„Dech je tím jediným, co je v člověku živoucí, je jeho nejvnitřnějším jádrem, je to jeho já. Vše ostatní jsou pouze obaly, z nichž nejhmotnější je pozemské tělo,“ píše ve své knížce Dýchání jako živoucí dění, česky vydané v roce 2019, Susanne Barknowitzová. „Člověk je schopen snášet po mnoho dní, ba dokonce týdnů, hlad a žízeň, bez dechu však vydrží jen několik málo minut. Nedýchat znamená být odpojený od zdroje životodárné síly.“

Alergeny i stres

Současná medicína už dobře ví, že správné dýchání je účinné v boji proti úzkosti, depresi a stresu a že je stejně tak nezbytné pro zdraví fyzické. Zatímco povrchní dýchání oslabuje takřka všechny orgány a snižuje imunitu, správný dýchací postup činí organismus odolnější a významně snižuje krevní tlak. Dýchání je jediný proces řízený autonomním nervovým systémem, jehož průběh lze přímo ovládat naší vůlí. Jenže co když vůle nechybí, ale dýchací systém je oslabený, což bývá častý problém současníků?

Mezi nejběžnější a někdy podmíněné určitou genetickou predispozicí patří poruchy z vystavení se velkému množství prachu, alergenů a konzumace některých potravin, nápojů nebo léčiv. Za značnými dýchacími obtížemi však nemusí stát jen výfuky aut, prašné prostředí či kvetoucí stromy. Stále častěji jim nahrává i stres. Opakované vystavování vypjatým situacím například v zaměstnání může podle odborníků vyústit dokonce ve vážné dýchací problémy.

„Po předcích máme zděděnou informaci, jak se ke stresovým situacím postavit – buď je vyřešit (útok), nebo utéct. V organismu se v ten moment produkují látky, které nám mají pomoci zvolenou variantu realizovat. Dnešní doba však často tyto reakce neumožňuje, a proto mohou produkované látky u predisponovaného jedince vyvolat například generalizované zúžení průdušek či astmatický záchvat. U jiných to může být srdeční arytmie, bušení srdce, či dokonce srdeční infarkt nebo mozková mrtvice,“ vysvětluje MUDr. Daniela Pavlíková z Oddělení respiračních nemocí EUC kliniky Praha-Malešice.

Stres se na dýchacím ústrojí projevuje nenápadně, ve svém důsledku se ale právě důležitost tohoto systému promítá do celého životního rytmu a o to závažnější problémy může způsobit. „Když se nám několikrát za den vlivem stresu zvýší tepová i dechová frekvence, zvětšuje se riziko, že se dostaví vážné problémy. Nepříjemný pocit na hrudníku nebo v oblasti žaludku může narušit i náš spánek, čímž se poruší biorytmus celého organismu. Do práce jdeme další den neodpočatí a začneme se pohybovat v bludném kruhu,“ vysvětluje MUDr. Pavlíková.

Jak na to

„Nádech – výdech. Proces, který si nikdo z nás plně neuvědomuje, protože ho dělá automaticky, ale také proces, který má na každého z nás nesmírný vliv. Člověk se průměrně nadechne a vydechne nejméně třinácttisíckrát za den a přitom jen devět lidí ze sta dýchá správně. Což ve zkratce znamená, že nenaplníme celou kapacitu plic, přičemž se okrádáme o blahodárné účinky dýchání,“ říká Soňa Lovichová, hlavní výživová poradkyně NATURHOUSE. „Dýchání ovlivňuje naše tělo i mysl. Správné dýchání má vliv na orgány jako játra, žlučník, slezinu, žaludek, střeva nebo lymfatický systém. Hlubokým dýcháním tělo dokáže vylučovat endorfiny, hormony štěstí. A dokonce je prokázáno, že správné dýchání pomáhá zužovat pas. Dýcháním aktivujeme příčný břišní sval, a když ten bude pevný, bude pevné i břicho.“

Správnému dýchání se přitom lze naučit poměrně jednoduše. Věnují se mu cvičitelé jógy, pilates nebo třeba bodybalance. Pomůže ale také pravidelný cílený pohyb jako svižná chůze s pomocí hůlek, tzv. nordic walking, který rozvíjí hrudník a posiluje dýchací mezižeberní svaly.