Odborníci odhadují, že cukrovkou trpí každý desátý Čech, a to nejčastěji právě tou 2. typu. Řada z nich o tom prý nemá ani tušení. To proto, že cukrovka stejně jako vysoký tlak nebo zvýšený cholesterol nebolí, a pokud nejste citliví ke změnám ve svém těle, nemusíte dlouho vůbec zaznamenat, že se něco děje.

Zdroj: Youtube

Podstatou onemocnění je nedostatek hormonu inzulínu nebo jeho nedostatečné působení na cílovou buňku. Inzulín produkují takzvané beta buňky, které se nacházejí ve slinivce. Jeho úkolem je umožnit glukóze vstoupit do svalových a tukových buněk, které ji využijí pro svůj metabolismus. Pokud glukóza do buněk nepronikne, koluje její nadměrné množství v krvi a nastává takzvaná hyperglykemie, což je trvalá nebo opakovaně a často zvýšená hodnota glykemie (krevního cukru). Tento stav lékaři nazývají cukrovkou a obvykle ho odhalí až preventivní kontrola u praktického lékaře.

Je to dáno tím, že potíže přicházejí až s výraznou hyperglykemií, kdy se objevuje pocit žízně, potřeba častého močení, hubnutí, slabost, pocit na zvracení nebo rozostřené vidění. Tyto projevy se tedy zpravidla týkají až pokročilejší fáze onemocnění. Do té doby nemocného nic nenutí k tomu, aby svůj stav řešil.

„Pacienty diagnóza cukrovky často velmi překvapí, protože žádný ze zmíněných stavů nezažívají. Většina z nich na sobě hodnotu glykemie kolem desítky po dlouhou dobu vůbec nepocítí. Právě proto je toto onemocnění zrádné, zvláště v jeho počátcích. Můžete být diabetikem, aniž byste o tom věděli,“ vysvětluje internistka a diabetoložka 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnicev Praze Hana Krejčí.

NEBLAHÉ DĚDICTVÍ

Cukrovka 2. typu se velmi často pojí s nad váhou a obezitou. Jenže zdaleka ne každý člověk, který má problémy s váhou, tímto onemocněním trpí. Zásadní roli v tom, zda onemocníte diabetem druhého typu, či nikoli, totiž hraje genetika. Nemáte-li genetické předpoklady, tímto typem cukrovky neonemocníte, a to ani tehdy, když trpíte nadváhou, nebo jste dokonce obézní. „To, co rozhoduje, je existence několika typů genů. Jestliže zdědíte pár těchto genů od maminky a pár od tatínka, pak přestože jsou u každého z rodičů v malém množství, mohou v konečném součtu pro dítě znamenat významnou dispozici,“ vysvětluje internistka Krejčí s tím, že u typického onemocnění cukrovkou 2. typu můžeme genetické dispozice vypozorovat u svých předků.

Pokud mají oba rodiče cukrovku 2. typu, lze říci s téměř stoprocentní jistotou, že jejich potomek bude trpět stejným onemocněním. „Dosud se ale neví, jak velkou roli při tom hrají geny a jak velkou to, že dítě po rodičích ‚podědí‘ i nezdravý životní styl, tedy hlavně špatné stravovací návyky a nechuť k pohybu,“ upozorňuje lékařka. Obojí se ale podle ní na rozvoji onemocnění podílí. Pro toho, kdo má k cukrovce genetické předpoklady, je to však velká výhoda. Znamená to, že má onemocnění, respektive jeho rozvoj, z velké části ve svých rukou. Stačí, aby ozdravil svůj životní styl, a cukrovka se mu může vyhnout úplně.

„Jestliže máte k diabetu genetické předpoklady, je často spouštěčem právě životní styl, kvůli kterému dospějete až do nadváhy či obezity. Ke vzniku cukrovky stačí v podstatě i nadváha, která spouští kaskádu metabolického syndromu, tedy zvýšený krevní tlak, vyšší cholesterol, a zvýšenou glykemii. Metabolický syndrom pak vyústí v cukrovku 2. typu,“ dodává Krejčí a spojitost cukrovky s obezitou ilustruje i čísly: „Až 80 procent nemocných má nadváhu nebo obezitu.“

SLEDUJTE CENTIMETRY V PASE

Rozvoji samotné cukrovky 2. typu předchází fáze takzvaného prediabetu, kterou už doprovází inzulinová rezistence. To znamená, že inzulín v těle nefunguje tak, jak má, i když je zdánlivě všechno v pořádku. Nepřímým důkazem inzulinové rezistence většinou bývá zmíněná nadváha, až obezita. Zejména tuk usazující se v oblasti břicha. „Sledovat tento parametr je lepší než se zaměřit například na hmotnost nebo BMI. Změřte si nejširší obvod pasu a hned budete vědět, jak na tom jste. Zvýšené riziko pro ženy představuje obvod pasu nad 80 cm a výrazné, pokud si naměříte více než 88 cm. U mužů je to obvod pasu 94 a 102 cm,“ podotýká lékařka.

Prediabetes samozřejmě odhalí i laboratorní vyšetření – charakteristická hodnota glykemie nalačno je 5,6–6,9 mmol/l. „Jestliže vám lékař na základě laboratorních výsledků zjistí hladinu krevního cukru v tomto rozmezí, berte to jako určité varování. Zatím sice nedosahujete pásma cukrovky, ale už se nacházíte v ‚šedé‘ zóně,“ varuje Hana Krejčí. V této fázi se zpravidla ještě nenasazují léky, ale pokud svůj stav nebudete řešit správnou životosprávou, časem se z vás stane diabetik druhého typu.

Metabolických komplikací je však s prediabetem a inzulinovou rezistencí spojeno více. Že jsme na inzulín méně citliví, se odrazí na hladině krevních tuků, zvýšené hladině ‚špatného‘ LDL cholesterolu a naopak snížené hladině ‚dobrého‘ HDL cholesterolu. To už představuje vážné riziko pro naše tepny v podobě aterosklerózy, která může vést k infarktu nebo mrtvici. Další komplikací je vysoký krevní tlak, přispívající k nemocem srdce a cév.

„Na poslední prohlídce mi lékařka řekla, že mám zvýšený cholesterol a také hodnoty krevního cukru. To, že mám nadváhu a potřebovala bych zhubnout alespoň 15 kilo, vím sama. Navíc moje maminka je obézní a trpí cukrovkou druhého typu. Svoje postupně nabíraná kila už dlouho vnímám stejně jako rodinné dispozice, ale až varování lékařky před onemocněním cukrovkou mě donutilo začít něco dělat,“ popisuje svoje ‚prozření‘ sedmačtyřicetiletá Silvie, která se teď snaží zhubnout pod dohledem výživového poradce.

VÝŽIVA, PREVENCE I SOUČÁST LÉČBY

Podle diabetoložky Hany Krejčí je v léčbě i prevenci cukrovky zcela zásadní, co jíme. „Výživa je základem, který když nefunguje, jsou veškeré moderní dostupné léky v léčbě cukrovky prakticky ztracenou investicí,“ vysvětluje. „Každý jsme metabolicky nastavený jinak. Někomu může více vyhovovat strava s vyšším podílem tuků a jinému zase s větším podílem sacharidů. Člověk se podle svých preferencí a aktuálního zdravotního stavu může v různých životních etapách stravovat různě. Neexistuje univerzálně zdravá strava pro všechny. Každý by si měl i v rámci onemocnění cukrovkou vyzkoušet, co mu vyhovuje a na čem zvládne dlouhodobě fungovat. Základ je ale pro všechny stejný – jíst kvalitní, skutečné potraviny,“ dodává.

K léčbě cukrovky 2. typu se obvykle doporučuje klasická přísná redukční dieta, která pozvolna přechází v její mírnější formu. Dobré výsledky mají ale i studie s nízkosacharidovým stravováním. „U obou typů stravování jakožto součástí léčby cukrovky 2. typu může pacient dojít až k remisi, tedy stavu, kdy nemusí užívat léky. Dieta je vždy pouze dočasná. Pak musí pacient přejít na režim, který bude dodržovat dlouhodobě. Pokud není schopen ve zdravém životním stylu pokračovat, samotný problém cukrovky se vrátí velmi rychle, a to se všemi negativy,“ upozorňuje Krejčí.

Jednou z jejích pacientek je i Markéta, které lékaři cukrovku zjistili v jejích 55 letech. Tři roky se léčila léky, nejprve jedním, později kombinací dvou léků na cukrovku. Pak se dozvěděla o možnosti nízkosacharidové stravy v léčbě cukrovky a rozhodla se ji vyzkoušet. Krátce nato mohla oba léky vysadit. „K remisi cukrovky v jejím případě stačilo shodit pouhé tři kilogramy, protože v době, kdy se u ní cukrovka zjistila, měla jen lehkou nadváhu. Kromě cukrovky ustoupily také dlouhodobé trávicí potíže jako pálení žáhy a střídání zácpy a průjmu a také migrény. Paní Markéta se i dál stravuje nízkosacharidově a její glykemie zůstávají v pásmu remise,“ popisuje Krejčí případ jedné ze svých pacientek, která dokázala svůj životní styl úspěšně změnit.

Výsledky dalších studií však podle ní ukazují, že i když se pacientům nepodaří stav remise udržet a glykemie se začnou třeba po letech opět zhoršovat, mají tito lidé i tak větší šanci odolat dlouhodobým komplikacím spojeným s diabetem, jako jsou například onemocnění ledvin, sítnice či neuropatie. „Říkáme tomu metabolická paměť. To jen potvrzuje, že úprava stravy má z hlediska kompenzace cukrovky smysl v kterékoli fázi onemocnění. I když se nepodaří vyřadit všechny léky, znamená každé zlepšení stavu ohromný úspěch,“ podotýká lékařka. Pro všechny pacienty s cukrovkou 2. typu je podle ní nezbytné upravit životosprávu a zhubnout. Ze studií vyplývá, že k úspěšné remisi je třeba shodit přibližně 10 až 15 procent původní hmotnosti.

JAK SE VYHNOUT CUKROVCE?

Předejděte obezitě správnou životosprávou, zejména kombinací vhodného jídelníčku a pohybu. Snižte příjem transtuků (chipsy, hranolky, smažená jídla, koláče a buchty z tukového těsta, margaríny, směsi na dorty a muffiny, burgery a hotdogy, sušenky, hotová zmrazená jídla) Omezte saturované tuky (palmový olej, živočišné tuky, masné zpracované potraviny, průmyslově zpracované potraviny). Přidejte do jídelníčku polynasycené mastné kyseliny ve vhodném poměru (omega-3: EPA, DHA, omega-6). Jezte potraviny s nižším glykemickým indexem. Dejte přednost komplexním sacharidům (obiloviny, celozrnné pečivo a těstoviny, luštěniny, brambory). Jezte více zeleniny a ovoce. Vyhněte se grilování, smažení, pečení a pražení. Při těchto úpravách pokrmů vznikají bioaktivní látky, které poškozují lidské zdraví.
Obezitou trpí zhruba každý desátý Čech. Řada z nich o tom nemá ani tušení. To proto, že cukrovka stejně jako vysoký tlak nebolí.


CO VÁM ŘEKNE HLADINA CUKRU V KRVI

NALAČNO (měření po celonočním hladovění nebo minimálně po 8 hodinách bez příjmu potravy):

  • do 5,5 mmol/l – v normě
  • 5,6–6,9 mmol/l – prediabetes
  • zvýšené riziko cukrovky
  • 7,0 a více – diabetes

Zdroje: