Psycholožka Mgr. Kamila Ryšánková na svém instagramovém profilu Dětská psycholožka poukazuje na to, že ze všech dětí trpících zácpou má až 95 procent z nich problémy s takzvanou funkční zácpou, která se projevuje zadržováním stolice z důvodů psychické a emoční poruchy. Funkční zácpa se u kojenců obvykle poprvé objeví v době podávání prvních příkrmů a pevné stravy. Co přesně si pod pojmem funkční zácpa představit?

„Dítě cítí potřebu jít na velkou, ale vědomě ji zadržuje. Může si lehnout, sednout na paty nebo poskakovat. Prostě dělá vše proto, aby na záchod nemuselo. Většinou to zadržuje tak dlouho, až už to pak ven jít opravdu musí, jenže s bolestí, protože stolice je tuhá, nahuštěná a při výkonu potřeby může na konečníku způsobit zranění, které dítě dostává jen do dalšího kruhu psychogenní zácpy,“ popisuje problém psycholožka Kamila Ryšánková.


Úmyslné zadržování stolice


Sama mám kamarádku, jejíž pětiletá dcera Amálka byla schopná zadržovat stolici týden. Nepomohlo prosení, vyhrožování, motivace sladkou odměnou, nic. Amálka stále dokola opakovala, že jí kakání bolí a bránila se mu zuby nehty. Když kamarádka konzultovala svoje starosti s pediatričkou, bylo jí řečeno, že týdenní zácpa u dětí je zdraví ohrožující, protože při ní může dojít k vážným změnám v tlustém střevě. Doporučila proto úpravu jídelníčku a konzultaci u dětského psychologa, který se měl pokusit odbourat u holčičky strach a odpor z toalety. Což se nakonec podařilo. Cesta to prý byla ale trnitá. Jestliže si u svého dítka všímáte stoupající nervozity, kdykoli má jít na nočník nebo toaletu, je na místě řešit problém včas a nepodcenit ho. Jinak hrozí, že se děti začnou vyhýbat třeba i hrám s kamarády, protože se bojí, že by najednou přestaly kontrolovat své svěrače. Dětství prožité s chronickou zácpou je pak neradostné až depresivní, dítě může mít úzkosti, začne se uzavírat do sebe a stranit se kolektivu.

„Aby nedošlo k psychogenní zácpě, kdy se dítě zkrátka bojí tlačit, je důležité předejít bolestivé zkušenosti se zácpou fyzickou,“ radí dětská psycholožka. Jak na to? Při léčbě zácpy je důležitý především pohyb, dostatek tekutin, strava bohatá na vlákninu, ale také trpělivost ze strany rodičů.

Určit, kdy se jedná o zácpu, není úplně snadné, protože frekvence vyprazdňování se může u každého dítěte lišit. Kojenci mohou mít klidně více stolic během jednoho dne, ale stejně tak i jednu za 3 dny. Jakmile je obsah střev zadržován, voda je postupně absorbována, stolice tuhne a zvětšuje svůj objem, což může způsobit zmiňované bolesti při nadcházejícím vyprazdňování. Zároveň dochází k potlačování defekačního reflexu, což je pocit nutkání dojít si na toaletu. Malé děti se nejčastěji potýkají se zácpou v době, kdy přecházejí z mateřského mléka na nemléčné příkrmy, když se učí místo plen používat nočník, ale také když vstupují do nového dětského kolektivu a mají strach z chození na záchod mimo domov nebo ve společném sociálním zařízení.


Co na zácpu pomáhá?

Jak už jsme zmínili, důležité je, aby střeva byla v pohybu, což platí u dětí, stejně jako u dospělých. U malých dětí většinou stačí jemné rozhýbání, které pomůže urychlit průchod potravy zažívacím traktem. Během dne proto zařazujte kratší rozcvičky, tančete s dětmi na oblíbené písničky, házejte si s míčem, nebo nechte dítko lézt na hřišti po prolézačkách. Důležité je také myslet na dostatečný příjem tekutin, proto i venku mějte vždy po ruce lahvičku s pitím a dítěti ji často nabízejte. Ideální je obyčejná voda nebo bylinkové čaje, například fenyklový či heřmánkový, který působí dobře na zažívání. Pít by dítě mělo i po každém jídle.

Dostatek tekutin a vláknina

S navýšením příjmu tekutin vám mohou pomoct i polévky (hlavně vývary) a konzumace ovoce. Do jídelníčku zařaďte dostatek vlákniny, především v podobě zeleniny a celozrnných výrobků. Nedaří se vám dítěti zeleninu vnutit? Jestliže ji zatvrzele odmítá, zkuste můj prověřený trik – zeleninu propašujte nenápadně v jiném oblíbeném jídle. Já třeba rozmixuji krátce povařený květák a proložím jím vrstvu zapečených těstovin se sýrem. Do bramborové kaše vždy přidám pomixovanou mrkev neboi dýni. A do karbanátků nastrouhám pořádné množství cukety. Bohatým zdrojem vlákniny je i mléčná kaše uvařená z celozrnných ovesných vloček. Možností existuje spousta.


Teplá koupel a masáž

Zvlášť malé děti milují pomalou masáž bříška teplým dětským olejíčkem. Že jste to ještě nezkoušeli? Taková masáž zabere jen několik minut a dítěti může dost ulevit. od bolavého bříška. Stejně dobře mu udělá i teplá koupel, která uvolní střeva. K dostání je v lékárnách i velké množství léků a doplňků sloužících k podpoře vyprazdňování. Dostanete je nejčastěji v podobě glycerinových čípků, které dokážou stolici změkčit a usnadnit tak vyprazdňování. Podpůrně se mohou před odchodem na stolici aplikovat také masti zmírňující bolest. K sehnání jsou ale i kapky či tabletky – o jejich použití se ale nezapomeňte poradit s lékárníkem nebo pediatrem.


Pokud ani babské rady a medikamenty nezabírají, je vhodné vyhledat pediatra, který především vyloučí, zda není původ zácpy v nějakém onemocnění, například v chorobných procesech ve střevě. Po podrobném rozhovoru pediatr malého pacienta vyšetří, doporučí léčbu a případně i návštěvu dětského psychologa.


Jak poznat zácpu?

Děťátko pláče a je zřejmé, že se necítí ve své kůži, krčí se a zatíná pěstičky.

Má velmi tvrdé bříško.

Odmítá jíst.

Stolice je tvrdá, suchá až drobivá a nezvykle zapáchá.

V oblasti konečníku se objeví krev.

Vyprazdňování tvrdé stolice přetrvává více než 48 hodin.

Zdroje:

https://zdravi.euro.cz/zacpa-u-deti/
https://www.medvidkovehracky.cz/blog/zacpa-deti/
www.instagram.com/detska_psycholozka