Ze statistik Výběrového šetření o zdraví (EHIS) z roku 2019 vyplývá, že s obezitou bojuje v tuzemsku každý pátý muž, ale poměr jedinců s nadváhou se do grafů nevepisoval a rozhodně by obraz českého pána tvorstva příliš nezlepšil. „Jinými slovy: hubeného muže aby v Česku pohledal,“ dodal místopředseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart. Situace žen je o malinko příznivější. S obezitou se jich potýká 17 %.

Může za to samozřejmě životní styl a nepoměr mezi přijatou a vydanou energií. Vynecháme-li malé povědomí o správné složení stravy, tristní je ovšem i postoj Čechů k pohybu. „Asi polovina lidí se nehýbe vůbec a pouze kolem 30 % lidí se hýbe doporučovaných 150 minut týdně,“ uvedl Linhart. Přitom ti, kdo se pravidelně hýbou, se dožívají o pět let déle.

Není přitom potřeba ani podávat nějaké velké sportovní výkony: k výraznému zlepšení zdravotního stavu přispívá i dostatečný počet nachozených kroků. „Pozitivní efekt se projevuje někde kolem šesti tisíc kroků a mírné zlepšení je vidět až do cca 10 tisíc kroků za den. Lepší také je, pokud to nachodíte v nějakých delších intervalech,“ vysvětlil Aleš Linhart. Přínos tedy nemá jen vysoké číslo na krokoměru, ale i souvislá doba pohybu. Proto se vyplatí jít část cesty domů či do práce pěšky nebo do programu zařadit svižné procházky.

Ohledně vhodného počtu kroků bují také rozličné fámy. Už dříve se ukázalo, že doporučovaných 10 tisíc nemá příliš opodstatnění a skutečně pozitivní dopad má cca 7500 kroků a dále se nic moc nemění. Aktuálně se ale objevila i studie doporučující pouhé 3000 kroků, což je podle Linharta naprostý nesmysl. „Jde o špatně interpretovaná data zkreslená skupinou pacientů ve velmi špatném zdravotním stavu, u kterých i takto nízký počet mohl přinést zlepšení,“ objasnil vědecky podložený mýtus.

Zdroj: