Květiny místo řízku? Nejlepší je denivka, říká odbornice Vlková

Máte raději květiny ve váze nebo na talíři?
Čekáte, že řeknu na talíři, to je mi jasné! Ale já mám ráda i květiny ve váze, protože jsou některé druhy, které se tímto způsobem nejlépe uchovají a přitom se dají oždibovat do pusy nebo na ten talíř. Královnou tohoto žánru je pažitka pobřežní. Dobré jsou i hluchavky, měsíčky nebo plamenky čili floxy.
Čím si vysvětlujete vzrůstající zájem o květiny v kuchyni v posledních letech?
Inu myslím si, že jsem to do Čech přinesla. To zní samolibě, já vím. Začala jsem s tím někdy před deseti lety, kdy jsem to objevila ve Francii a ve Švýcarsku. Když jsem pořádala svůj první kurz před lety, tak jsem byla pro smích. Před šesti lety vyšla moje první kuchařka, která měla veliký úspěch a vím, že ji mají i leckteří michellinští kuchaři. V gastronomických restauracích je to „must have“ dekorace. A účastníci mých seminářů a čtenáři mých knih to šíří dál; minimálně ve svých rodinách.
Jaká květina vám osobně nejvíce chutná a jaká naopak ne?
Moje chutě se v průběhu sezony mění, protože tak nějak víc díky své profesi vnímám střídání ročních období. Moje nejmilejší pochutnání jsou květy denivky plavé, jsou lahodně křupavé a jemně voní. Kvetou taky v létě, které mám nejraději. Nemám moc ráda brukvovité, ale to je spíš tak trochu zdravotní hendikep.
Jaká květina dosahuje nejideálnější poměr krása x chuť?
Těžší otázku byste tam neměla? Obě kategorie jsou velice subjektivní. Vybrala bych lichořeřišnici. Květy jsou překrásné, chuť je dráždivě pikantní a přitom ne agresivně. Navíc je to jedna z mála květin, která chutná i mužům. Pokud se tedy nechají přemluvit k ochutnání. Je to velmi vzdálená sestřenice např. křenu.
Chuti květin se věnujete řadu let. K čemu novému jste dospěla v poslední době?
Karanténa mne inspirovala k seriálu „co se zásobami těstovin“. Toto geniální jídlo, které samo o sobě má mírnou chuť, s radostí přijímá aroma prakticky jakékoliv rostliny. A druhá inspirace přišla od dětí, které jsem vedla v botanicko-kulinárním kroužku. Pro on-line výuku jsem pro ně s radostí vymýšlela témata, kde by se jedlé květy uplatily jako hračka. Za domácí úkoly jsem vždycky dávala přípravu nějakého jídla. Bylo pesto, fialkový sirup, pampeliškové kapary.
Kdybyste chtěla někoho, kdo je přesvědčený, že kytky jsou jen pro králíky, přesvědčit o opaku, jaké "květinové" jídlo byste mu připravila?
Tohle říkají obvykle muži. Mám ve svém portfoliu několik receptů pro takovou příležitost. Předloni v létě jsem připravovala pro pivní festival pomazánky ze syrečků. Na sestavování receptů a degustaci výsledků se podílel můj dospělý syn, velký znalec piva. Účastníci festivalu je ocenili. A když mluvíte o králících, tak třeba králíka na řebříčku. To je fakt pecka. Může být i krůtí stehno na tužebníku. Lidově se takhle rostlina nazývá také třeba chlapice.
Jakou roli v chuti květin hraje způsob jejich pěstování?
Jsem vystudovaný ekolog a mojí zahradu hodnotil soused jako „takovou zanedbanou“. Mám zahradu přírodní, kde rostliny nechávám, aby si víceméně našly svoje místo. Občas mne překvapuje, jak se samy stěhují, aby pak vybujely daleko mocněji, než na záhonku, kam se vysadila. Moje rostliny mají rády hodně vody a moc je nestříhám.
Co vše v rámci svého zaměření na jedlé kytičky děláte a chystáte?
Chystám videokurzy. Po zhruba třídenní panice, jíž jsem logicky propadla, když nastala karanténa, jsem se nechala inspirovat svými dospělými dětmi. Začala jsem na jejich radu točit videa, která svým pojetím kopírují scénáře kurzů terénních – ekologie rostliny, její popis a použití v kuchyni. Prostě jsem vzala mobil, začala jsem natáčet, naučila se pracovat s programem na stříhání videí a na nic nečekala. Byla to báječná výzva. Co nás nezabije, to nás posílí, říkám si vždycky, když mne ten stříhací program nějak šidí. Mám e-shop, kde jsou mimo knížek a kurzů také semínka. Jako jediná v Česku dodávám semínka i s receptem. Jsou to semínka rostlin, které se buď volně vyskytují v přírodě, kde jsou třeba chráněné a v zahradách dobře prospívají, nebo jednoduché plané rostliny na vylepšení jedlého trávníku, nebo zahradní rostliny, které se snadno pěstují.
Zdroj: časopis Květy, Jana Vlková, kytkykjidlu.cz