Víte, jaký je rozdíl mezi datem spotřeby a datem minimální trvanlivosti? I když se na první pohled tyto nápisy na etiketách jeví podobně, je dobré znát, co nám tím chce výrobce vlastně říct.

Takže: datum spotřeby (na obalech najdete také jako „spotřebujte do“) se uvádí u jídla, které podléhá rychleji zkáze. Patří sem třeba maso, vejce, ryby, mléčné výrobky a uzeniny. Na obale takových výrobků by neměly chybět ani informace o tom, jak konkrétní zboží skladovat i do kdy ho spotřebovat po otevření.


Kdy patří jídlo do koše


Po uplynutí data spotřeby už potraviny nejezte a raději je rovnou vyhoďte. Šetřivost se v tomto případě nemusí vyplatit, protože prošlé potraviny mohou přímo ohrozit vaše zdraví a způsobit vám nepříjemné střevní a žaludeční potíže včetně otravy. Pozor, obchody nesmí prošlé výrobky nabízet ani ve slevách!

Pokud vám ale plýtvání jídlem trhá srdce a narazíte v lednici na zapomenutý jogurt, kterému datum spotřeby skončilo teprve včera nebo maximálně před pár dny, můžete mu zkusit dát šanci – ale nejprve ochutnejte, zda není nakyslý. Naopak u masa nebo třeba šunky to nedělejte. Pokud se domníváte, že zkažené maso byste poznali podle nazelenalé barvy a hnilobného odéru, mýlíte se. Hrozí vám totiž riziko nákazy bakteriemi, které čichem nebo chutí nemusíte vůbec odhalit.


Spotřebitelský tip: Datum spotřeby můžete prodloužit o několik dnů či týdnů tím, že po přinesení z obchodu potravinu místo do lednice umístíte do mrazáku. Nezapomeňte ale vždy přidat nálepku s popiskem aktuálního data, aby se vám nestalo, že třeba kuře budete chtít sníst až za dva roky. Obecně platí, že ryby vydrží v mrazáku maximálně 4 měsíce, kuřecí, telecí a hovězí maso 12 měsíců a vepřové zhruba 8 měsíců. Maso je obecně vhodné zamrazit v případě, že je nepoužijete do dvou dnů.


Kdy potraviny ztrácejí na chuti, ale jsou nezávadné


Datum minimální trvanlivosti je oproti tomu doba, po kterou si potravina uchovává některé svoje specifické vlastnosti jako chuť, aroma nebo výživové hodnoty, a nevadí, pokud ji budete konzumovat i po uplynutí tohoto data. Jen si dejte pozor na to, abyste potravinu skladovali bez poškozeného obalu a tak, jak uvádí výrobce. Patří sem například suché potraviny, jako je mouka, krupice, rýže, sušenky, konzervy, trvanlivé nápoje, kakao, káva nebo těstoviny. Tyhle pochoutky vám ve spíži na suchém místě vydrží klidně rok i déle.


V obchodech můžete narazit i na potraviny bez data expirace, protože to u nich legislativa nevyžaduje. Jedná se třeba o sůl, koření, cukr nebo vinný ocet – takové potraviny se při správném skladování nezkazí a vydrží klidně roky. Mnoha lidem zabírají zbytečně místo v chladničce pochutiny jako je kečup, hořčice, džemy nebo worcestrová omáčka. Tyto pochutiny můžete klidně uchovávat ve spíži stejně jako cibuli a česnek.


Jak potraviny skladovat?

Největší význam při kažení potravin mají mikroorganizmy, tedy bakterie, kvasinky a plísně. Jestliže jsou v potravině vytvořeny vhodné podmínky pro růst mikroorganizmů, začnou se zde množit. Potraviny pak mohou zapáchat, měnit chuť i konzistenci, vzhled nebo barvu a mohou také tvořit na povrchu například vrstvu slizu nebo plísně – zkrátka se zkazí. Asi vás nepřekvapí, že nejrychleji podléhají zkažení čerstvé ryby, maso a mořské plody, ale i vejce a mléko. Tyto potraviny se snažte sníst co nejrychleji a v lednici je uložte na nejchladnější místo, tedy ve spodních zásuvkách na zeleninu. Hned nad nimi by pak měl být prostor pro mléko a mléčné výrobky. Pokud máte pocit, že se potraviny v chladničce rychleji kazí, zkontrolujte nastavení teploty. Ta by nikdy neměla být vyšší než 6 stupňů Celsia, optimální teplota je 4–5 stupňů.


Plíseň nevykrajujte

V rámci spořivosti nás někdy možná napadne, že třeba chleba přece není potřeba vyhazovat, když je na něm jen sotva patrná zelená skvrna. Tady ale opatrně! Ve chvíli, kdy objevíte jen malou skvrnku plísně například na okurce, neuvažujte, že byste ji vykrojili a z okurky připravili rodině salát. V tu dobu už totiž může být podhoubí plísně, takzvané mycelium, prorostlé hluboko do potraviny. Právě okurka je příkladem potraviny, v níž se hniloba nebo plíseň velmi rychle šíří, protože má vysoký obsah vody. Podobně jako třeba rajčata, maliny nebo broskve.


Zdroje:

www.minzp.sk

https://www.asenior.cz/doba-minimalni-trvanlivosti-a-doba-spotreby-znate-jaky-je-mezi-nimi-rozdil/

https://www.jakvkuchyni.cz/proc-se-jidlo-kazi-a-jak-tomu-predejit/

https://www.albert.cz/jak-pecovat-o-maso