Jak tedy modřina přesně vznikne? Stačí se uhodit nebo do něčeho narazit, čímž dojde k poškození cév, krev se rozlije pod kůží a vytvoří modřinu. Většinou se tak stane při tupém úderu nebo pádu, ale modřina může vzniknout i po vpichu jehly při odběru krve. Co ale když se modřiny tvoří výrazně často, případně úplně samy od sebe? Možná se za tím může skrývat sklon k jejich tvorbě, nebo dokonce nějaký chorobný stav.

Možná vás to překvapí, ale i náchylnost k tvorbě modřin můžeme zdědit po předcích, podobně jako třeba tendenci ke vzniku křečových žil. Tyto dědičné dispozice souvisejí s pevností cévních stěn, nebo – v tomto případě – spíš s jejich křehkostí. Konstituce cévních stěn je dána kvalitou vaziva, kterým jsou cévy z velké části tvořeny. To, že člověk dostal do vínku oslabené vazivo, se pozná například i podle toho, že ho trápí ploché nohy, hemoroidy nebo již zmíněné varixy. A proč právě ploché nohy? Také nožní klenba (příčná i podélná) totiž drží svůj správný tvar hlavně díky kvalitnímu vazivu, vysvětluje web Dobrá Kondice.

Zdroj: Youtube

Někdy jenom chybí „céčko“

U lidí, kteří jsou náchylní k tvorbě modřin, se tyto drobné kožní krvácivé projevy objevují především na končetinách, a to nejčastěji působením tlaku. Občas stačí i docela málo: třeba když vlečete těžký nákup a popruh se vám zařezává do ramene, nebo při nepříliš silném úderu tupým předmětem. K poruše cévních stěn však může dojít i v průběhu života vlivem špatné životosprávy. Příčinou je často nedostatek vitaminu C, který je pro správnou strukturu cévní stěny zcela zásadní. V takovém případě není nic snazšího, než zařadit do jídelníčku některé jeho přírodní bohaté zdroje (šípky, rakytník, černý rybíz, citrusové ovoce, kysané zelí, růžičková kapusta, brambory, červená paprika, brokolice, kiwi, papája apod.), případně zvážit kvalitní doplňky stravy, ideálně s postupným uvolňováním.

Další příčiny vzniku modřin

Nemoci krve
Dalším důvodem častějšího vzniku modřin mohou být nemoci, které ovlivňují funkci nebo množství krevních destiček. Sklonem k tvorbě modřin může trpět i člověk s jaterní cirhózou nebo leukémií.

Léky
Antiagregační nebo protisrážlivá léčba (běžně známá jako léky na ředění krve) může zvýšit tvorbu modřin. Funkce destiček může být ovlivněna i některými běžně užívanými léky, které obsahují ibuprofen či kyselinu acetylsalicylovou, případně některými antidepresivy.

Nedostatek vitaminů
Za sklonem k tvorbě modřin může být i nedostatek vitaminu C, který má vliv na kvalitu cévní stěny. Další příčinou poruchy srážení krve může být i nedostatek vitaminu K, který doprovází například neléčenou celiakii nebo alergii na lepek.

Hemofilie
Jednou z hlavních příčin časté tvorby modřin bez zjevných příčin je hemofilie, dědičná porucha srážlivosti krve postihující především muže. Těžké formy hemofilie se obvykle projeví již v prvních letech života, ale na lehčí formu hemofilie mohou upozornit právě krvácivé komplikace po úrazech v dospělém věku.

Dědičnost

Možná vás to překvapí, ale i náchylnost k tvorbě modřin můžeme zdědit po předcích, podobně jako třeba tendenci ke vzniku křečových žil. Tyto dědičné dispozice souvisejí s pevností cévních stěn, nebo – v tomto případě – spíš s jejich křehkostí. Konstituce cévních stěn je dána kvalitou vaziva, kterým jsou cévy z velké části tvořeny. To, že člověk dostal do vínku oslabené vazivo, se pozná například i podle toho, že ho trápí ploché nohy, hemoroidy nebo již zmíněné varixy. A proč právě ploché nohy? Také nožní klenba (příčná i podélná) totiž drží svůj správný tvar hlavně díky kvalitnímu vazivu vysvětluje web Dobrá kondice.

Léčba modřin

Způsob léčby hematomu se odvíjí od toho, jaká je jeho původní příčina. Pakliže se nejedná o důvody traumatického charakteru, tedy v důsledku nějakého úrazu apod., doporučí lékař nejčastěji omezení užívaných léků na ředění krve – pokud je to vzhledem k pacientově stavu možné, zvýšení příjmu vitamínů C a K, případně používání mastí s obsahem derivátů heparinu, které by měly pomoci hematom lépe vstřebat, radí server Euro. Zcela od věci určitě není ani chlazení postiženého místa studeným zábalem, případně čímkoliv jiným. To je však řeč pouze o nitrosvalových typech hematomů. Co týče těch vnitřních, zde je potřeba přistupovat k poměrně odlišné metodě léčby. Jejich odstranění je o poznání komplikovanější (zpravidla je nutné je odsát), a proto si žádají i pečlivé a odborné vyšetření.

Zdroj:Euro, Studie, Cevy-zily, Dobrakondice