Kostival je bylina rostoucí na vlhkých pastvinách v západní Asii, Evropě a Severní Americe. V oblibě ji mají hlavně čmeláci a po staletí se pěstovala jako rostlinný a bylinný lék. Z jeho listů a kořenů, které jsou zvenku černé a uvnitř mají bělavou šťavnatou dužinu, se připravovaly obklady k léčbě výronů, modřin a zlomenin. V dávných dobách se z kostivalových kořenů dělala i domácí sádra – kořeny se podrtily a nacpaly kolem zlomených končetin, kde po vysušení vytvořily ztvrdlý „sádrový odlitek“.

Zdroj: Youtube

Regeneruje a snižuje záněty

Kořeny a listy kostivalu obsahují alantoin, látku, která pomáhá růstu nových kožních buněk a spolu s dalšími látkami, jako je kyselina rozmarýnová a třísloviny, pomáhá snižovat záněty a obnovovat poraněnou kůži. Kostivalové masti se v minulosti běžně používaly k hojení modřin, natažených svalů a vazů, zlomenin, podvrtnutí, namožení a osteoartrózy, ale i k léčbě žaludečních potíží.

V lidovém léčitelství se kořen kostivalu používá vnitřně ve formě bylinného čaje nebo tinktury či zevně jako mastička.

Rakovina jater u zvířat

Anglický bylinkář John Gerard popsal v 16. století kostival jako účinnou látku na bolesti zad. Předpokládalo se, že jeho listy jsou jedlé jako zelenina a že je lze připravovat podobně jako třeba špenát. Od roku 2015 byly ale v Evropě produkty z kostivalu používané lokálně k léčbě modřin a bolestí kloubů vyhodnoceny jako produkty s rizikem hepatotoxicity, což znamená, že mohou vážně poškozovat játra. Dokazuje to i například tato klinická studie z roku 2022. Podle ní bylo testováním na laboratorních zvířatech prokázáno, že kostival způsobuje těžké poškození jater a je také spojován s rakovinou jater.

Toxicita a vedlejší účinky

Kostival totiž obsahuje takzvané pyrolizidinové alkaloidy (PA), což jsou toxické sloučeniny, které se snadno vstřebávají žaludkem a kůží a mohou zvýšit riziko smrtelné jaterní toxicity. Už v roce 2001 americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv a Federální obchodní komise zakázaly používání kostivalových produktů na vnitřní a otevřené rány, a to právě kvůli potenciální toxicitě. V USA se tak kostivalové produkty k vnitřnímu užití jako různé kapsle, prášky nebo čaje už neprodávají, kromě krémů nebo mastí. Prodej orálních léčiv a doplňků stravy s kostivalem zakázaly i další země jako Velká Británie, Austrálie, Kanada a Německo.

U nás je běžně v lékárnách či v obchodech s bylinkami seženete, ale buďte opatrní. Kostivalové masti, oleje, gely, krémy nebo tinktury obsahují až 20 % kostivalu a vyrábějí se nejčastěji z čerstvého či sušeného listu nebo kořene. Pokud máte doma mast s obsahem kostivalu, nikdy ji nenanášejte na porušenou kůži s prasklinami, odřeninou nebo ekzémem či lupénkou. Krémy a masti by se měly vzhledem k toxicitě používat jen krátkodobě, maximálně 10 dnů v kuse a nikdy déle než 4 až 6 týdnů v jednom kalendářním roce. Produkty s kostivalem byste neměli používat ani na citlivou dětskou pokožku a v žádném případě byste neměli podávat tinktury nebo sirupy z kostivalu dětem a těhotným a kojícím ženám. Na kostival raději zapomeňte, jestliže máte onemocnění jater, rakovinu nebo jste závislí na alkoholu. Protože kostival může zvýšit riziko poškození jater, neměl by se kombinovat s jinými léky, jako je acetaminofen.

Zdroje: