„Rakovina plic je ročně v naší republice diagnostikována zhruba 6 500 pacientům, přičemž asi 5 400 nemoci podlehne. Kouření se na vzniku karcinomu plic přitom podílí až z 90 %. Zrádné je, že nádor plic se v těle rozvíjí bezpříznakově, takže bývá většinou diagnostikován až v pokročilém stadiu, kdy už je neoperabilní a jen velmi obtížně léčitelný. Pro kuřáky je nově zaveden screeningový program včasného záchytu karcinomu plic – dlouholetí kuřáci mohou v rámci programu podstoupit preventivní CT s nízkou dávkou záření. Cílem je odhalit nádor v raném stadiu a zvýšit tak šance k plnému uzdravení,“ říká onkoložka a předsedkyně Ligy proti rakovině MUDr. Michaela Fridrichová.

Zdroj: Youtube

Po kardiovaskulárních chorobách je rakovina druhým nejčastějším onemocněním, kvůli kterému Češi předčasně umírají. A rakovina plic není zdaleka jediným strašákem. V Česku je nově diagnostikováno 60 000 zhoubných novotvarů a ročně umírá na zhoubné nádory 28 000 lidí. Každý třetí občan České republiky v průběhu svého života onemocní některým typem nádorového onemocnění, v příčinách úmrtí jsou u nás zhoubné nádory na druhém místě a v příčinách úmrtí do 65. roku věku pak dokonce na prvním místě! Vyplývá to z Onkologického profilu země, který publikoval Evropský registr nerovností v oblasti rakoviny. Čím to je? Podle odborníků je česká populace více vystavena faktorům, které rakovinu způsobují. Patří mezi ně nadměrné pití alkoholu, kouření, obezita (a s ní spojené špatné stravování a nízká pohybová aktivita) i horší vzduch.

Předpokládá se, že do roku 2035 bude rakovina hlavní příčinou úmrtí obyvatel v celé Evropské unii, a to zejména v důsledku stárnutí populace, nedostatečné zdravovědné gramotnosti a nezdravého životního stylu. Přibližně u 5 % pacientů s nádorovým onemocnění je přítomná dědičná dispozice, obvykle vrozená mutace (chyba) některého velmi důležitého genu. Tato chyba je přítomna ve všech buňkách organismu a může vést ke zvýšené pravděpodobnosti rozvoje určitého typu nádoru v mladším věku.

Agresivní karcinom prsu a šance na úspěšnější léčbu

Diagnózu rakoviny prsu si v Česku za rok vyslechne přibližně 7 400 žen, z nichž až 1 600 nemoci podlehne. Asi 15 % z nich má typ, který je vysoce agresivní – rychle roste a metastazuje. Nazývá se triple negativní. Jedinou léčbou dosud byla chemoterapie, případně – pokud se nádor zachytil v časném stadiu – operace a radioterapie. Nově se pacientkám ale otevírá šance na účinnou pomoc v podobě imunoterapie. Studie prokázaly její účinnost právě u tohoto typu nádoru a Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) ji schválila. „Triple negativní karcinom prsu postihuje často mladší ženy, v produktivním věku. Tento typ nádoru roste velmi rychle – zvětšuje se v řádu týdnů. Často se objevuje jako intervalový, protože může vzniknout a rychle vyrůst mezi pravidelnými preventivními prohlídkami. Není také nezvyklé, že ženy onemocní v těhotenství nebo v době kojení, kdy se prsa vlivem různých hormonálních změn mění, a nádor se v nich tak snadno ‚ztratí‘,“ vysvětluje onkoložka MUDr. Katarína Petráková, Ph.D., primářka Kliniky komplexní onkologické péče Masarykova onkologického ústavu. Na nádor se tak podle ní často přijde pozdě, ve stadiu, kdy už metastazuje. „Ženy s tímto typem nádoru jsou v době diagnózy v průměru o 10 let mladší než ty, které mají jiný typ karcinomu prsu. Až 20 % z nich je mladších 40 let. S tím, že by v takto mladém věku mohly onemocnět rakovinou, vůbec nepočítají. Nádor je agresivní, u 45 % žen metastazuje do tří let,“ říká specialistka. Imunoterapie je podle ní standardem léčby u jiných typů nádorů a slaví velké úspěchy.

Rakovina prsu se týká i mužů

Rakovina prsu se ale v některých případech může vyskytnout i u mužů. Příznaky jsou podobné – pacienti si obvykle nahmatají tvrdou bulku v prsou nebo v podpaží. Muži ovšem ze studu nebo neznalosti často potřebné vyšetření oddalují. Ohroženou skupinou jsou převážně muži ve věku 60–70 let. Jedním z hlavních příznaků je tvrdá, nebolestivá a nepravidelná bulka, která se může objevit na prsou nebo i v podpaží. Rakovina prsu je způsobena růstem rakovinných buněk v prsní tkáni, příčiny vzniku jsou stále nejasné. „Mezi rizikové faktory vzniku karcinomu prsu u mužů patří cirhóza jater, vysoká hladina estrogenu v krvi, radioterapie nádorových onemocnění v oblasti hrudníku a samozřejmě rodinná anamnéza. Rakovina prsu u mužů není zdaleka tak častá jako u žen, právě proto je ale potřeba rozšířit povědomí o možném riziku,“ vysvětluje MUDr. Lucie Hallamová, lékařka mamodiagnostického screeningového centra EUC Kliniky Olomouc. Mezi další rizikové faktory patří nadměrné pití alkoholu, obezita, špatné životní prostředí a styl, či genetický vliv. Nemoc se může projevit i změnou velikosti, tvaru a vzhledu prsu, odlupováním kůže nebo ztuhnutím části prsu. Nebezpečí výskytu rakoviny prsu je vyšší, pokud se v rodinné historii nemoc objevuje opakovaně. Je pak na místě zvážit i genetické vyšetření.

Nádory se můžou odhalit včas díky prevenci!

Rakovina jater, plic, varlat, prsu nebo děložního čípku, chronická leukémie, Grawitzův zhoubný nádor na ledvině. Všechny tyto typy nádorů mohou pacienti podchytit včas díky preventivním prohlídkám, které Češi zanedbávají. „Díky prevenci se u mě podařilo včas zjistit, že mám zhoubný nádor v pravém prsu. Tím, že jsem si ho nahmatala sama a včas, jsme se dokázali vyhnout daleko horším scénářům,“ říká Anna Julie Slováčková, jedna z ambasadorek projektu Preventivka. „Když se řekne slovo prevence, tak se mi vybaví způsob, kterým si já sama mohu zachránit život a kterým si mohou zachránit život moji blízcí,“ dodává. Jen každý čtvrtý Čech přitom navštěvuje pravidelně praktického lékaře.

„Chceme Čechy naučit chodit na preventivní prohlídky a poskytnout jim komplexní, ověřené a srozumitelné informace, které pomohou žít zdravější a kvalitnější život. Naprostá většina vyšetření nebolí, je ale v péči o zdraví klíčová,“ říká Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono, která spustila mobilní aplikaci Preventivka, jež má uživatelům ukázat, na jaké preventivní prohlídky by měli chodit a pohlídá jejich termíny. Připomene třeba také samovyšetření prsou, varlat i kůže a naučí správnou techniku. „Chceme zvýšit návštěvnost screeningových programů, “ dodává zakladatelka Šédová.

Nepodceňujte screening

Podle Národního screeningového centra probíhají v České republice v současnosti programy screeningu rakoviny prsu, děložního hrdla a tlustého střeva a konečníku, které jsou součástí pravidelných preventivních prohlídek u praktického lékaře nebo gynekologa. Od začátku roku 2022 je spuštěn populační pilotní program časného záchytu karcinomu plic. V předepsaných intervalech ale chodí na screening karcinomu prsu 60 %, karcinomu tlustého střeva a konečníku 30 % a hrdla děložního okolo 55 % jedinců z cílových skupin těchto screeningových programů. Například národní program screeningu kolorektálního karcinomu probíhá v České republice už od roku 2000 a jsou do něj zapojeni všeobecní praktičtí lékaři, gynekologové, pracoviště klinické biochemie a specializovaná endoskopická pracoviště. I když vyšetření nebolí, je bezplatné a může skutečně zachránit život, využívá ho jen třetina Čechů. V Česku je každým rokem přitom diagnostikováno přibližně 7 500 nových případů kolorektálního karcinomu a téměř 3 500 lidí na něj umírá. Zákeřnost tohoto onemocnění spočívá mimo jiné v tom, že je na začátku zcela bez příznaků, a proto bývá objeveno příliš pozdě.

Poslouchejte varovné signály

Někdy mohou před rakovinou varovat i problémy týkající se zažívání, které mnoho Čechů podceňuje. Například bakterie, která napadá sliznici žaludku, může u některých lidí způsobit rakovinu žaludku. Helicobacter pylori (H. pylori) má v sobě podle posledních zjištění asi 25 % české populace. „Přestože výskyt rakoviny žaludku v Česku pomalu klesá, především díky lepšímu stravování a včasné diagnostice, provázanost s přítomností bakterie je nepopiratelná. Infekce způsobuje u části lidí záněty žaludku, vředy a postupně může vést právě ke vzniku nádoru. Čeští pacienti mají velmi dobrý přístup k vyšetření, při nichž se obvykle H. pylori objeví,“ vysvětluje doc. MUDr. Štěpán Suchánek, Ph.D., vedoucí lékař Oddělení gastrointestinální endoskopie Interní kliniky 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice. Rakovina konečníku a tlustého střeva se zase může projevovat dlouhodobějším průjmem, zácpou, bolestí břicha, pocitem plnosti, větší plynatostí a úbytkem hmotnosti. Varovným příznakem je pak zejména krvácení z konečníku nebo příměs krve ve stolici. Vyhledat lékaře je nezbytné už při prvních změnách, kterých si na zažívání všimnete. Včasná diagnostika je u všech typů onkologických diagnóz nejdůležitějším faktorem pro úspěšné vyléčení. „V případě časných nálezů je šance na kompletní vyléčení přes 90 procent. A na druhou stranu může klesat téměř k nule v případě lokálně pokročilých či metastazujících nálezů," řekl přednosta novojičínského Komplexního onkologického centra David Vrána.

Klinické studie jako nová šance na uzdravení

Pro stále větší část pacientů s vážným onemocněním je další možností moderní léčby vstup do klinické studie, kde mohou být léčeni pomocí inovativních léků až o několik let dříve, než dojde k jejich registraci. Poměrně rozšířeným mýtem je, že léčba v rámci klinické studie je pouze pro pacienty, kterým jinak není pomoci. Ve skutečnosti se v různých studiích léčí pacienti v různých stadiích nemoci. O možnosti vstupu do klinické studie rozhoduje ošetřující lékař pacienta, který je detailně seznámen s jeho zdravotním stavem, typem onkologického onemocnění a dalšími aspekty. Účast ve studii je pro pacienty dobrovolná a mohou ji kdykoli ukončit. „Teprve po splnění velmi přísných kritérií bezpečnosti se lék začíná nabízet prvním pacientům s danou diagnózou,“ vysvětluje MUDr. Libor Havel, vedoucí klinických studií pneumoonkologické ambulance Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. Kdo může být do studie zařazen, určují vstupní a vylučující kritéria na základě typu nádoru, předchozí léčby, souběžných onemocnění, výsledků radiologických, laboratorních nebo genetických vyšetření, celkového zdravotního stavu a dalších aspektů. Lidé se mohou o účast ve výzkumu zajímat i sami, aktuální přehled otevřených klinických studií je dostupný v databázi Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Bezplatnou online poradnu nabízí i Asociace inovativního farmaceutického průmyslu, která pomáhá zjišťovat, jaké studie jsou pro daného pacienta dostupné. „Žadatel pouze vyplní formulář, kde mimo jiné uvede i diagnózu, a do tří pracovních dnů dostane informace, jaké výzkumy jsou pro něho aktuální a v jakých centrech probíhají," řekl výkonný ředitel asociace David Kolář.

Zdroje: