Nedávno jsem četla o výzkumu prokazujícím, že v imunitním systému hraje větší roli než genetika způsob našeho života – strava, stres, otužování atd. Souhlasil byste s tím?

Genetika je velmi důležitá. Vrozený imunitní systém má nějakou kvalitu a ta hraje samozřejmě zásadní roli. Jenže genetika bývá jen předpoklad toho, jaké geny se uplatní nebo neuplatní. A o tom rozhoduje právě způsob našeho života, životní prostředí, strava, dostatek mikroživin, ale také naopak nadbytek toxinů včetně těžkých kovů v těle. Můžeme říci, že důležité je to, co jsme dostali od předků, ale neméně důležité je to, čemu se dnes říká epigenetika. A tak jsem přesvědčený, že právě způsob našeho života hraje naprosto zásadní roli.

Samotná imunita je pro mnoho lidi velkou neznámou, protože většinou nevíme, jak si ji „představit“. Přesto hraje pravděpodobně nejzásadnější roli při boji s jakýmkoliv onemocněním. V jakých případech je její význam největší?

Imunitu si můžeme představit jako armádu, která má své velení, své komunikační oddíly, svůj archiv, ale také různé bojové formace i speciální jednotky. Jde o velmi složitý systém, který nám umožnil přežít miliony let a vyvíjel se tak, aby nás chránil. Imunitní systém je úžasný systém, kterému opravdu vděčíme za náš život. Chrání nás nikoliv pouze proti zevním hrozbám, jako jsou viry, bakterie, plísně či paraziti. Kvalitní imunitní systém také denně likviduje mnoho zmutovaných buněk, které by jinak mohly být základem rakoviny.

Jak konkrétně zdravý imunitní systém pracuje?

Řeknu to zjednodušeně. Existuje vrozená, buněčná imunita. Ta je stará a přenáší se z generace na generaci díky genům. Zjednodušeně řečeno, je zkušená. Potom máme získanou, protilátkovou imunitu. Ta vzniká až po kontaktu s nějakým antigenem, například virem, bakterií. Imunitní systém stále střeží, zda se do těla nedostává nějaký vetřelec. Pokud jde o viry a bakterie, tak je samozřejmě základem takzvaná pohraniční stráž, jíž je slizniční imunita. Ta musí být velmi kvalitní. Je jasné, že každá bakterie nebo virus totiž musí nejdříve překonat naše sliznice, ať už v ústech, krku nebo průduškách či jinde v těle. Tam stojí již první bariéra, už na tomto místě je většina patogenů zničena nebo vyloučena z těla ven například hlenem či kašlem. Ale také zde fungují imunitní buňky, produkující různé substance ničící viry a bakterie. Jenže kvalitní pohraničník nemůže mít jen uniformu a nůž, nezbytně potřebuje též další kvalitní zbraně a výbavu…

V imunitě to znamená co?

Například dostatečná zásoba železa, jódu, zinku, ale také přírodní substance třeba z potravin. Jinými slovy kvalitní vrozený slizniční imunitní systém bez dokonalé výbavy nic nezmůže a pustí patogeny dále do těla. Pokud však má tělo dostatek cenných živin, pak tato slizniční bariéra funguje naprosto dokonale. Každý asi má nějakou zkušenost například u chřipky nebo covidu, kdy v rodině byli dva nemocní, silně kašlali a další dva vůbec neonemocněli.

Do jaké míry si dnes význam imunity a jejího posilování uvědomují lékaři? Nemyslím odborníky v oboru imunologie, ale onkology, internisty, lékaře v paliativní péči atd. atd.?

Je to asi lékař od lékaře. Znám lékaře z mnoha oborů, přičemž velká část se imunitou vůbec nezabývá. Co mě mrzí mnohem více je však fakt, že někteří imunologové, často ti, které lidé znají z televize, vůbec nehovoří o tom, že imunitní systém je naší hlavní zbraní a nevysvětlují lidem, jak můžou imunitní systém podpořit. Myslím si, že role imunologů by měla být edukační, měli by lékaře z různých oborů vzdělávat. Také by ale měli vést běžnou populaci k tomu, aby znala možnosti, jak imunitní systém posílit. Možností existuje mnoho. Je lékařsky potvrzené, že dostatečná hladina vitamínu D3 a zinku výrazně redukuje vážný průběh infekčního onemocnění. I selský rozum říká, že když mám mít něčeho nedostatek, pak vše funguje hůř. Vitamín D3 potřebuje právě buněčná imunita ke své správné a dostatečné funkci, zinek potřebujeme v boji proti virům, taktéž například aminokyselinu L-lysin a rovněž nezbytné pro správnou funkci imunitního systému jsou například omega 3 mastné kyseliny.

Myslím, že můžeme být právem pyšní na úroveň naší medicíny, co do technologického pokroku, úzké specializovanosti jednotlivých oborů, ale třeba i akutní péče. Nevytrácí se však z toho všeho pacient jako celek? Nemělo by být součástí například pooperační péče doporučení, že má dotyčný alespoň osm hodin denně spát, v lékárně si koupit tu a tu bylinu či ten a ten vitamín, snažit se pozitivně myslet a chodit na procházky do lesa?

Ano, to je přesně ono, současná medicína, intenzivní péče, operační obory, ale také například farmakoterapie hypertenze jsou úžasné pokroky a jsem za ně nesmírně vděčný. Na druhé straně je fakt, že pokud bychom tyto postupy propojili se zdravým životním stylem, který lze již vyučovat i na základních školách, a pokud bychom podpořili léčbu v nemocnicích, pak by i efekt moderní léčby byl mnohem větší. Profitovali by z toho nejen pacienti, ale také zdravotnický personál, protože člověk přece nedělá svou práci jen pro peníze, ale důležitá je také satisfakce, že to co dělá, funguje a někdy stačí prosté „děkuji, pomohli jste mi“. Neúspěch operací není často chybou lékaře a zdravotního personálu, ale na vině může být také špatná výživa pacienta, obezita, prostě životní styl, který pacient vedl před operací, ale také třeba výživa v nemocnici.

Vím o případu, kdy příbuzní starší pacientky hospitalizované na neurologii ve fakultní nemocnici museli na dálku konzultovat s vámi, jak podpořit matčinu imunitu. Z tamějšího personálu se s ní o tom nikdo nechtěl bavit. Jak podobné situace vnímáte?

Je smutné, že na lékařských fakultách se věnuje velmi málo prostoru podpoře imunitního systému. Téměř žádný prostor nemá výživa, která hraje zásadní roli pro naše zdraví a také základní psychologické minimum, aby lékaři v praxi uměli psychoterapii používat, vyvarovali se neempatického přístupu a strašení pacientů.

Říká se, že velmi důležité pro imunitní systém je střevo. Souhlasíte?

Ano, střevo je nesmírně důležitý imunitní orgán a dokonce i o střevo se můžeme starat. Hodně lidí se mě ptá, proč máme jíst nějaká probiotika, když nikdy v minulosti lidé probiotika nekonzumovali. Je ale jiná doba a především nesmírné množství chemie ve stravě a bohužel i ve vodě. Zbytky antibiotik, pesticidů, herbicidů bohužel likvidují naši mikroflóru ve střevě. V německých laboratořích jsme kontrolovali stolice mnoha pacientům a mikroibiom střeva nebyl téměř u nikoho v pořádku. Dlouhodobě doplňovat kvalitní probiotickou mikroflóru střeva je základ. Tyto „přátelské“ bakterie však potřebují také potravu, tu nazýváme prebiotickou vlákninou, jíž můžeme také dodávat. V neposlední řadě existují také byliny, které jsou pro funkci střeva velmi prospěšné.

Když se řekne imunita, mnohým se vybaví reklamy na doplňky stravy, možná to otužování a nějaký sport. Co vše může ještě zlepšit naši imunitu?

Otužování, pravidelné sportování, dýchací a meditační techniky, jóga, to vše je velmi důležité pro celkové zdraví i kvalitu imunity. Každý člověk musí také vycházet ze svých pocitů, nesmí něco dělat s odporem. Kdo nemá rád běh, může chodit nebo jezdit na kole nebo plavat. Kdo považuje meditaci za ztrátu času atˇ to jednou zkusí, opravdu funguje, systém se uklidňuje a stabilizuje, pomáhá vést k rovnováze. A jít do lesa na hodinu denně patří také k podpoře našeho zdraví.

Lze poznat, že máme imunitu oslabenou? Laik si představí třeba častější infekce, nicméně může narušená imunita probíhat nějaký čas i bezpříznakově?

Opakované infekce jsou vždy známkou nedobře fungujícího imunitního systému. U lidí, kteří jsou stále nachlazeni nebo mají jiné infekce opakovaně, je to jasné, ale ne u všech narušení imunity poznat lze, proto doporučuji každému člověku starat se o své tělo i duši.

Jste velký propagátor kozího kolostra. V čem je tak přínosné?

Před 15 lety měla moje manželka časté opary a zkoušeli jsme různé léky i bylinky. Až po nasazení kozího mleziva se během několika měsíců začal stav zlepšovat. Nejdříve se prodlužovaly intervaly, kdy se opar objevoval, ale již po roce užívání se přestal objevovat zcela. Zároveň jsem si tehdy jako silný astmatik řekl, že ho zkusím jako prevenci, v ničem nemůže uškodit, tak ať solidárně užívám také. Zpočátku jsem tomu sám nevěřil. Trvalo sice 7 let, než mi astma ustoupilo, ale co mě už tehdy nadchnulo, bylo, že rok od roku se mi stav zlepšoval. Nyní už nemám astma a moje žena netrpí na opary. Proto jsme se rozhodli, že to, co zafungovalo u nás, nabídneme i dalším lidem jako doplněk stravy. Naše vize byla taková, že chceme zpracovávat kolostrum jen z českých, moravských a slovenských farem, kde se kozy volně pasou a zpracováním uchovat také co nejvíce účinných látek. Kolostrum je vlastně první mléko u všech savců, které produkuje samice po porodu mláděte a tím mu předává pro první dny řadu imunitně aktivních látek, aby se mládě nebo dítě dobře adaptovalo na nové prostředí po porodu. My používáme pouze kolostrum od koziček z malých farem a odebíráme jen kolostrum, které zůstává po napití se mláděte. Kozí mlezivo pak na rozdíl od jiných výrobců sušíme mrazem, abychom nezničili mnoho aktivních účinných látek. A ani nepasterizujeme, protože i pasterizací se ničí to, co je cenné. Samozřejmě ale veškeré kolostrum necháváme testovat Státním zdravotním ústavem na mikrobiologii, aby bylo nezávadné.

Vzpomínám, jak se po revoluci u nás začalo hojně hovořit o psychosomatice, tedy propojení psychiky a tělesného stavu člověka. Vypadalo to, že pohled na „celistvost“ pacienta vstoupí do všech medicínských oborů. Teď mám pocit, že je pacient „rozkouskovaný“ ještě více, než kdy dříve a nějaké emoce, stresy a strachy zajímají maximálně psychiatry. Proč je tomu tak?

Byznys a lobbistické skupiny, farmaprůmysl. Neexistuje koncepce státu, a vytvoření takového plánu je naprostý základ. Tato koncepce by neměla zahrnovat jen zdravotnictví, to je špička ledovce, ale vše, co má vliv na lidské zdraví. Vytvoření takové plánu by mělo být zájmem státu, protože pokud budou zdraví lidé v České republice, bude vše fungovat mnohem lépe. Koncepce by měla být vytvořena napříč obory a měla by zahrnovat i edukaci zdravého životního stylu.

Důležité ale také je nestresovat se, nebát se virů, věřit své imunitě. Strach je nepřítel, strach nám nepomůže přemoci virus, ale díky strachu se nacházíme stále ve stresu a stres funguje pouze jako akutní zachránce našeho života ve smyslu bojuj nebo uteč. Tělo v té chvíli krátkodobě vypíná trávení i další systémy, které k akutnímu přežití nepotřebuje. Pokud stres trvá dlouho, pak je i imunitní systém vypnutý. Nebojte se, ale mějte pokoru a respekt, to je důležité. Díky pokoře a respektu z patogenů budete svá těla kultivovat, dávat jim vše potřebné.

Zdroj: časopis Květy, ředitel nemocnice v Novém Jičíně MUDr. Radan Gocal