Jde o „staré známé“ perfluorované a polyfluorované látky (PFAS), jež na nás číhají prakticky na každém kroku, jsou dokonce obsaženy i v dešti či mateřském mléku. Upravovaná pitná voda ale byla dosud považována za víceméně neškodnou.

Zjištění vědců je potenciální noční můrou desítek milionů Američanů: vždyť v nezávadnost čeho mají věřit, když ani voda z kohoutku už není tak docela pitná?! Podle zjištění amerického Národního institutu zdraví se látky PFAS – samozřejmě v různé koncentraci – nacházejí v krvi 98 procent obyvatel USA. Zcela bez PFAS se přitom zatím nedokážeme obejít. Vzhledem k jejich unikátním vlastnostem (hlavně jde o odpuzování vody a tuků) jsou obsaženy v tisících předmětů kolem nás, počínaje koberci přes oblečení a obaly na jídlo z bufetů rychlého občerstvení až po kosmetiku, lékařské pláště a roušky, mobily, vozidla všeho druhu či hasicí přístroje a lyžařské vosky. Ochránci přírody ale poukazují na to, že se často jedná o věci fakticky zbytné, sloužící jen našemu pohodlí či potěše.

Ještě horší, než jsme mysleli

Nové informace v USA otevřely Pandořinu skříňku neradostných úvah. Studie US Geological Survey totiž sledovala pouze 32 druhů PFAS, přitom jich je více než 12 000! O drtivé většině chemikálií, kterým se pro jejich trvanlivost přezdívá „věčné jedy“, tedy stále nic nevíme. A o tom, jak na sebe navzájem působí, přičemž násobí své účinky a vzniká téměř nekonečné množství nových sloučenin, už není známo prakticky nic.

Loňská zpráva americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) je dosud nejpesimističtějším oficiálním dokumentem, vztahujícím se k „věčným jedům“. „Látky PFAS jsou pro lidské zdraví mnohem škodlivější, než jsme původně předpokládali,“ uvádí se ve zprávě. „A to dokonce i v koncentracích tisíckrát nižších, než jaké jsme původně považovali za bezpečné.“

Nad seznamem zdravotních problémů, se kterými jsou PFAS spojovány, přitom vstávají hrůzou vlasy na hlavě. Jde o rakovinu všeho druhu, rozvrat hormonálního prostředí, obezitu, astma, poškození štítné žlázy a jater, sníženou plodnost, zpomalení vývoje dětí atd. Děsivou neprobádanou džungli pak představují kumulované účinky „křížících“ se jedovatých látek v našem organismu. Mnohé účinky PFAS jsou překvapivé, například jejich vliv na obezitu. Mechanismus tohoto jevu není zcela přesně znám, že ale „věčné jedy“ k tloustnutí přispívají, to je prokázáno.

V reakci na tuto zprávu navrhla EPA nové, zpřísněné limity výskytu ve vodě z kohoutku alespoň pro šest nejčastěji používaných druhů PFAS. Limity však mají začít platit až za tři roky a budou se týkat pouze veřejných zdrojů, které zásobují vodou nejméně 25 osob. Dodavatelé vody navíc žádají o finanční pomoc, přičemž logicky argumentují tím, že oni znečištění nezpůsobili, tudíž by ani neměli nést náklady (samozřejmě vysoké) na jeho odstranění.

Kupte si filtr

Jestli žije v místě se znečištěnou vodou, to se člověk v USA podle doporučení odbornice na životní prostředí Melanie Beneshové dozví z mapy, kterou vytvořila jedna nezisková organizace. Kdo nechce čekat tři roky, než by se měl obsah alespoň několika málo nejčastěji používaných PFAS v jeho pitné vodě o něco snížit, tomu Melanie Beneshová doporučuje jednoduše koupit filtr a čistit si vodu doma. Nejvhodnější jsou prý k tomuto účelu filtry s reverzní osmózou, které se prodávají v přepočtu za zhruba 5000 Kč. Měly by obsahovat jak uhlíkový filtr, tak membránu reverzní osmózy. Důležité je přitom filtry v předepsaných intervalech měnit, protože se samozřejmě zanášejí nečistotami.

Filtry kromě PFAS odstraňují z vody i další kontaminanty. Problém však může být s tím, že odstraňují také některé důležité minerály, které je pak třeba organismu dodat jiným způsobem. Na „věčné jedy“ by si měly dát pozor hlavně těhotné ženy, děti a staří lidé.

Znečištěná místa i u nás

Podle studie Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK z roku 2020 se látky PFAS u nás vyskytují ve vysokých koncentracích – v několika případech až dvacetinásobně překračujících bezpečné hladiny – v kalech z čistíren odpadních vod. Do těch se dostávají z průmyslu a domácností. Čistírenské kaly se pak používají ke hnojení polí a v nich obsažené „věčné jedy“ následně putují na náš stůl spolu se zeleninou, obilovinami apod.

Skličující jsou i výsledky aktuální studie výskytu „věčných jedů“ v Evropě. Na interaktivní mapě, kterou najdete třeba na webu deníku Le Monde, je více než 17 000 míst se znečištěním PFAS; u dalších zhruba 22 000 lokalit se znečištění důvodně předpokládá. Mezi 232 továrnami, jež PFAS používají, jsou i čtyři v Česku.

Míst, kde byla ve vzorcích vody zjištěna kontaminace na úrovni více než sto nanogramů na litr, což už představuje velké nebezpečí pro zdraví člověka, jsou pak na mapě Evropy více než dva tisíce. Nejvíce znečištěných míst je v Německu a Velké Británii, PFAS ale putují přírodním koloběhem, a tak se s deštěm snadno dostanou i do jinak méně postižených lokalit. Pozor je proto třeba si dát na ryby z velkých řek, jejichž voda je hlavně na dolních tocích vlastně lázní nasycenou jedy. Nedoporučuje se například jíst ryby vytažené z Labe v Ústí nad Labem, ale to by snad nikoho ani nenapadlo.

Pro většinu látek PFAS už existují alternativy, jejich zavedení by ale nejspíš trochu změnilo užitné vlastnosti či zdražilo bezpočet předmětů denní potřeby. Průmysloví uživatelé PFAS proto většinou čekají, až zákaz těchto látek dostanou „rozkazem“. To už se stalo v Dánsku, kde bylo jako v první zemi EU zakázáno používání PFAS v potravinových obalech.

Evropská agentura pro chemické látky pak chystá omezení či zákaz rovnou pro zhruba deset tisíc druhů PFAS! To je nezbytné, aby se zabránilo známé fintě výrobců, kteří zakázanou látku hbitě nahrazují příbuznou, stejně škodlivou, na niž se zákaz nevztahuje. Odborníci se shodují, že takový zásadní krok je nezbytné udělat co nejdříve, přestože někteří ekonomové skřípou zuby a upozorňují, že pro evropský průmysl, který se už tak zmítá v těžkých problémech, půjde o další potíž. Je ale nutné sebevražednou produkci PFAS zastavit. Vždyť podle odhadů ročně vypouští do životního prostředí stále další desítky tisíc tun těchto „věčných jedů“.

Nejdražší ekologická zátěž

„Odstranění PFAS je pravděpodobně nejdražší ekologický problém, kterému kdy lidstvo muselo čelit,“ říká Graham Peaslee, profesor z University of Notre Dame v USA a dodává: „Ty zákeřné jedy ale musíme odstranit či přesněji řečeno jejich objem v životním prostředí postupně snižovat. V globálním rámci ovšem půjde o nesmírně nákladný projekt, který nebude jednorázový, ale bude muset probíhat po desítky let. Tak dlouho, jak jsme přírodu znečišťovali jedy, je teď zase budeme muset odstraňovat. Čím dříve s tím začneme, tím lépe a ‚levněji‘ to zvládneme.“

Zdroje:

Květy 2023-30

https://hsc.unm.edu/news/2023/10/u.s-drinking-water-often-contains-toxic-contaminants-unm-scientist-warns.html

https://www.cdc.gov/healthywater/drinking/contamination/chemicals.html