Při extrémně vysokých teplotách a silnému slunečnímu záření by si měly dávat pozor především starší lidé a pacienti s chronickým onemocněním srdce. Lepší je zůstávat doma nebo se zdržovat ve stínu, dodržovat pitný režim, jíst lehká, dobře stravitelná jídla a chladit se. Rozhodně se nedoporučuje zůstávat venku, například na koupališti, přes poledne, ať už mluvíme o Česku nebo přímořském letovisku. Jinak hrozí bolesti hlavy, dušnost, únava, pocity na omdlení, v nejhorších případech i srdeční selhání.

Zdroj: Youtube

Žízeň nehaste pivem

Na procházku je proto lepší chodit časně zrána, nebo navečer, kdy teploty padnou. „Lidé s onemocněním srdce by měli omezit pobyt zvláště na přímém slunci. Vysoké letní teploty mohou také vést ke zvýšeným ztrátám tekutin pocením, a je proto třeba dbát na dostatečnou hydrataci,“ vysvětluje prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., předseda České kardiologické společnosti. Kardiologové ale varují před doplňováním tekutin vícestupňovým pivem či jinými alkoholickými nápoji. Alkohol je podle expertů pro srdce škodlivý sám o sobě a nápoje, které jej obsahují, navíc nejsou schopny organismu chybějící tekutiny dodat tak efektivně, jako nápoje bez alkoholu. Do parného počasí je také důležité lehce a vzdušně se oblékat, aby nedocházelo k přehřívání organismu.


V nemocnici kvůli teplotním výkyvům

Kromě horka nesvědčí ohroženým skupinám ani náhlé změny počasí. Chvilku je vedro, pak udeří bouřka a přijde náhlé ochlazení – takové teplotní změny sice patří k českému létu stejně neodmyslitelně jako točená zmrzlina, jenže působí problémy opět především kardiakům a pacientům s chlopenními vadami. Například interní oddělení Nemocnice AGEL Podhorská zaznamenalo během posledních týdnů zvýšený nárůst pacientů s potížemi jako je náhlá dušnost, bolesti hlavy nebo celková slabost. „Interní příjmovou ambulanci zahltili v posledních dnech pacienti, kteří se potýkali s potížemi s dýcháním a celkovou slabostí. Ve velké míře se jednalo o pacienty s chronickým srdečním onemocněním, jako jsou kardiaci, nebo pacienti, kteří jsou pod lékařským dohledem s chlopenními vadami. Vlivem náhlého ochlazení a nepříznivých teplot, které nás v srpnových dnech provázely, pociťují právě tito pacienti celkové zhoršení svého zdravotního stavu,“ říká Veronika Bezručová, vrchní sestra Interního oddělení Nemocnice AGEL Podhorská.

Pozor by si kardiaci měli dát i na klimatizaci, protože prudké změny teplot cévní a srdeční systém velmi zatěžují. Automaticky chladit interiér vozu na 21 °C, když venku panují pětatřicítky, tedy není dobrý nápad, podobně jako přechlazování místností. To může vedle tropické rýmy a ucpaných dutin přivodit i vážnější problémy. „Našim pacientům, zejména těm, kteří trpí vleklým srdečním selháváním, může rychlé střídání teplot stav rychle zhoršit,“ doplňuje prof. MUDr. Aleš Linhart. Doporučuje proto, aby rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou nebyl větší než 5–7 °C.


Změny počasí zvyšují krevní tlak

Náhlé teplotní výkyvy a změny tlaku vzduchu přímo působí nejen na obranyschopnost jedince – způsobují například častá respirační onemocnění, ale mají také přímý vliv na hladinu krevního tlaku či rychlost srdečního tepu. „Snížený tlak vzduchu jde ruku v ruce se zvýšeným krevním tlakem, který pacientům způsobuje bolesti hlavy, pocit bušení srdce a únavu,“ přibližuje vrchní sestra Veronika Bezručová. Právě kardiaci a pacienti léčící se s chlopenními vadami tvořili prý většinu pacientů hospitalizovaných na interním lůžkovém oddělení, a to téměř ze 70 %. Délka hospitalizace těchto pacientů byla v průměru 5–7 dní.

Náhlé změny teplot a tlaku vzduchu ale mohou mít nepříznivý vliv nejen na zdraví kardiaků a starších lidí. Vysoké teploty ovlivňují a ohrožují všechny věkové kategorie. Důležité je dodržovat proto dostatečný pitný režim, vyhýbat se delšímu pobytu na přímém slunci a přizpůsobit fyzickou aktivitu své kondici, věku a zdravotnímu stavu. Vhodnější je vsadit na lehkou turistiku, jízdu na kole nebo plavání, než na adrenalinové sporty, které pro srdce představují zátěž. Během dne je dobré mít zavřená okna a zatažené rolety či závěsy, abyste eliminovali množství tepla v bytě.


Na dovolenou léky s sebou

Nejdůležitější zásadou, kterou by měl dodržovat každý kardiak, je pravidelné užívání předepsaných léků. Ani během dovolených a cestování by lidé rozhodně neměli medikaci vysazovat bez předchozí konzultace s odborníkem. „Když má nemocný pocit, že mu léky nedělají dobře, měl by se poradit se svým lékařem. Náhlé vysazení některých léků může totiž vést k prudkému zhoršení stavu,“ říká prof. Ošťádal a dodává: „Důležité je také to, aby měl pacient s sebou na celou dobu dovolené dostatečnou zásobu všech léků, které užívá.“ Některé země v Evropě sice uznávají naše elektronické recepty, nelze na to však zcela spoléhat. Pokud pacienti s nemocným srdcem cestují do zahraničí, měli by podle odborníků brát v potaz i kvalitu místního zdravotnictví a měli by být připraveni na situaci, že budou muset lékaři svůj stav vysvětlit. Proto je důležité mít s sebou papír s alespoň základními informacemi o svém onemocnění a užívaných lécích, nejlépe v angličtině. „Samozřejmostí by mělo být dobré cestovní pojištění. Spoléhat na proplacení výloh ze základního zdravotního pojištění se nevyplácí, částky účtované za péči často přesahují úhrady našich pojišťoven,“ upozorňuje prof. Linhart.

Zdroje:

  • https://www.kardio-cz.cz/
  • https://nemocnicepodhorska.agel.cz/pracoviste/oddeleni/interni-oddeleni-a-jip.html