Maso sladkovodních ryb, pokud ho vhodně upravíme, se z hlediska výživy považuje za velmi hodnotné. Obsahuje totiž až 20 procent biologicky hodnotných bílkovin, a když pomineme kapří maso, které je v období tření a přikrmování kaprů tučnější, najdeme v něm i poměrně málo tuku (3 až 9 procent), což je méně než například u libového hovězího masa. Právě pro rybí tuk, jehož součástí jsou omega-3 nenasycené mastné kyseliny, je maso nejen sladkovodních ryb tolik ceněné. Jeho konzumace má prokázaný preventivní účinek proti onemocnění srdce a cév.

Zdroj: Youtube

Jestliže kapra neobalíme v trojobalu a neosmažíme na sádle, je pro nás kapří maso díky jemným krátkým vláknům velmi dobře stravitelné. Proto se často zařazuje do jídelníčků nemocných, rekonvalescentů, seniorů, dětí nebo sportovců. Navíc obsahuje všechny esenciální aminokyseliny, takže se svým složením vyrovná masu teplokrevných zvířat. Mimo to je také bohaté na vitaminy skupiny B, vitaminy rozpustné v tucích (A, D) a také na některé minerály, především fosfor, sodík a draslík.

Jediné, co ‚rybí benefity‘ problematizuje a někdy nás to dokonce od konzumace ryb může i zcela odradit, je obsah rtuti, o níž byla řeč v úvodu. Ta totiž narušuje neurologické funkce lidského organismu a může negativně ovlivňovat také imunitu, naše reprodukční schopnosti nebo vývoj plodu u těhotných žen. Zdrojem kontaminace je přirozené odpařování rtuti ze zemské kůry a oceánů, vulkanická aktivita, těžba a odpady z průmyslových závodů. Rtuť se pak dostává do ryb a následně do lidského těla. Kromě rtuti mohou být ryby kontaminovány toxickými kovy, jako je například kadmium a polychlorované bifenyly (PCB).

Je možné, že ryba, kterou máte právě na talíři, nějaké množství rtuti obsahuje. Otázka je, kolik. Podle odborníků převažují zdravotní benefity z přiměřené konzumace ryb nad rizikem jejich toxicity. Autor Jonny Bowden ve své knize 150 nejzdravějších potravin na světě uvádí, že zmírnit působení rtuti pomáhá selen, který je v mase mořských ryb hojně obsažen. To vysvětluje fakt, proč například obyvatelé Seychelských ostrovů nevykazují známky toxicity, přestože konzumují ryby až dvanáctkrát týdně.

Dalším částečným řešením, jak se vyhnout toxicitě, je omezit konzumaci velkých starších ryb a také se zajímat o jejich původ. Pokud se bojíte, dávejte přednost sardinkám, které jsou oproti velkým rybám v potravinovém řetězci o dost níže. Pokud jste těhotná nebo řešíte dětský jídelníček, rybám se nevyhýbejte, ale dávejte si je v rozumné míře. Doporučené množství porcí jsou dvě týdně. Ideální je také volit druhy, které by měly rtuti obsahují méně, tedy mořskou štiku, tresku, lososa, sardinky, kapra, pstruha, ančovičky nebo třeba šproty.

Omega-3 nenasycené mastné kyseliny

Existují tři různé omega-3 tuky. Jeden typ najdete v lněném semínku (ALA – kyselina alfa-linolenová) a další dva typy omega-3 tuků se nachází právě v rybách. Jedná se o DHA (kyselina dokosahexaenová) a EPA (kyselina eikosapentaenová). V čem jsou tyto kyseliny pro naše zdraví zásadní? Omega-3 tuky v rybách mají významný vliv na vývoj mozku lidského plodu. Proto se častější konzumace ryb doporučuje těhotným ženám. Omega-3 mají protizánětlivý účinek. Jejich konzumace působí protektivně u onemocnění, jako je Alzheimerova nemoc, obezita, diabetes 2. typu, ale i u kardiovaskulárních onemocnění a při revmatoidní artritidě. Omega-3 pomáhají snižovat krevní tlak a u diabetiků zlepšují metabolismus inzulinu a glukózy. Uvádí se, že rovněž pomáhají ředit krev, čímž předcházejí vytváření krevních sraženin. Prostě a jednoduše omega-3 prospívají srdci i mozku, tlumí záněty, zlepšují krevní oběh, paměť, myšlení a pomáhají kontrolovat hladinu krevního cukru. Pokud se rybám vyhýbáte nebo víte, že jich nejíte dost, doporučujeme doplňovat omega-3 formou doplňků stravy.

Zdroje:

časopis Kondice

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/34455321/