Nechávat krátkozrakost být, než se to „nějak ustálí“ nebo to přejde, je chyba, jakkoliv se vám nemusí chtít neustále investovat do nových brýlí, které menší děti ničí, ztrácejí nebo z nich zkrátka rostou. Jak už to tak bývá, investice do zdraví není radno podceňovat. „Pokud máme krátkozrakost, její velikost nám dává velmi rychle stoupající predispozice k různým očním onemocněním, jako jsou například šedý zákal, odchlípení sítnice nebo věkem podmíněná makulární degenerace,“ vypočítává Petra Ustohalová, optometristka Oční optiky Horní Počernice. Právě poslední jmenovaná nemoc může nakonec vést až ke ztrátě zraku a jedinou cestou, jak se tomu vyhnout, je držet svoji oční vadu na uzdě a chodit na pravidelné kontroly.

Zdroj: Youtube

Krátkozrakost u dětí lze řešit pouze brýlemi. Z podstaty problému dlouhého oka ji nelze rozcvičit, jak se občas můžete dočíst v diskuzích či na sociálních sítích, a v úvahu nepřichází ani operativní řešení. „Operaci dioptrií laserem je možné provádět až po 18. roce věku a je nutné, aby byla oční vada stabilní – což opravdu v 18 letech není reálné. Dnes dochází ke zhoršení ještě u mladých dospělých do cca 25 let,“ popisuje svou zkušenost optometristka.

Ani s brýlemi se zhoršování vady nezastaví u dětí úplně, i když je tempo pomalejší než u pacientů, kteří problém neřeší. Aktuálně se ale na trhu objevily brýlové čočky s technologií DIMS (Defocus Incorporated Multiple Segments), které dokážou zhoršování zraku téměř zastavit. Testovaly se právě v Asii, kde podle některých zdrojů krátkozrakostí trpí 95 % dětí (v Evropě je to zatím cca třetina). Vědci porovnávali děti nosící běžné brýle se skupinou, která zkoušela nový typ brýlových čoček. Například dvouletá studie týmu z hongkongské polytechnické univerzity, kterou prošlo 160 dětí ve věku od osmi do třinácti let, ukázala, že pětině dětí s DIMS čočkami se zrak nezhoršil vůbec, což se ve druhé skupině povedlo jen sedmi procentům dětí). U ostatních bylo zhoršení výrazně mírnější než v kontrolní skupině s běžnými brýlemi.

Jak to celé funguje? Podstatou vady je to, že se kvůli délce oka zobrazuje obraz toho, na co se díváme, před sítnicí a je tedy neostrý. „Doposud brýlové čočky řešily pouze korekci rozmazaného obrazu – posunuly ho na sítnici. Bohužel to tak funguje jen v centrální části sítnice. Periferní paprsky jdoucí do oka leží při správné korekci tudíž za sítnici a oko se snaží ‚vytáhnout‘, aby dopadaly na sítnici. Tím se zvětší předozadní délka oka a opět v centrální části máme obraz před sítnicí,“ vysvětluje fungování korekce pomocí běžných brýlí Petra Ustohalová. Tím pádem bylo potřeba postupně přidávat dioptrie a pacienty sledovat kvůli vyššímu riziku vzniku šedého zákalu či odchlípení sítnice. DIMS technologie ale pracuje s rozdělením obrazu na segmenty, což umožňuje korekci přizpůsobit oku i v periferních částech a dostat obraz na sítnici i zde. Uvádí se, že zhoršování vady se pak zpomalí o 60 % ve srovnání s obyčejnými brýlemi. „Tyto brýlové čočky u nás seženete pod značkou Miyosmart od firmy Hoya. Mají unikátní design, díky kterému jsou spolehlivou neinvazivní metodou, jak zpomalit nebo úplně zastavit růst oka, protože to potom nemusí neustále doostřovat a růst do délky,“ doporučuje specialistka. Je dobré vědět, že pořizovací cena čoček je vyšší, ale z dlouhodobého hlediska se vyplatí – brýle nebude nutné měnit tak často. Na korekci zraku dokonce přispívají i některé pojišťovny. Rozhodně se ale taková investice do zdraví dětí vyplatí.

Zdroj: