Podle údajů České urologické společnosti trápí inkontinence 36 procent obyvatel nad 15 let, převážně se jedná o ženy v produktivním věku. Nechtěný únik moči může mít mnoho příčin a zdaleka se nejedná pouze o pokročilý věk a vliv menopauzy. Významným faktorem bývá taky obezita nebo chronický kašel a astma, které vyvíjejí vyšší zátěž na močový měchýř. S inkontinencí se také často potýkají maminky po těžkých porodech nebo sportovkyně, které jsou dlouhodobě vystavovány extrémním tréninkovým dávkám.
Nejčastěji přitom jde o takzvanou stresovou inkontinenci. Únik malého množství moči se objevuje například při smíchu, zakašlání, kýchnutí, těžké fyzické námaze, jako je zvedání břemen, nebo intenzivním silově-vytrvalostním cvičení. Tento typ potíží je také nejlépe léčitelný, je ovšem důležité problém včas konzultovat s lékařem a poté na něm pracovat s fyzioterapeutem.
V hlavní roli pánevní dno
„Se stresovou inkontinencí se v životě setká až 40 procent žen a to bez ohledu na věk. Projevuje se únikem moči z nedostatečně uzavřené močové trubice při zvýšení nitrobřišního tlaku. Nitrobřišní tlak se v odborné terminologii nazývá stres, odtud tedy název stresová inkontinence,“ říká Lukáš Horčička, vedoucí lékař urogynekologie GONA a předseda Urogynekologické společnosti České republiky.
A protože stresovou inkontinenci nelze ovlivnit léky, většinou se začíná cvičením pod dohledem fyzioterapeuta. „V situacích, jako je zakašlání nebo smích, dochází ke zvýšení nitrobřišního tlaku, který zdravý člověk vyvažuje automatickou kontrakcí svalů pánevního dna. Pokud dané tyto svaly nepracují správně, může se to projevit neovladatelným únikem moči. U pacientů proto vždy zkoumáme postavení pánve, stav kostrče, sakroiliakálního kloubu a funkci dalších zapojených svalů,“ vysvětluje hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková.
Fyzioterapeut pacientovi pomůže pochopit funkci svalů pánevního dna, bránice a nitrobřišního tlaku a sestaví individuální cvičební plán na míru. „Příčiny stresové inkontinence jsou díky fyzioterapii snadno řešitelné. Typickým problémem pacientek bývá neschopnost kvalitně aktivovat pánevní dno. Místo toho ženy nejčastěji zapojují hýžďové a břišní svalstvo nebo adduktorovou skupinu stehen. V takových případech se v léčbě zaměřujeme na nácvik izolované aktivace správných svalů a poté na jejich zapojení do správných stereotypů, aby nedocházelo k úniku moči“ vysvětluje fyzioterapeutka a dodává, že dysfunkce svalů pánevního dna se projevuje také bolestmi zad, kostrče a dalších přilehlých oblastí.
Když cvičení nestačí
Pokud se ale výsledky u fyzioterapeuta nedostavují a obtíže pacientů přetrvávají i po několika měsících cvičení, je na místě svěřit se do péče specialistů a zvážit chirurgický zákrok. „Ženy, které inkontinenci začaly řešit nejprve s fyzioterapeutem, se mohou obrátit na svého gynekologa. Ten vyšetří moč laboratorně a většinou má vazbu na urogynekologa, který zjistí typ a stupeň inkontinence,“ radí urogynekolog Horčička.
V případě, že cvičení nezabírá, urogynekolog nebo urolog navrhne chirurgické řešení. Možností je při tom hned několik. První z nich je zavedení kolagenového či silikonového implantátu, který svým objemem pomůže uzavřít močovou trubici a zmírnit následky nechtěného úniku moči. Implantát se v anestezii zavádí do tkáně v okolí močového měchýře. Léčba se ale musí po čase opakovat. Druhou možností je zavedení takzvané volně ložené aginální pásky, která zafixuje močovou trubici a zajistí tak její podporu při zvýšeném nitrobřišním tlaku.
„Jde o polypropylenové nevstřebatelné pásky charakteru síťky o šířce jednoho centimetru,které se zavádějí u žen po řezu v pochvě buď za stydkou kost vypíchnutím v podbřišku či do strany do otvoru v kyčelní kosti s vypíchnutím v třísle na každé straně. Cílem je, aby se po zhojení pod močovou trubicí vytvořil vazivový pruh, který v případě zvýšení nitrobřišního tlaku stlačí močovou trubici a zabrání tak nechtěnému úniku. Další operací je použití takzvaných bulking agents – látky, které se vpichy přes trubici vloží kolem ní a prakticky ji zúží. Vysoce specializovanou operací je pak vložení umělého svěrače, používaná urology zejména u mužů,“ nastiňuje různé typy zákroků urogynekolog Horčička.
Hyperaktivní měchýř
„Kromě stresové inkontinence existuje ještě ta urgentní. Stojí za ní hyperaktivní močový měchýř. Zde nemusí moč ani uniknout, pacientka má ale potíže s nezvladatelným nucením (urgencí) k močení, až třeba moč skutečně unikne. Pacientky tato porucha ruší také během noci, kdy musí opakovaně vstávat a chodit na záchod, někdy i velice často,“ vysvětluje urogynekolog Horčička.
V případě urgentní inkontinence pomáhají především léky, které snižují dráždivost nervových zakončení ve stěně měchýře a zpomalují signál v nervech, vedoucích od močového měchýře do center v míše a mozku. Člověk pak neběhá na toaletu s každou „kapkou“.
„U hyperaktivního močového měchýře se snažíme právě pomocí medikamentů snížit dráždivost svalu močového měchýře a tím dosáhnout zmírnění urgencí, snížit počet epizod močení ve dne i v noci,“ vysvětluje urogynekolog Horčička.
Problém, o kterém se nemluví
Dalším typem inkontinence je pak ta smíšená, která zahrnuje trápení s oběma typy inkontinence najednou. Při léčbě se pak kombinují léky s cvičením, popřípadě operací. Ať už se vás ale týká jakýkoli typ potíží, chce to co nejdříve vyhledat pomoc. Jenže v Česku je téma inkontinence stále velké tabu, lidé se stydí komukoli se svými problémy svěřit a doufají, že samy přejdou. Jak potvrdil evropský výzkum společnosti Hartmann-Rico, více než polovina Čechů tají své problémy dokonce i před partnerem a bezmála 70 procent dotázaných potvrdilo negativní dopady inkontinence na svůj život.
Strach z nechtěného úniku moči navíc ženy běžně řeší sníženým pitným režimem a vystavují se tak riziku dehydratace. Jelikož na dostatečném příjmu tekutin závisí i správná funkce ledvin, mohou se ženám, které záměrně omezují pití, nutkavé pocity na močení ještě zintenzivnit. Jak z takového kolotoče ven? V první řadě byste měli odhodit stud a navštívit lékaře, protože inkontinence sama od sebe rozhodně nezmizí. V případě začínajících obtíží se můžete svěřit fyzioterapeutovi nebo gynekologovi, jsou-li vaše potíže výraznější nebo trvají-li dlouho, objednejte se k praktikovi, který vám vypíše žádanku k urologovi či urogynekologovi, nebo specialistu kontaktujte rovnou.
Odhoďte stud
Ten vás vyšetří a podle druhu a stupně inkontinence doporučí vhodnou léčbu – pro ni je klíčové určit především typ a příčiny vzniku inkontinence. Diagnóza se stanoví na základě anamnézy, fyzikálního vyšetření břicha a genitálu, laboratorní kontroly moči a případně i dalších speciálních metod, mezi něž patří třeba cystoskopie neboli mikroskopické vyšetření močového měchýře, nebo urodynamické vyšetření, při kterém lékař zhodnotí chování močového měchýře při plnění a vyprazdňování.
„Používáme také dotazníky, které velmi jednoduchou formou provedou pacientku otázkami k poruchám udržení moči a pomohou ošetřujícímu lékaři v diagnostice. Po dobu 48 hodin si také povedete takzvaný mikční deník. Do něj se zaznamenává frekvence úniku moči, frekvence nutkání k močení nebo množství absorpčních pomůcek, které jste použila,“ popisuje urogynekolog Horčička, jak vypadá diagnostika inkontinence.
Pokud své potíže začnete řešit s fyzioterapeutem, čeká vás primárně vyšetření svalů pánevního dna. Vyšetření probíhá buď vaginálně nebo přes konečník a zaměřuje se na vyladění svalového napětí v oblasti pánve. Fyzioterapeut zhodnotí, s jakou výdrží jste schopna aktivovat svaly pánevního dna a zda svaly zvládají relaxaci. Podle výsledků vám pak kromě cvičení může doporučit i elektroterapii (elektrickou stimulaci), magnetickou stimulaci bezkontaktní metodou, trénování močového měchýře nebo cvičení s různými typy závaží, mezi něž patří například Venušiny kuličky. Připravte se také na to, že se vás bude vyptávat, jaké množství moči vám uniká, jak často a při jakých aktivitách nebo jestli nosíte hygienické vložky.
„Léčba inkontinence znamená každodenní cvičení a dodržování režimových opatření dle návodu fyzioterapeuta, ale už po pěti týdnech lze vidět výsledky. Naučit se aktivovat svaly pánevního dna je prospěšné i pro rizikové skupiny lidí, kteří věčně bojují s bolavými zády. Předejdou tak pozdějším potížím právě s únikem moči a pomohou si od problémů s páteří,“ podotýká fyzioterapeutka.
JAK ZVLÁDNOUT INKONTINENCI?
• Pokud trpíte únikem moči při kašli nebo skákání, začněte co nejdříve s posilováním pánevního dna. Buďte ale vytrvalí, ke změně nedojte během několika dní, ale měsíců. Ideální je cvičit několik minut každý den.
• Vyvarujte se potravin, které mohou močový měchýř dráždit, jako je černá káva, alkohol, citrusové plody.
• Pokud máte kila navíc, nasaďte dietu a zhubněte. Nadváha inkontinenci nepomáhá.
• Vhodnou stravou a pohybem předcházejte zácpě. Ta může zvyšovat tlak na váš močový měchýř.
• Dodržujte pitný režim, i když trpíte únikem moči. Omezení příjmu tekutin vede k dehydrataci a infekcím močových cest.
• Používejte inkontinenční pomůcky, díky kterým se nemusíte vzdávat sportu nebo společenského života. Moderní pomůcky jsou velmi diskrétní. Pro zvolení nejvhodnější pomůcky je zapotřebí rozlišit, jakým stupněm inkontinence trpíte. Inkontinenční vložky se rozdělují dle stupně savosti a také podle pohlaví.
Rozhovor: „Za únik moči se nestyďte“
„Ženy o inkontinenci spíše mlčí , některé ji dokonce považují za normu. Cvičení přitom může potíže úplně vyřešit,“ říká fyzioterapetka Iva Bílková. Chce to ale poctivě cvičit, případně i zapojit speciální pomůcky.
Jak často se v praxi setkáváte s případy mladých žen, které trápí nějaká forma inkontinence? Kdy k ní nejčastěji dochází?
Výskyt inkontinenčních obtíží u mladých žen je poměrně častý. Nejčastěji se vyskytuje forma stresové inkontinence po vaginálním nebo neplánovaném porodu císařským řezem. Je však obtížné kvantifikovat, jelikož spoustu žen má problém se s tímto typem obtíží svěřit nebo to považují za normu.
Jak probíhá vyšetření? Zaměřujete se na oblast svalů pánevního dna?
Vyšetření probíhá podle hodnotící škály PERF, provádí se palpací pánevního dna. Testuje se síla svalové kontrakce, délka výdrže ve svalové kontrakci, opakování pomalých a rychlých kontrakcí. V první řadě se vytváří vhodná sestava na vědomé posílení a relaxaci svalů pánevního dna.
Jak často by žena měla cvičit i doma? Po jaké době je viditelné zlepšení?
Ideální je nejdříve cvičit každý den. Při pocítění kontrakce je vhodné cvičit aspoň třikrát až čtyřikrát týdně. Zlepšení je znatelné po třech až čtyřech měsících intenzivního cvičení.
Jaké cviky je vhodné zařazovat, a jaké naopak ne?
Většina odborníků doporučuje Kegelovy cviky na posílení pánevního dna. Pánevní dno prokazatelně posilují, ale již ho neučí relaxovat. Mohlo by se zdát, že to není problém, hlavně, že je pánevní dno silné. Neustálé stažení ale ovlivňuje i močové ústrojí, které je součástí malé pánve. Močová trubice je tak v neustále křeči a nedovoluje odchod bakterií s močí, bakterie se tak drží na místě nebo se pomocí kontrakcí svalů posouvají stále výše. Tento jev způsobuje chronické záněty močových cest. Proto je vhodné vždy cvičit metodou, která učí kontrakci i relaxaci. Jednou z mnou doporučovaných metod je Cantienica. Cvičební program Cantienici začíná pozvolně. Pacientka tak může lépe vnímat svůj progres a opravdu cítit pohyb ve své pánvi.
Co podpůrné zavádění Venušiných kuliček, závaží, vibrátorů, nebo speciální masáže na relaxaci pánevního dna - doporučujete?
Venušiny kuličky jsou dobrým pomocníkem, ale jejich použití se nesmí přehánět. To znamená nemít je zavedené déle než půl hodiny. Po vyndání je nutné pánevní dno procvičovat nácvikem relaxování svalů. Závaží lze použít stejně jako Venušiny kuličky. Obě pomůcky lze mít aplikované při všedních denních činnostech nebo při cvičení. Vibrátorem lze efektivně stimulovat pánevní krajinu. Po stimulaci je však na místě snažit se o vlastní svalovou aktivitu. Kontrolované stažení svalů lze zařadit jako součást předehry, lze použít jak vibrátor, tak partnerův penis během sexu. Vaginální masáž je též vhodná ke svalové stimulaci a zároveň uvolnění, pokud se v ošetřované oblasti vyskytuje špatně zhojená jizva po nástřihu či ruptuře. U některých žen však mohou tyto praktiky zhoršit stav po psychické stránce, jelikož v prvotní cvičební fázi nebudou například schopné takové kontrakce, kterou partner uzná za dostačující, nebo ji ony samy nedokážou cítit. Tento počáteční stav může být frustrující.
Jakou techniku byste tedy doporučila?
Pro maximální efektivitu je nutné sloučit více prvků dohromady. Je nutné si především ukázat svaly pánevního dna a vysvětlit jejich funkci, ukázat aktivitu a relaxaci na modelu pánve. Dále je zapotřebí individuálně sestavená cvičební jednotka a v neposlední řadě nějaký stimulující podnět ze zmíněných pomůcek, který musí ženě naprosto vyhovovat.
Zdroje:
Kondice 3/2023
https://www.cus.cz/
https://www.gona.in/
https://fyzioklinika.cz/
https://www.hartmann.info/cs-cz/
