Jste žena a je vám přes padesát? Pak vám nemusím říkat, že zhubnout a udržet si váhu je teď těžší, než když vám bylo dvacet, třicet nebo čtyřicet. Ve skutečnosti každé desetiletí po dvacítce vaše tělo spálí o 150 kalorií méně než v předchozím desetiletí.

Není nutné upadat do deprese, kdybyste měly všechnu tu moudrost, zkušenosti, sebevědomí a kterou máte teď, a k tomu ještě zběsilý metabolismus, úplně by to vychýlilo misky vah vesmírné spravedlnosti z rovnováhy. Většina žen po padesátce může zhubnout a váhu si udržet. Situace není beznadějná! Ale to neznamená, že to bude snadné.

Chůze je také nejvhodnějším pohybem pro všechny, kteří trpí nadváhou. A skvělé je, že nic nestojí. Chodit můžete kdekoli a kdykoli a v kteroukoli roční dobu. A to je na tom to skvělé. Pokud chodíte pravidelně, děláte dobře a vydržte, jen tak se udržíte v kondici. Vy ostatní začněte přemýšlet o tom, že polehávání na gauči či vysedávání na židli zkrátí váš život o mnoho let.

Zdroj: Youtube

Žádné procházení se, ale ostrá chůze

Pokud to s chůzí při hubnutí myslíte vážně, budete muset dělat mnohem víc než jen procházet se. Zde je důvod, proč.

Abyste zhubli o půl kila, musíte spálit asi 3500 kalorií navíc. Kolik kalorií člověk spálí za hodinu, se liší v závislosti na hmotnosti a věku. Pro srovnání uvažujme chodce, který váží 70 kilogramů. Při tempu 3 km za hodinu, což je v podstatě šouravá procházka, spálí tato osoba 176 kalorií za hodinu. Musela by chodit téměř 20 hodin, aby spálila půl kila. Zkusíme tedy zrychlit na tempo 6 km za hodinu a máme dole půl kila za deset hodin.

Pokud tedy nejste připraveni udělat si z chůze zaměstnání na plný úvazek, hubnutí chůzí znamená, že se musíte zapotit. Rychlost vám pomůže sledovat krokoměr nebo měřič srdečního tepu. Když budete chodit ostrým tempem hodinu denně, za měsíc to udělá kilo a půl. K tomu připočítejme úpravu jídelníčku, pár kopců a občas cvičení a kila půjdou dolů ještě rychleji.

Mantra 10 000 kroků neplatí

Že nemáte každý den k dispozici hodinu navíc se procházet? Nevadí. V zásadě se má za to, že ve věku přes 50 let stačí udělat 8000 kroků denně. Ona magická hranice 10 000 kroků platí pro mladší generace, tak jim to přejme. Studie sice ukazují, že určitý počet kroků denně může pomoci snížit riziko onemocnění a prodloužit délku života, ale přesný počet kroků částečně závisí na vašem věku.
Podle vědců se u dospělých ve věku 60 let stačí přibližně 6 000 až 8 000 kroků denně, což znamená, že více kroků nepřináší žádný další přínos pro lepší zdraví. A u dospělých mladších 60 let se přínos zdravotních benefitů ustálil přibližně na 8 000 až 10 000 krocích denně.
S deseti tisíci kroky ostatně údajně přišli výrobci krokoměrů jako s účinným marketingovým nástrojem. „Účinnost přesného počtu kroků na zdraví člověka je sporná,“ říká fyzioterapeutka Renata Větrovská. „Každý řeší obecné normy, ale už jen z logiky věci mohu udělat tisíce kroků za celý den a doslova se ploužit. Intenzita takové aktivity je minimální a ve výsledku toho tělu moc nepřinese.“ Čímž se dostáváme ke zmíněnému tempu, na kterém zavisí více, než na počtu kroků. „A tak je potřeba určitá svižnost chůze – když takto ‚makáme‘, dojde k prokrvení celého těla. Trénujeme kardiovaskulární systém a samozřejmě podporujeme i činnost mozku. Ideální tak je jít pokud možno co nejdéle v kuse se střední intenzitou zátěže – tedy rázovat a trochu se u toho zadýchat, “ dodává Větrovská.

Zdroj: Vitalia, Studie, Mariebotswit, kroky