Začněte jíst skutečné jídlo a zhubnete. Tady máte rady, jak na to
1.
Dokázala byste potravinu při troše snahy vyrobit sama?
Nechceme po vás, abyste si doma stloukala máslo a vyráběla sýr. Jde jen o to, abyste se zamyslela nad mírou průmyslového zpracování toho, co si dáváte do košíku. Pokud dojdete k závěru, že se potravina v domácích podmínkách vyrobit rozhodně nedá, pak ji raději nechte v regálu. U některých potravin navíc přijdete na to, že vám její domácí verze ušetří peníze i zdraví. A rozdíl poznáte i na chuti.
2.
Kolik přídatných látek najdete na etiketě?
Průmyslově zpracované potravinářské výrobky postrádají mnoho zdraví prospěšných látek, jako jsou kvalitní tuky, pomalu se štěpící sacharidy, základní vitaminy a minerály, vláknina, probiotika a polyfenoly... Zato obsahují ohromné množství konzervantů, barviv, ochucovadel, stabilizátorů, emulgátorů a dalších syntetických přísad, které našemu zdraví rozhodně nesvědčí. Proto se jim vyhněte. Přídatné látky musí být vždy uvedeny na obale potraviny, a to buď celým názvem, nebo číselným kódem. Jejich seznam najdete na webových stránkách www.bezpecnostpotravin.cz.
3.
Jakou pozici má na etiketě cukr?
Pořadí ingrediencí na etiketě odpovídá množství dané ingredience v produktu. Je-li na prvním, druhém nebo třetím místě cukr, neměla byste výrobek kupovat. Na pozoru se mějte také před glukózo-fruktózovým sirupem, glukózou, fruktózou, koncentrovaným kukuřičným sirupem (high-fructose corn syrup) a umělými sladidly. Ani ty totiž vašemu tělu, potažmo linii rozhodně neprospívají.
4.
Jaká je doba expirace?
Skutečné jídlo je ‚živé‘, a proto časem zplesniví – o konec jeho existence se postarají bakterie a plísně. Stane se to veškeré zelenině, ovoci, jogurtu, chlebu, šunce, rostlinnému i kravskému mléku. Čím více je jídlo průmyslově zpracované, tím déle vydrží na polici supermarketu. To je výhodné pro prodejce, méně již pro strávníka.
Sledujte proto dobu expirace. Je-li delší než měsíc, s největší pravděpodobností potravině chybí čerstvost a s ní i řada živin. Zato obsahuje konzervanty, stabilizátory a další látky, které zajistí, že potravina dlouho nezmění chuť ani konzistenci. Existují ale výjimky, jako jsou med nebo miso, které vydrží i roky a cenné živiny si uchovají díky svým přirozeným konzervačním schopnostem. Delší expiraci mají třeba i syrové ořechy či semínka. Za čerstvé jsou považovány do další sklizně, vydrží tedy přesně rok.
Zdroje:
