Slýchám občas argument: Nemůžu dostat cukrovku, protože nejím sladké. Je to pravda?

To už jsem slyšel mnohokrát a není to tak jednoduché. Dokonce se ukazuje, že vlastní příjem cukru nijak nesouvisí s rizikem onemocnění. Když jím hodně cukru, ale jsem štíhlý, sportuji, tak cukrovku dostat nemusím. Hlavním rizikovým faktorem je právě obezita. Pokud neustále přibírám, protože si dávám pivo a bůček, ale nejím vůbec sladkosti, protože mi nechutnají, tak mám úplně stejně zvýšené riziko cukrovky jako někdo, kdo přibírá, protože si dává sladkosti a dorty. Cukrovka je to proto, že je zvýšená hladina cukru v krvi, ale nesouvisí to jen s konzumací sladkého.

Takže to je vliv tukové tkáně?

Ve chvíli, kdy se v těle tuková tkáň hromadí, produkují se v ní různé hormony, které zvyšují tzv. prozánětlivý stav. Způsobují třeba to, že například beta buňky slinivky břišní se dostávají do stavu, kdy se jim nefunguje dobře, dalo by se říct, že jsou ve stresu, kvůli tomu vyrábějí méně inzulinu a může dojít až k tomu, že se zvýší hladina cukru v krvi. Obzvláště škodlivý je právě ten tuk, který se hromadí v oblasti břicha a kolem orgánů.

A na podobném principu stojí i souvislost mezi obezitou a nádorovými onemocněními?

Ano, je to velmi úzce propojené – obezita zvyšuje riziko vzniku nádorů. A například u neurodegenerativních onemocnění, třeba u Alzheimerovy nemoci, se ukazuje, že v mozku je snížená citlivost na inzulin. Což je velmi podobné jako při cukrovce třeba v játrech nebo ve svalech. Mechanismů, jak tato onemocnění vznikají, je samozřejmě víc, ale obezita je tím, který může vést k celé řadě komplikací.

Zdroj: IKEM