Upřímně už se ani nevyznám ve všech dietách, co se všude objevují. Možná to máte stejně. A když už člověk něco vyzkouší, stejně pak zhubnutá kila nabere zpět nebo to vzdá a po pár dnech vyjí celou lednici. Všechny jednostranné jídelníčky, kdy se jí primárně bílkoviny nebo se nejí vůbec a trpíme na nějakých koktejlech, jsou z dlouhodobého hlediska neudržitelné a hlavně nezdravé.

Zdroj: Youtube

Berte to tak, že diety se staly marketingovým kolosem a točí se kolem nich obrovské peníze. Všichni sice víme, že základ je více energie vydat než přijmout, aby šla kila dolů, ale jak na to, když máme hlad? Po pár dnech se to nedá vydržet a „stlaskáme“ chipsy, medvídky, čokoládu a pak s výčitkami svědomí a bolavým břichem odpadneme, abychom po nějaké době opět vyzkoušeli další „zaručenou“ dietu. Nešlo by to nějak jinak a proč je někdo štíhlý a jiný baculatý?

Problém je, že žijeme v blahobytu, za posledních 40 let jsme se naučily přijímat denně o 500 kalorií víc (množství energie, na které musíte běžet 10 kilometrů, abyste ho spálily). Za druhé se méně hýbeme. Takže jsme tlustší. Což pro vás nejsou žádné převratné informace. Ale důvod, proč se v podstatě denně přejídáme, vás možná překvapí.

Za všechno může mozek

Jak uvádí publikace, Co vám výživoví poradci neříkají, odpověď se ukrývá v naší hlavě. Množství tuku v těle reguluje mozek. Díky hormonu leptinu, který mozku signalizuje, jestli je nutné zvýšit tukové zásoby v těle nebo jestli máme tuku dost a není nutné nic dělat, máme pocity hladu nebo sytosti.

Může se stát, že je tento mechanismus narušený a mozek ztrácí senzitivitu na leptin, vzniká leptinová rezistence. Takže mozek si myslí, že máme v těle málo tuku, i když se nevejdeme do loňských kalhot a zvýší nám pocit hladu. Zároveň sníží výdej energie (zpomalí se metabolismus), aby si tělo uchránilo tukové zásoby. Takže sice držíte různé diety, ale nehubnete, protože tělo je „schválně“ zpomalené a ještě ke všemu vás bude přepadávat „vlčí hlad.“

Paradoxně tak dochází k tomu, že mozek baculatého nebo obézního člověka má za to, že tuku je málo a bude pracovat na tom, aby si tělo jeho zásoby navýšilo. Mozek bude pod vlivem leptinové rezistence navozovat pocit hladu.

Co způsobuje leptinovou rezistenci

Leptinová rezistence a tloušťka jdou ruku v ruce. Čím je naše BMI vyšší, tím je tělo, respektive mozek zmatenější a chce víc jíst. Druhým důvodem je výběr potravin. Nevhodné potraviny vedou k leptinové rezistenci a tím pádem i k obezitě. Podle studií v nás některá jídla vyloženě vyvolávají závislost. Jsou to ta, která mají vysoký obsah cukru, tuku a také soli. Souhrnně tam můžeme zařadit všechny zpracované potraviny.

Jak zvrátit leptinovou rezistenci

Dobrá zpráva je, že se leptinová rezistence může zvrátit celkem rychle. Stačí si jen rozumně upravit jídelníček, zařadit tedy co nejvíce čerstvých potravin, zvýšit míru fyzické aktivity a velmi důležitý je dostatek spánku (alespoň 6.5 hodiny). Když jsme nevyspalí, mozek vysílá signály ke zvýšené chuti na sladké. Abyste leptinové rezistenci předešli, řiďte se následujícími pravidly:

  • Jídelníček by neměl obsahovat velké množství zpracovaných potravin. Zaměřte se na celistvé potraviny jako je kvalitní maso, vejce, ryby, zelenina, ovoce, rýže, luštěniny a brambory.
  • Zahrňte do stravy více bílkovin.
  • Vyhněte se konzumaci fruktózy (sirupy, sladké limonády) a cukru obecně. Fruktóza snižuje hladinu leptinu v krvi a navozuje pocit hladu.
  • Nezapomínejte na dostatek pohybu, alespoň 30 minut denně.
  • Zaměřte se na zdroje omega-š mastných kyselin (ryby, ořechy nebo zkuste doplňky stravy), které zvyšují hladinu leptinu v krvi a snižují tak pocit hladu.

Na závěr doporučujeme se vyhnout všem možným dietám, zejména těm jednostranným, protože jsou nezdravé, většinou končí přejedením nebo jojo efektem a řiďte se selským rozumem. Pokud postavíte svůj jídelníček na zdravých a čerstvých potravinách, nemělo by být těžké dosáhnout zdravé váhy a hezkého těla.

Zdroj: Studie1,Studie2,Studie3,P.Walek, J.Tóth: Co vám vyživoví poradci neříkají