Neprůchodnost cév vzniká postupně a může za ni ukládání tuku, především cholesterolu na stěnách cév. Tím dochází ke vzniku aterosklerózy neboli kornatění tepen. V místech, kde se částečky tuku ukládají, dochází k zúžení cévy, kde tím pádem krev proudí pomaleji. Céva se stává křehčí a méně pružnou, na povrch tukových plátů usedají krevní sraženiny, omezuje se dodávka krve do srdečního svalu, až se jednoho dne může céva nebo tepna tukovým plátem ucpat, což vede například k srdečnímu infarktu.

„Infarkt myokardu je způsoben narušením přítoku krve koronární tepnou k srdeční svalovině, jehož výsledkem je nedostatečné okysličení. Dominantně je to způsobeno procesem zvaným ateroskleróza (kornatění tepen), která započíná již v dětství a s narůstajícím věkem se projevuje kardiovaskulárními komplikacemi. Některé osoby jsou k ateroskleróze výrazně náchylnější jako třeba kuřáci, lidé s vysokým krevním tlakem, zvýšeným cholesterolem, cukrovkou. Za méně časté příčiny infarktu lze označit stažení koronární tepny, její zánět (arteritida) či krevní sraženina, která v tepně vznikla nebo tam byla přinesena krevním proudem z jiné části těla. Zde hovoříme o embolii,” říká MUDr. František Pokorný, primář Interního oddělení Nemocnice s poliklinikou Havířov.

Pryč se špatnými tuky

Odbornou péči a léky na předpis na ředění krve ponechme lékařům a pojďme si říct něco o tom, co pro své cévy a tepny můžeme udělat my sami každý den. Následující opatření jsou míněna jednak jako prevence, ale měl by je dodržovat i pacient s diagnostikovanou aterosklerózou.

Asi nebudete zaskočeni, když zmíníme, že zásadní je odstranit z vašeho jídelníčku všechny špatné tuky. V první řadě se jedná o takzvané nasycené tuky (nasycené mastné kyseliny), které se vyskytují v živočišných potravinách, jako je tučné maso, sádlo, slanina, uzeniny, tučné mléčné výrobky, ale třeba i zdánlivě zdravé potraviny, jako je palmový olej. Problém jsou i ztužené rostlinné tuky, které najdete třeba v oplatkách a sušenkách. Právě nasycené mastné kyseliny v nich obsažené zvyšují hladinu „zlého“ LDL cholesterolu, který se následně může usazovat na stěnách cév. Obecně platí, že v potravě je třeba omezit příjem soli a jíst více zeleniny a ovoce. Dejte tedy sbohem řetězcům s rychlým občerstvením, baleným polotovarům a připravujte si čerstvé jídlo plné živin doma.

Vláknina, omega-3 a další pomocníci

Z jakých potravin ale vařit, aby cévy „vrněly blahem“? Určitě vsaďte na vlákninu, protože ta je známá tím, že jednak zlepšuje trávení a lépe zasytí, navíc i čistí cévy od usazenin tuků a tím pomáhá udržovat správnou hladinu cholesterolu v krvi. Vláknina je ve velkém zastoupená v celozrnném pečivu a obilovinách, v luštěninách, ovoci a zelenině.

Právě zelenina, ovoce, ale například i zelený čaj nebo kvalitní hořká čokoláda obsahuje antioxidanty, které podle dietoložky PhDr. Karolíny Hlavaté svědčí našim cévám. Uvádí to v článku na webu Vím, co jím. Skvělým ovocem je třeba granátové jablko, které prokazatelně čistí cévy. Studie publikovaná v roce 2013 v časopise Atherosclerosis prokázala, že popíjením šťávy z granátového jablíčka můžete předcházet příčině zvýšené úmrtnosti na srdeční choroby (totiž zbytnění cév způsobené nahromaděním tukové výstelky), anebo ji dokonce zvrátit.

Mezi další pomocníky, které přispívají k normální funkci srdce, cév, mozku i zraku, patří omega-3 mastné kyseliny. Jsou známé jako esenciální mastné kyseliny a tělo si je neumí samo vytvořit. Pro náš organismus jsou ale důležité. Najdete je v olivách, panenském olivovém a řepkovém oleji, v tučných rybách, vlašských ořeších, lněných a konopných semínkách, avokádu.

Důležité podle webu celostnimedicina.cz je, aby tyto potraviny byly konzumovány za studena, nebo aby se přidávaly do již hotových pokrmů. K dalším potravinám, které přispívají ke snížení rizika vzniku kornatění tepen, patří přírodní antibiotikum česnek a potraviny obsahující lutein. Jde o žlutooranžové barvivo, které patří mezi karotenoidy a je produkováno výhradně rostlinami. Podle různých vědeckých studií hraje lutein významnou roli nejen při ochraně našeho zraku, ale také při prevenci aterosklerózy. Najdete ho hlavně v listové zelenině jako je kapusta, brokolice, špenát, mangold či zelí, dále v paprikách, mrkvi a vaječném žloutku.

Rutin a flavonoidy

Slyšeli jste o rutinu? Tato látka umí posilovat stěny cév a zvyšovat jejich pružnost. Kde ho hledat? Tak třeba v pohance. Dále se rutin vyskytuje v chřestu, ve slupkách rajčat, v kůře citrusových plodů, v jablečné slupce, v broskvích, nektarinkách, lesních plodech, kiwi, banánech a také ve výluhu zeleného a černého čaje. Flavonoidy neboli vitamin P se nacházejí v bílé slupce citrusů. Tu většinou z mandarinek nebo pomerančů a grepů odstraňujeme kvůli hořké chuti, jenže právě flavonoidy v ní obsažené dokážou regenerovat a zpevňovat cévy.

Kurkumin

Základní polyfenol, který obsahuje indické kari koření, má skvělé kardioprotektivní vlastnosti, což potvrdilo více než 30 studií. Stačila jedna dávka kari koření (s obsahem hřebíčku, koriandru, římského kmínu, česneku, zázvoru, cibule, papriky a kurkumy), kterou snědli zdraví muži, aby se jim výrazně zlepšila funkce endotelu a rozšířily cévy, což je prvotní prevence srdečních příhod.

Zázračné „béčko“

Na zdraví srdce a cév mají velký vliv také vitaminy skupiny B, hlavně B12 a B6, a vitamin C. Udržují stěny cév pružné a zároveň je chrání před možným poškozením, které často vede i k tvorbě nebezpečných krevních sraženin či hromadění plaku. Vitaminy ze skupiny B získáte z živočišných i rostlinných zdrojů. Mezi potraviny bohaté na celou škálu vitaminů B patří luštěniny, vnitřnosti, drůbeží maso, listová zelenina, ořechy, celozrnné obilniny a mléčné výrobky. Nezapomeňte na probiotika, která jsou sama o sobě schopna B-vitaminy produkovat. Při jejich užívání se ukazuje, že dokážou zvýšit hladinu B-vitaminů více než samotná konzumace těchto vitaminů.

A co alkohol?

Alkoholu se nemusíte vzdávat úplně, někteří odborníci, mezi které patří například i známý kardiochirurg Jan Pirk, doporučují pít denně skleničku suchého červeného vína. Tvrdému alkoholu se ale vyhněte stejně jako popíjení většího množství vína a piva. Vědecky bylo potvrzeno, že dlouhodobé užívání alkoholu má negativní vliv především na gastrointestinální a kardiovaskulární systém, poškozuje činnost jater, spolupůsobí při rozvoji některých nádorových onemocnění, má negativní vliv na vývoj plodu a vede k některým duševním poruchám.

Zdroje:

https://www.celostnimedicina.cz/jak-vycistit-ucpane-cevy.htm

https://budejovice.rozhlas.cz/7-zpusobu-jak-prirozene-cistit-cevy-7781322

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3678830/

https://www.ulekare.cz/clanek/slyseli-jste-uz-o-vitaminu-p-jde-o-zazrak-nejen-pro-nase-cevy-459454