Mnohé civilizační choroby souvisejí s nevhodným stravováním, například vysoký krevní tlak, kardiovaskulární onemocnění, diabetes, a především obezita. Jejich výskyt roste i v rozvojových zemích. Důvod zvyšujícího se počtu obézních lidí totiž není jen v příliš velkém příjmu potravin, nýbrž v jejich kvalitě a skladbě. Všude tam, kde lidé opouštějí tradiční stravování, přestávají jíst čerstvé, lokální potraviny a začínají se živit těmi průmyslově zpracovanými, se obezita stává problémem.
Ve studii, kterou v roce 2019 provedli výzkumníci z amerického National Institutes of Health, se uvádí, že lidé, kteří preferují ultra zpracované průmyslové potraviny (processed food), průměrně za den zkonzumují o 500 kalorií víc než ti, kteří konzumují potraviny v jejich přirozené podobě.
Chemicky zpracované suroviny totiž obvykle mají vysoký obsah cukru, zejména rafinovaného, umělých přísad a transmastných kyselin. Často navíc obsahují přídatné látky (aditiva), které prodlužují jejich trvanlivost, zvýrazňují nebo obnovují jejich barvu, zvyšují nebo regulují kyselost, mají zahušťovací vlastnosti, dodávají potravinám sladkou chuť apod.
Jsou tak na pohled lákavé, chutné, a hlavně jsou téměř okamžitě připravené ukojit potřebu jíst. Sáhnout po nich je jednoduché, ale skoro stejně nebezpečné jako se upsat ďáblu.
Müsli není vždy zdravé
Mnohé potraviny se snaží „zapírat svůj původ“ a tvářit se jako dobrodějové. Třeba miska cereálií je pro mnohé symbolem zdravé snídaně a zdravého stravování. Jenže není müsli jako müsli. „Některé druhy cereálií, jako jsou například zapékané müsli, obsahují přemíru cukru, a navíc se jedná o průmyslově zpracovaný produkt,“ upozorňuje hlavní trenérka a fitness manažerka Tereza Kompánková z Contours Fitness Clubu.
„Čtěte proto důkladně složení, nebo zvolte čisté ovesné vločky a k jejich oslazení použijte banán, skořici nebo v nich nechte rozpustit malý kousek vysokoprocentní čokolády,“ doporučuje.
Podobně ostražití bychom měli být při nákupu müsli tyčinek. Mnozí výrobci sice tvrdí, že zaženou hlad, dodají energii a jsou ideální na hubnutí, ale o vysokém podílu sacharidů decentně mlčí. „Mají vysokou energetickou hodnotu, zejména ty s čokoládovou nebo jogurtovou polevou,“ varuje trenérka.
Hodné a zlé tuky
Také v případě tuků, které bývaly chybně označovány za hlavního viníka nadváhy a obezity, je nutné rozlišovat a neházet všechny do jednoho pytle. Dodávají totiž esenciální mastné kyseliny, které organismus k fungování potřebuje, jenže si je nedokáže sám vyrobit. Nutné jsou ke vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích – A, D, E a K.
Odborníci na výživu doporučují, aby tuky tvořily 30 až 35 % denního příjmu energie. Dvě třetiny ze všech přijatých tuků by ovšem měly být ty zdraví prospěšné, s vyšším obsahem nenasycených mastných kyselin (omega 6 a 3). Obsahují je rostlinné oleje, ořechy, olejnatá semena a rybí tuk. Šetřit bychom měli se „zlými“ tuky, tedy těmi, které obsahují nasycené mastné kyseliny (SAFA). Patří k nim především živočišné tuky jako sádlo, máslo nebo hovězí tuk a z rostlinných jsou to kokosový a palmový olej.
Vyskytují se bohužel v mnoha průmyslových výrobcích, jako jsou dorty, trvanlivé pečivo, uzeniny nebo mléčné výrobky. Ty jsou často na trhu i v tzv. light, tedy odtučněné podobě. Problém ovšem je, že spousta těchto produktů po odstranění mléčného tuku přichází také o v tucích rozpustné vitaminy A a D. Kromě toho se do nich často přidává sušené mléko obsahující zoxidovaný cholesterol, stejně tak cukry a škroby.
„Odtučněný jogurt, mléko nebo třeba tvaroh proto nemusejí ani zdaleka představovat zdravou nebo dietní variantu. Naopak v nich mohou chybět zdraví prospěšné látky,“ tvrdí Věra Burešová, hlavní výživová poradkyně center pro výživu a hubnutí NATURHOUSE.
Není nad domácí
Nedůvěra k průmyslově zpracovaným potravinám mnohé vede k jejich domácí přípravě. Období covidu tento trend ještě zvýraznilo a nyní se k němu přidává i snaha ušetřit. Domácí výroba jogurtů, pečení chleba, chov slepic a králíků nebo pěstování zeleniny mohou někomu připadat jako návrat do předminulého století, ale tato „móda“ přináší nezanedbatelné ozdravení životního stylu.
V rodinách se častěji vaří, lidé si nosí doma připravené jídlo v krabičkách do práce, maminky už zase připravují dětem do školy na svačinu domácí sendviče třeba s různými pomazánkami. Vrací se i obliba domácího zavařování.
Nejžhavějším trendem jsou fermentované potraviny. Jejich přínos pro zdraví, o kterém ze zkušeností věděli předkové, když před zimou nakládali nakrouhané zelí, je už vědecky prokázaný. Pozitivně působí především na střevní mikrobiom a jsou významným zdrojem probiotik. Fermentovat lze také mléčné výrobky, ovesné vločky nebo třeba žitný kvas. Nejvhodnější je ale právě zelenina pro vysoký obsah vitaminů.
I když nebudete připravovat padesátilitrovou „nádrž“ kimchi jako Korejci, je fermentování docela pracné. Však jen nakrouhat zelí na středně velký zelák, pěkně ho tam napěchovat a pak hlídat kvašení, to chce hodně času a energie. Ti, kteří to dělají, však potvrdí, že tahle investice se vrací okamžitě po otevření nádoby v podobě chuťových zážitků a v dlouhodobé perspektivě také v pozitivním vlivu na zdraví a kondici.
Ultra zpracované potraviny jsou například:
mražená nebo hotová jídla pečivo, včetně pizzy, koláčů a zákusků, balené pečivo tavené sýry cukrovinky a zmrzlina uzeniny a masné polotovary, nugety, rybí prsty instantní nudle a polévky krekry a chipsy sycené a slazené nápoje
připravila Eva Hirschová
zdroje:
Květy 50/2023
https://clinicalcenter.nih.gov/about/news/newsletter/2019/summer/story-01.html