Příznaky toho, že si vaše tělo nerozumí s laktózou, bývají obvykle nepřehlédnutelné. Poměrně krátkou dobu (klidně už půl hodiny) po konzumaci mléčných výrobků začnete trpět bolestmi břicha, výjimkou není pálení žáhy, zvýšená plynatost, průjmy. Navíc se mohou přidat symptomy nesouvisející s trávením, například bolesti hlavy či nadměrná únava. Každopádně vás tělo nenechá na pochybách, že je něco špatně.

Zdroj: Youtube

Nezaměňovat s alergií na mléko

Ačkoliv v tom řada laiků nevidí rozdíl, intolerance na laktózu není alergické onemocnění. Je způsobena nedostatečnou tvorbou enzymu (laktázy), který v tenkém střevě štěpí mléčný cukr, tedy laktózu. Nerozštěpená laktóza se pak dostává do střeva tlustého, kde na ni působí příslušné bakterie. Dochází k řadě reakcí, které postižený vnímá jako nepříjemné trávicí obtíže. Ačkoliv mohou být příznaky alergie na mléčnou bílkovinu podobné, charakter onemocnění je zcela odlišný. V prvním případě jde o nedostatečnou tvorbu příslušného enzymu (tzn. enzymatické onemocnění), v případě druhém o alergii, kdy tělo při styku s určitou látkou (bílkovinou kravského mléka) vytváří protilátky. Nejde tedy o reakce na bázi produkce enzymů, ale zasažen je imunitní systém. I příznaky mohou být mnohem vážnější (včetně silných křečí, krve ve stolici, svědění či otoku jazyka a krku), v případě anafylaktické reakce až život ohrožující.

Intolerance může, ale nemusí být vrozená

Tím určitě nepotěšíme nikoho, kdo si právě libuje, že mu konzumace mléka, tvarohu či smetanové zmrzliny nedělá problémy. Rozlišujeme totiž čtyři základní typy laktózové intolerance:

Primární – projevuje se nejčastěji v dospělosti a je způsobena sníženou tvorbou příslušného enzymu, případně jeho omezenou aktivitou. Každopádně není organismus schopen adekvátně trávit mléčný cukr.

Sekundární – vzniká na základě nějakého onemocnění či poranění střev, kdy dochází k porušení střevní sliznice. Může jít pouze o dočasný projev, který vymizí, když je onemocnění zaléčeno, případně poranění zhojeno.

Vrozená – problémy se objevují prakticky hned po narození, organismus enzym neprodukuje vůbec nebo jen ve velmi malém množství a řešením je pak naprostá eliminace laktózy ze stravy.

Vývojová – setkáme se s ní u předčasně narozených dětí s dosud nezralým trávicím traktem. Produkce laktázy totiž u nenarozených dětí začíná až po zhruba 34. týdnu těhotenství. Při správné neonatologické péči a po následném dozrání střevní sliznice potíže vymizí.

Jak se diagnostikuje?

Při podezření na laktózovou intoleranci je vhodné konzultovat vše s lékařem, pouze jemu přísluší navrhnout vhodný způsob diagnostiky a následně potřebná opatření. Intoleranci na laktózu je možné diagnostikovat prostřednictvím:

  • genetického testu;
  • expozičního testu – tzn. podáním daného množství laktózy a sledováním účinků;
  • dechového vodíkového testu – měří se koncentrace vodíku ve vydechovaném vzduchu po konzumaci mléka;
  • měřením pH stolice;
  • na základě biopsie střevní sliznice.

Existuje léčba?

V tuto chvíli je jediným řešením omezení nebo vyloučení laktózy ze stravy. Vzhledem k tomu, že je stupeň intolerance velmi individuální, dává smysl vyzkoušet, do jaké míry (v jakých zhruba dávkách) vaše tělo laktózu zpracuje a kdy už nastupují potíže.

Obecně platí, že kysané mléčné produkty bývají lépe snášeny, stejně tak některé druhy sýrů. Platí, že nízkotučné a netučné mléčné výrobky obsahují méně laktózy než plnotučné. A pak jsou samozřejmě na trhu také produkty se sníženým podílem laktózy. Vyzkoušet můžete i volně prodejné přípravky s obsahem laktázy, které užijete před konzumací rizikových potravin.

Nezatracuje mléčné výrobky

Ačkoli by se to na první pohled zdálo být ideálním řešením, není pro tělo dobré zcela z jídelníčku vyřadit mléčné výrobky. Riskujete tím nedostatek některých důležitých živin – z makroživin jsou to proteiny, z mikroživin pak vápník či vitamin D.

Intolerance na laktózu a sport

Nejrůznější trávicí potíže bývají zejména u vytrvalostních sportovců poměrně běžné. Ne vždy se ale samozřejmě musí jednat právě o laktózovou intoleranci. Každopádně platí, že fyzická zátěž představuje stresový podnět nejenom pro svaly, ale také pro střeva, která jsou obecně velmi citlivá a vnímavá vůči jakémukoli stresu.

Ačkoli se obecně nedoporučuje mléčné výrobky zcela zatracovat, i když laktózovou intolerancí prokazatelně trpíte, v případě aktivních sportovců by se nějaké ty výjimky našly. Například vytrvalostním běžcům s tímto problémem se doporučuje, aby tři dny před závodem potraviny s obsahem mléčného cukru vynechali.

Intolerance na laktózu vs. hubnutí

A jsme nejspíš u poměrně často skloňované otázky, zda může problém s trávením mléčného cukru nějak ovlivnit vaši snahu o hubnutí. Dobrá zpráva je, že intolerance na laktózu sama o sobě nezpůsobuje nárůst ani úbytek na váze. Mnohem rizikovější je z pohledu případného nedostatku některých živin, o čemž již byla řeč.

Co je dobré vědět…

Produkce laktázy klesá s věkem zcela přirozeně, proto se může stát, že se u vás v průběhu života rozvine intolerance na laktózu. Riziko je vyšší u lidí trpících nějakým chronickým onemocněním střev (například Crohnova choroba). Pokud se problém objeví, je na místě adekvátní úprava jídelníčku. Dnes už to s ohledem na širokou nabídku produktů se sníženým či nulovým podílem laktózy ovšem není taková komplikace.

Zdroje: