Jak se projevuje přehřátí organismu? Na tyto příznaky si dejte velký pozor

Jakou zátěž představuje pro lidský organismus horko

Nejprve je nutné si uvědomit, co se s lidským tělem začíná ve vysokých teplotách vlastně dít. Škodlivé jsou takové podmínky především pro kardiaky, nicméně nikterak neprospívají teploty atakující 30 °C ani jinak zdravým jedincům.

Ve vedru se cítíme mnohem více unavení. A soudobá věda již také rozklíčovala, proč k tomu dochází. Tělo se riziku přehřátí brání roztažením cév. To způsobí, že ke kůži proudí více krve, která se tak přirozeně ochlazuje. Nadbytečné teplo jednoduše kůže přejme.

Tomu, aby se těmito vlivy následně přehřála i samotná kůže, se tělo brání starým známým pocením. Intenzivněji ale musí pracovat srdce a dochází ke zrychlení metabolismu. K únavě navíc přispívá dehydratace.

Jak se projevuje přehřátí organismu?

• Zvýšená tělesná teplota: Jedním z hlavních příznaků přehřátí organismu je zvýšení tělesné teploty nad normální rozmezí (obvykle nad 37 °C). Teplota těla může stoupat a dosahovat vyšších hodnot.
• Nadměrné pocení: Když je tělo vystaveno vysokým teplotám, reaguje zvýšenou produkcí potu. To je přirozený mechanismus těla, který má pomoci ochladit kůži a udržet tělesnou teplotu na přijatelné úrovni.
• Zrychlené dýchání: Přehřátí organismu může způsobit zrychlení dýchání. Tělo se snaží odvést teplo a udržet správnou teplotu prostřednictvím vydechování horkého vzduchu a výměny tepla při dýchání.
• Zrychlený srdeční tep: Při přehřátí se srdeční frekvence zvyšuje, protože srdce se snaží dodat více krve do kůže, aby pomohlo při ochlazování těla potem. Zrychlený srdeční tep může být známkou přehřátí.
• Slabost a únava: Přehřátí organismu může způsobit pocit slabosti, únavy a celkového vyčerpání. Tělo se snaží bojovat s nadměrným teplem a tento proces může vyčerpávat energii.
• Závratě a nevolnost: Při přehřátí se může objevit závratě a nevolnost. To může být způsobeno změnou krevního tlaku a sníženou cirkulací krve v důsledku rozšíření krevních cév v periferních oblastech těla.
• Bolest hlavy: Nadměrné teplo může způsobit rozšíření cév a zvýšený tlak v mozku, což může vést k bolesti hlavy a migrénám.
• Zmatenost a dezorientace: V extrémních případech přehřátí organismu může dojít k zmatenosti, dezorientaci a dokonce ztrátě vědomí. Toto je vážný stav, který vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.

Měli bychom v horku cvičit?

Cvičit v horku možné je. Pokud se k pohybu postavíte zodpovědně, nemusíte si svůj pravidelný trénink odříkat. A samozřejmě nemůžete počasí použít ani jako výmluvu, proč tentokrát cvičit jednoduše nejít.

Je důležité nepodcenit rizika. Platí, že cvičení v horku znamená zvýšené nároky nejen na srdce, ale také plíce. Pokud se přetížíme a přirozené kompenzační mechanismy organismu na jeho ochlazení selžou, může to vést k bolesti hlavy, vyčerpání nebo úžehu.

Ovšem pozor, cvičení při vysokých teplotách také může mít prakticky i některé výhody. Tělo se více prokrvuje a snáze se tak ochlazuje. Zvýší se výkonnost srdce, dochází ke zvětšení objemu krevní plazmy. Tělo se na vyšší míru zátěže adaptuje, a to nejen po stránce fyzické, ale také psychické.

Jak můžete změnit svůj cvičební program

Civilizace vám dává do rukou možnost trénovat v klimatizovaných prostorách fitness center. Horko nás tedy teoreticky v aktivitě omezit nemusí nijak. To je naprosto ideální. Jak ale na to, pokud jste zvyklí na pravidelný pohyb venku nebo doma, kde jednoduše klimatizaci nemáte?

Částečně vám může pomoct i to, pokud svůj sportovní program změníte a přesunete pohybovou aktivitu na časné ráno, kdy ještě venku nepanuje takové horko. Stejně tak pomůže zvolit si večerní hodiny, kdy už rovněž nebývá tolik teplo. Milovníci běhání či cyklistiky si jednoduše mohou vybrat jinou trasu, která povede ve stínu. Za sportem tak můžete vyrazit do lesa nebo do parku.

Pomůže i začlenění jiných typů pohybu, snesitelnější pro vás může být například plavání či vodní sporty, jako je paddleboarding. Brzké ranní hodiny jsou také ideální k provozování jógy, která vás báječně nastartuje do nového dne a umožní vám se s dalším cvičením vypořádat lépe. Sama o sobě také není tak dynamická a náročná na výdej energie jako třeba běh nebo jízda na kole.

Které zásady dodržovat při letním sportování

Nechcete se vzdát například běhu, jízdy na kolečkových bruslích nebo jednoduše různých skupinových aktivit provozovaných venku? Stačí dodržovat některé zásady a pohyb pro vás bude mnohem snazší.

V první řadě je důležité nejíst těsně předtím, než vyrazíte ven. Najíst byste se měli, ale ponechte si od tréninku odstup přibližně hodinu. Proč? Trávení vyžaduje zvýšené prokrvení střeva, což vytváří další teplo. A to samozřejmě není nic, co by bylo v takové situací žádoucí.

Poctivě dodržovaný tréninkový plán ale samozřejmě velí i správně jíst, byť třeba vlivem horka nemusíme mít k jídlu paradoxně chuť. Preferujte dušená či vařená jídla, dostatek zeleniny a ovoce. A nezapomínejte ani na bílkoviny.

K jídlu neodmyslitelně patří i pitný režim. Základní doporučení udávají množství 30 až 45 ml na každý kilogram tělesné hmotnosti. V horkém počasí je při fyzické aktivitě potřeba ještě tuto dávku zvýšit. Uvádí se, že za hodinu můžete přijít dokonce o 0,3 až 2,4 l tekutin. Tekutiny nejlépe doplníte vodou nebo iontovým nápojem.

Chránit důsledně byste měli svou kůži, a to ze dvou důvodů: Pokožka slouží jako účinný regulátor tělesné teploty. Poškozená nemůže správně plnit svou funkci, proto je důležité dbát na krémy s UV faktorem. Navíc se tím vyhnete i riziku rakoviny kůže.

Zároveň je tak i nutné nosit správné oblečení. Mělo by jít o funkční oděvy, které tělu umožní se potit a přirozeně se ochlazovat. Z tohoto důvodu se nehodí bavlna, která pot z těla neumí účinně odvádět.

Dejte (nejen) na svůj osobní pocit 

Pokud vám cvičení v horku nedělá dobře, jednoduše tréninkové dávky uberte. K neklamným známkám toho, že vaše tělo je příliš vyčerpané, patří především slabost, bolest hlavy, závrať, svalové křeče, nevolnost, zvracení či velmi zrychlený puls.

Vždy tak zohledněte aktuální fyzickou kondici a celkový zdravotní stav. Pokud si nejste subjektivně jisti, jakým způsobem ke svému tělu a k jeho zatížení přistupovat, vždy se poraďte se svým lékařem.

Zvláště to pak platí pro sportovce, kteří mají jakékoli chronické onemocnění nebo trpí potížemi se srdcem, případně cukrovkou. V krajním případě by vám mohly při přetažení hrozit závažné zdravotní komplikace, jako je třeba infarkt.

Zdroje:

• https://www.cbc.ca/news/health/extreme-heat-affects-human-body-1.6918886
• https://fitness-nation.net/2021/04/16/the-pros-and-cons-of-exercising-in-the-heat/
• https://www.pennmedicine.org/updates/blogs/musculoskeletal-and-rheumatology/2017/july/tips-for-working-out-in-heat
• https://www.npr.org/sections/health-shots/2021/07/19/1016989389/how-to-heat-proof-your-summer-workout
• https://aktin.cz/10-rad-jak-cvicit-v-pekelnem-vedru