Princip:
Polovina talíře zeleniny, čtvrtina celozrnné obiloviny a čtvrtina luštěniny, ryba nebo plody moře. A samozřejmě spousta olivového oleje v té nejlepší kvalitě. Omezené množství masa, mléka a mléčných výrobků. Jogurt tu najdete spíše v podobě zálivky na salát než v ranní misce s cereáliemi. Minimum uzenin, a když už, tak kvalitních a z místních zdrojů. Přestože ve středomořské dietě najdete spoustu lokálních odlišností, jedno je společné: minimum průmyslově zpracovaných surovin. Důraz se klade na čerstvost a sezonnost.
Středomořská jídla chutnají skvěle i díky bylinkám. Alespoň malou domácí zahrádku nebo truhlík s čerstvými bylinkami – rozmarýnem, mátou, oreganem, bazalkou, tymiánem, saturejkou... najdete v každé středomořské domácnosti. Slunečné podnebí pěstování bylinek přeje. A neslouží jen k dochucování pokrmů, usnadňují také trávení.
Co také národy v oblasti Středomoří spojuje, je umění stolovat. Sejít se u jednoho stolu a jídlo si beze spěchu vychutnat patří k bontonu. Fast food tam moc nefrčí. Zato siesta po obědě je takřka známkou slušného vychování. I to ve výsledku rozhoduje, zda se váš denní příděl kalorií spálí nebo uloží do tukových zásob.
Jak na to:
Není třeba stěhovat se do Středomoří. Stačí tam zajet na dovolenou a inspirovat se nebo alespoň některé ze zásad aplikovat na místní podmínky.
Nakupujte co nejvíce z místních zdrojů – tuzemská zelenina a ovoce dle sezony, maso a mléčné výrobky vybírejte kvalitní od českých farmářů raději než z velkochovu. Při úpravě jídel vsaďte na dobré koření a bylinky.
Místo sladkostí mlsejte ovoce nebo si připravte domácí ovocný dezert.
Udělejte si z jídla rituál. Jezte co nejvíce v rodinném kruhu – je jedno, zda to bude každodenní společná snídaně nebo večeře. Na přípravu jídla i jeho konzumaci si udělejte čas každý den.
Co mít doma:
Olivy obsahují více než 50 % tuku, množství vitaminu A a E, antioxidantů, vlákniny a minerálů. Napomáhají snížení hladiny cholesterolu v krvi a omezují riziko vzniku cévních onemocnění a některých druhů rakoviny.
Olivový olej. Dopřejte si účinky oliv v koncentrované podobě. Krétští sedláci k snídani dokonce pijí panáka olivového oleje pro zdraví. A ani vy jím nemusíte šetřit. Omezíte-li vysoce zpracované sacharidy, dopřejte si klidně pět lžic olivového oleje denně. Jak poznat kvalitu? Chtějte extra panenský lisovaný za studena. Olej z pokrutin raději nechte v regálu.
Ryby. Losos, makrela, tuňák, sardinky... hlavně tučné ryby jsou zdrojem omega-3 mastných kyselin, jejichž vyvážený poměr vůči omega-6 mastným kyselinám naše tělo potřebuje. Když můžete, dejte si rybu.
Slunce. Kromě dobré nálady je také zdrojem vitaminu D, který je bezpodmínečně nutný pro dobré zdraví. V létě ho doplníte celkem snadno, stačí strávit 20 minut na sluníčku bez UV faktorů. V zimě je dobré dodat ho tělu ve formě přírodních tablet či kapiček.
Nápoje:
Kromě čisté vody si dopřávejte bylinné čaje.
Čaj z máty podporuje trávení. Středomořská divoká máta má mnohem silnější aroma, než známe z českých zahrádek.
Šalvěj zvyšuje obranyschopnost organismu a posiluje nervovou soustavu, zvyšuje pružnost a odolnost cévních stěn. Působí na žlučník i proti cukrovce, navíc v horku mírní pocení.
Čaj z yzopu působí při duševní námaze jako ochrana proti vyčerpanosti.
DIETA V KOSTCE:
Obtížnost: Budete se muset naučit nakupovat co nejméně zpracované potraviny a vařit si sami doma. Při výběru surovin dbejte na čerstvost, sezonnost a lokálnost.
Pro koho se hodí: Pro matky s dětmi na mateřské, které chtějí jíst kvalitně.
Pro koho se nehodí: Pro hodně zaměstnané lidi, kteří nemají čas si vařit, pro lidi na cestách.
Buduje vztah k jídlu jako rituálu, učí vyhradit si čas pro sebe a rodinu.
Nejde ani tak o dietu, jako spíš o životní styl. Výsledky čekejte spíš v dlouhodobém časovém horizontu. Vyžaduje čas na nákup kvalitních surovin a přípravu jídla.
Zdroje:
