prvním transplantovaným orgánem u člověka. V roce 1950 provedl první úspěšnou transplantaci americký chirurg Richard Lawler. Ten pacientce voperoval ledvinu mrtvé ženy. Letos to bude už 57 let od první transplantace ledviny v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), přičemž dnes jde už o poměrně rutinní zákrok s vysokou úspěšností. K transplantaci ledviny se přistupuje zejména při dlouhodobém ledvinovém selhání, kdy orgán ztrácí svoji filtrační schopnost. V roce 2022 proběhlo v Česku rekordních 520 transplantovaných ledvin od zemřelých i žijících dárců. Pro pacienty má tato operace nevyčíslitelnou hodnotu – dožívají se díky ní výrazně vyššího věku a jejich život je o poznání kvalitnější, odpadá také nutnost trávit několik hodin týdně na dialýze. „Nemocní čekají na transplantaci po zařazení na čekací listinu běžně kolem jednoho roku, ale závisí to na krevní skupině. Pacienti s krevní skupinou 0 čekají dvakrát déle, nemocní s krevní skupinou AB zase velmi krátce,“ uvedl pro web Braunoviny přednosta Transplantcentra a Kliniky nefrologie a vedoucí Transplantační laboratoře prof. MUDr. Ondřej Viklický.

Darovaná ledvina není napořád

Doba, po kterou vydrží fungovat náhradní ledvina, se liší a závisí hlavně na tom, zda darovaný orgán pochází od žijícího nebo mrtvého člověka. Například transplantovaná ledvina od dárce se smrtí mozku vydrží průměrně 9–10 let, od žijícího dárce pak 18–20 let. V případě, že po určité době dojde k selhání funkce transplantované ledviny, je pacient znovu zařazený do dialyzační léčby (Dialýza je náhrada funkce ledvin v organismu, tedy očištění krve od odpadních látek, které se v ní hromadí.) Nicméně, pokud nemocný nadále splňuje kritéria pro zařazení na čekací listinu, nic nebrání tomu, aby podstoupil další transplantaci.

Když vám ledvinu daruje vlastní švagr

Jaromír Kopecký se se svým „pacientským“ příběhem o transplantované ledvině veřejně svěřil na instagramovém profilu Příběh ledvinky. Vše prý začalo v roce 1989, kdy měl jako malý kluk úraz na lyžích a zlomil si krček stehenní kosti. Operace se tehdy nepovedla. Během šesti let následovala řada dalších operací a během toho se Jaromírovi nastartovalo autoimunitní onemocnění, které se pustilo do ledvin. „Že je něco špatně, jsem věděl celou dobu, byl jsem neustále unavený, ale krevní testy nikdy nic neodhalily. První laboratorní problém se objevil v roce 2007 po chřipce. Že skončím na dialýze, jsem se dozvěděl v roce 2015,“ popisuje kolečko zdravotních problémů. Jaromír měl ale velké štěstí v neštěstí. Když se před rodinou zmínil, že ho čeká pravidelné docházení na dialýzu, švagr mu prý řekl, že mu dá vlastní ledvinu. Vždyť má přece dvě! Jaromír prý bral jeho návrh nejdřív jako vtip. Ale švagr trval na svém. Následovala řada testů a vyšetření v IKEM, pro oba muže bylo období před transplantací náročným obdobím hlavně po psychické stránce.

„Transplantace proběhla v prosinci 2019 a celé to vnímám jako krásný zážitek. Vše proběhlo v pohodě. Ledvinka se hned chytla. První dny jsem byl rozhozený, ale bylo to silnými dávkami léků. Švagr za mnou přišel druhý den na JIP a bylo vidět, že má ještě větší bolesti než já. Bylo to velmi emotivní setkání,“ popisuje pacient. Jak by dnes popsal život po transplantaci? V první řadě se mu díky ní vrátil život do normálních kolejí. „Před transplantací jsem byl hodně unavený, vyčerpaný a slabý. Po transplantaci jsem se dal rychle do kupy, začal chodit pět kilometrů denně a ke sportování se vrátil už v březnu 2020. Od té doby mám na kole najeto 6 tisíc kilometrů.“ Co mu dělá největší radost? „Když jedeme na kole společně s dárcem. To je největší zážitek.“ Jaromír žije díky nové ledvině skoro tak jako dřív, jen s tím, že musí doživotně užívat léky a občas se dřív unaví. Svojí nové ledvině říká něžně – Eddinka.

Život s minimálním omezením

Pacienti s transplantovanou ledvinou sice mohou žít plnohodnotný život, v jejich zájmu je ale omezit rizikové faktory jako je nadbytečná konzumace alkoholu a kouření. Pacienti by měli jíst hodně ovoce a zeleniny. Jakmile se pacient dostatečně zotaví, určitě by měl mít dostatek pohybu. Dospělým jedincům se doporučuje alespoň 150 minut přiměřené fyzické aktivity týdně. Zpravidla se jedná o běh, plavání nebo rychlou chůzi. Osoby trpící nadváhou by měly přebytečné kilogramy shodit. Dalšími důležitými předpoklady pravidelné užívání imunosupresiv – léků, které snižují riziko odmítnutí cizího orgánu, dodržování pitného režimu, nejlépe 2,5 až 3 litry tekutin denně a sledování krevního tlaku a krevních lipidů (cholesterol, tuky).

Co je na samotné transplantaci ledviny nejsložitější?

Podle lékařů je to asi samotné nalezení ideálního dárce. „Toho lze snadněji dosáhnout v případě transplantací od žijících dárců mezi rodinnými pokrevními příbuznými. Větší míra shody znamená větší šanci na delší funkci transplantované ledviny a nižší výskyt odhojení. Aby to bylo možné, je potřeba tyto antigeny vyšetřit jak u každého dárce, tak samozřejmě i u příjemce a stejně tak i ověřit, zdali nemá pacient proti dárci před transplantací protilátky. Pokud by je měl, transplantace by nemusela být úspěšná, respektive bychom museli množství těchto protilátek před transplantací snížit,“ uvedl pro web Braunoviny přednosta Transplantcentra a Kliniky nefrologie a vedoucí Transplantační laboratoře prof. MUDr. Ondřej Viklický.

Zdroje:

www.vzp.cz

https://www.nephrocare.cz/pacienti/moznosti-lecby/transplantace
https://www.facebook.com/pribehledvinky.cz

https://www.ledviny.cz/transplantace-ledviny-a-darcovstvi-rozhovor-s-lekarem