Jedno korejské lidové rčení praví: „Muž může žít bez ženy, ale nemůže žít bez kimchi.“ To odráží, jak nepostradatelná je tahle kvašená zelenina pro místní lidi. Historie kimchi v Jižní Koreji má bohatou historii, která se začala psát už 2000 let před naším letopočtem. Tehdy se ale zdaleka nejednalo o kimchi v podobě, v jaké ho známe dnes. Šlo pouze o fermentovanou zeleninu. K ní se postupně začaly přidávat další ingredience a hlavně chilli. Kimchi je pro Korejce nejdůležitější složkou stravy, kterou přidávají do rýže nebo k pečenému masu jako přílohový salát, jedí ho ale i ve formě pikatní polévky kimchijjigae, kimchi omelety či různých masových směsí, do kterých se kimchi přidává. Každá rodina má svůj vlastní, originální recept.

V Koreji se zelí tradičně nakládá na přelomu podzimu a zimy a během sychravých měsíců slouží jako zásobárna vitaminu C. Původně se nakládalo do velkých kameninových nádob zahrabaných v zemi, které nepromrznou. Kimchi postupně dozrávalo a fermentovalo. I když proces fermentace trvá několik dní až týdnů, můžete si ho (tady by mělo být kimchi) dát i čerstvé, ihned po přípravě ještě nekvašené.

Proč je kimchi vlastně tak zázračné?

Protože je doslova nabité vitamíny, minerály a antioxidanty, které fungují jako bojovníci proti stárnutí. Hlavním benefitem je ale vysoký obsah přírodních probiotik, která vyživují bakterie ve střevech. Kimchi je nabité doslova miliony bakterií typu laktobacily, které se nacházejí například v bílém jogurtu a dalších fermentovaných mléčných výrobcích. Konzumace „dobrých bakterií“ v kimchi vám může zlepšit trávení a dobře působí například i na poruchy, jako jsou syndrom dráždivého tračníku a zánět tlustého střeva. A zdravá střeva rovná se zdravý člověk. Proto jsou prebiotika zásadní potravinou, která povzbudí imunitu tím správným směrem.

Kimchi je kromě vitaminu C a K taky plné beta-karotenu a dalších antioxidačních sloučenin, které mohou pomoci snížit riziko vážných zdravotních obtíží, jako jsou mrtvice, rakovina, cukrovka a srdeční choroby. Díky vyladění hladiny cukru v krvi se bude lépe dařit srdci a celému krevnímu oběhu, což dokazuje například i studie korejských vědců, uveřejněná v magazínu J Med Food v roce 2013. Kromě toho má kimchi nízký obsah sacharidů, takže je ideální při hubnutí.

Jak si kimchi připravit doma?

Receptů na kimchi existují desítky, my jsme vybrali ten, který zvládnete snadno a rychle. Nejdůležitější součástí výroby kimchi je udržovat ho v nízké a stabilní teplotě, aby mohlo fermentovat. Tahle verze je bez rybí omáčky, která má specifické aroma, jež může některým lidem zapáchat. Recept je určený pro půllitrovou sklenici. Tak hurá do obchodu pro zelí!

Suroviny:
hlávka pekingského zelí
mrkev
bílá ředkev daikon
3 zelené šalotky

Pasta:
2 cibule
lžička soli
lžička mletého sušeného zázvoru
1 lžíce posekaného česneku
2 lžíce červených chilli vloček (nebo kajenský pepř, případně jedna čerstvá chilli paprička)

Nálev:
4 šálky vody
4 lžíce soli
1 lžíce jablečného octa

Omyté zelí a oloupané šalotky pokrájíme na dlouhé, jemné kousky a nasypeme do velké mísy. V mixéru rozmixujeme daikon ředkev (můžete ji nahradit ředkvičkami) a mrkev. Přidáme do mísy.

Dále rozmixujeme všechny ingredience na kimchi pastu a tu následně přidáme k zelenině, vše spolu dobře smícháme. Zeleninu pak přemístíme do velké sklenice.

V jiné míse smícháme suroviny na nálev, dokud se dobře nerozpustí. Nálev přelijeme přes zeleninu, aby ji dobře zakryl. Směs začne téměř okamžitě vytvářet bublinky. Sklenici uzavřeme dobře těsnícím víkem a necháme odstát při pokojové teplotě, aby mohla zelenina zrát. Proces zrání neboli fermentace by měl trvat minimálně 4 až 7 dnů. Průběžně můžeme kimchi ochutnávat, a až budeme s chutí spokojeni, přemístíme sklenici do ledničky, kde se zpomalí fermentace.

Co je to fermentace

Fermentace neboli kvašení je biotechnologický proces, při němž se organické látky postupně přeměňují za účasti mikrobiálních enzymů (fermentů) na jednodušší látky. V potravinářství se fermentace využívá při výrobě alkoholických nápojů, octa, droždí nebo kysaných mléčných výrobků (tvarohů, másla, kefíru).Proicesem fermentace vznikají cenné látky jako vitamin C, vitamin K nebo omega 3 mastné kyseliny.

Zdroje:

  • www.webmd.com
  • www.bezpecnostpotravin.cz
  • www.vimcojim.cz
  • www.budejovice.rozhlas.cz
  • https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3598433/