Často se hovoří o tom, že v imunitním systému hraje větší roli než genetika způsob našeho života – strava, stres, otužování atd. Do jaké míry lze podle vás ovlivnit dobře fungující imunitní systém?
Jde o to, co si představujeme pod pojmem genetika. Geny - přesněji řečeno DNA a biologické procesy, které z toho vyplývají - můžou téměř za vše. Dobrá zpráva ale je, že přestože nelze změnit konkrétní strukturu DNA, lze ovlivňovat právě životním stylem, jak budou fungovat všechny ty ostatní biologické procesy, které geny budou aktivní a které nikoli. Laicky řečeno, závisí hlavně na tom, jaké pohodlí a podmínky připravíme v „domečku“, kde bydlí naše DNA – v buňkách, ve vnitřním prostředí našeho těla. A toto vybavení „domečku“ zajišťujeme právě stravou, dostatečnou pohybovou aktivitou, spánkem a odpočinkem celkově. Je dobré si uvědomit, že veškeré procesy v těle spolu nějak souvisí. Základní řídicí systémy v těle – nervový, hormonální a imunitní jsou velmi úzce propojeny. Jakmile ovlivníme jeden z nich – ať už kladně nebo záporně – dopad to bude mít na všechny tři. Mým doporučením je vnímat potřeby svého těla a tím vlastně nelézt dobře fungující imunitě do zelí, neničit si ji přetěžováním psychiky, chemickou stravou či nepřirozeným sedavým způsobem života.
Když se řekne imunita, mnohým se vybaví reklamy na doplňky stravy, možná i to otužování a nějaký sport. Co vše může ještě zlepšit naši imunitu?
Myslím si, že mnohem lépe než jakékoli doplňky stravy pomáhá trvale vyvážená samotná strava s dostatkem syrových a průmyslově neupravených potravin. Skvělé je tmavě zbarvené ovoce – ostružiny, borůvky, červené hrozno – které obsahují velké množství antioxidantů. Dále dostatečný příjem zeleniny celkově, neboť, jak se čím dál více zdůrazňuje, vláknina v ní obsažená je potravou pro zdravé střevní bakterie. O střevě se někdy dokonce mluví jako o největším imunitním orgánu, nachází se zde tzv. Peyerovy pláty, což je tkáň s obrovskou koncentrací imunitních buněk. Zdravé střevo je proto naprostý základ pro dobře fungující imunitu. Doporučuji tedy pravidelně jíst kysané mléčné výrobky a fermentované potraviny s obsahem probiotik a prebiotik.
Pohybová aktivita má vliv na imunitu také?
Sport a otužování s lepší odolností určitě souvisí velmi, neboť při obojím se do těla vyloučí celý „koktejl“ chemických látek, které podpoří správné fungování imunity. Nesmíme ale opomenout také dostatek spánku a odpočinku, který je pro správnou funkci imunity stěžejní – ten možná hraje ještě větší roli, než sport. Znám několik manažerů, kteří takzvaně odpočívají sportem, ale vlastně se jím ještě více přetěžují a opakovaně pak trpí angínami či dalšími dýchacími infekcemi. Nicméně znovu opakuji – pozitivní vztah ke svému tělu a vnímání jeho aktuálních potřeb funguje jako nejlepší podpora imunity a nejen jí.
S přihlédnutím třeba i k vaší praxi – co je dnes největším zabijákem imunity?
Protože pracuji převážně jako psychoterapeutka zaměřující se na psychosomatiku, v mé praxi je největším zabijákem imunity stresové přetížení, neadekvátní nároky na sebe sama, nedostatek odpočinku a taková jakási „odpojenost od těla“. Dnešní doba je časem hlavy a rozumu. Na vše se snažíme jít přes rozum a přestáváme cítit emoce – to se pak samozřejmě projeví na těle – a imunita jde v první linii.
Zdroj: časopis Květy, MUDr. Tereza Hodycová
