Ve své ambulanci kombinujete klasickou západní a alternativní medicínu. Jak to jde dohromady?

Určitě nechci říct, že bychom pacienty měli léčit jen alternativními metodami. Západní medicína je skutečně vyspělá a nabízí spoustu nezastupitelných, život zachraňujících metod. Podle mě by měla nastoupit především v akutních případech nebo u těžších komplikací. V opačném případě by měl člověk nemoc pochopit jako signál, že je něco v jeho životě špatně a je potřeba udělat významné změny – začít řešit své vztahy, stravu, pohyb, myšlení.

Medicína by zkrátka měla nabízet celostní pohled na pacienta. Dnes se zaměřuje jen na některé symptomy a je velmi specializovaná. Každý lékař vidí jen svoji oblast, léčí ‚svoje‘ choroby, ale už se nevěnuje pacientovi jako celku. Kdyby se všechno propojilo, výsledky budou vynikající.

Má hodně vašich pacientů zájem o léčbu bylinkami?

Kupodivu ne, mnozí z nich chtějí tabletky. Je to jednodušší. Bylinky totiž vyžadují určitou aktivitu ze strany pacienta. Také je potřeba změna životního stylu, jídelníčku, pohybu a především myšlení. Pozitivní myšlení je pro zdraví velmi důležité. No a při užívání bylinek by ta aktivita měla jít ještě dál – pacient by si sám měl připravit čaj, tinkturu, v ideálním případě si i ty bylinky sám natrhat. Jedině aktivní přístup pacienta vede ke skutečnému uzdravení.

Já bych řekla, že tento ,proaktivní‘ přístup ke svému zdraví zastává čím dál více lidí.

Ano, všímám si změny, obzvlášť u mladší generace. U nich vidím, že už přemýšlejí o zdraví, nemocech a psychice trošku jinak a mají zájem i o alternativní přístupy.

Jak se na vaše léčebné postupy tváří kolegové lékaři?

Jak kteří. Někteří jsou tomu otevření, fandí mi. Jiní se tváří skepticky a mluví o placebu. Ale třeba moje maminka měla léta zdravotní problémy, které jsme nejprve řešily čistě západní medicínou, farmaky. Pomohly ale až bylinky a jiné alternativní postupy. A maminka si říkala: „Pokud to je placebo, tak proč mi nepomohlo placebo z prášků? Vždyť já jsem se chtěla vyléčit léky.“ Je škoda, že západní medicína vidí placebo jako něco hanlivého. Měli bychom přitom chtít, aby pacient věřil v uzdravení, protože i to mu pomáhá. Navíc se opakovaně už roky přesvědčuju o tom, že bylinky rozhodně placebo nejsou.

Vaše kniha se jmenuje Čarovná lékárna kolem našeho domu. Mohou kolem svého domu sbírat léčivky i lidé ve městě, třeba v parcích?

Knihu jsem psala pro lidi, kteří nemají zahrádku, kde by si mohli bylinky pěstovat. Chtěla jsem jim ukázat, že mohou jednoduše zužitkovat to, co roste kolem jejich obydlí, tedy i ve městech. Tam bych jenom dala pozor, aby nešlo o lokalitu blízko frekventované silnice nebo znečištěnou od psů.

Pro začínající bylinkáře pořádáte víkendové kurzy. Jak vypadá základní bylinkářská výbava?

Potřebujete základní informace o bylinkách a receptury, jak je zužitkovat. Pak něco prodyšného, do čeho budete bylinky sbírat, třeba plátěný pytlík nebo proutěný košík. Dále nůžky, abyste rostliny nevytrhávali i s kořeny. A doma suché místo, kde je budete sušit.

Na sušení je potřeba hodně místa. Pamatuju si, že bezové květy, které sbírávala moje mamka, zabíraly celou půdu.

To ano, ale dají se vyrábět různé lékové formy, nejen čaje. Třeba masti nebo likéry. Když je bylin málo, velmi výhodnou formou je tinktura, která vzniká naložením bylin do alkoholu. Mně manžel vyrobil sušičku – několik dřevěných rámů s muší síťkou, které se skládají na sebe. Nebo můžete rostliny sušit ve svazečcích zavěšených u stropu.

Je ale potřeba je zavčas hermeticky uzavřít do nádobek, jinak by vyprchaly všechny aromatické látky. A také účinné látky by nebyly v takové koncentraci. Nejlepší je tedy usušit byliny během týdne dvou a pak je uzavřít do sklenice, aby se k nim nedostala vlhkost, hmyz ani světlo. Ty způsobují vyblednutí bylinek a ztrátu některých účinných látek.

Na svém blogu píšete o spoustě pozitivních zážitků s bylinami. Který byl nejsilnější?

Nejčerstvější zážitek mám s řebříčkem. Jsem včelařka a po bodnutí mám vždy hypersenzitivní reakci – napuchne mi ruka nebo se objeví kopřivka. Teď jsem začala místo vpichu otírat rozmělněným řebříčkem a žádnou alergickou reakci nemám. A jakou zkušenost s bylinami považuji za zásadní? Jedna moje pacientka měla několik let streptokokovou infekci v rodidlech. Několikrát do roka kvůli tomu brala antibiotika. Když to nepomáhalo, obrátila se na mě a já jí doporučila léčbu tinkturou lichořeřišnice. Po třech měsících se streptokoka zbavila. Nebo jsem teď měla pacienta, co ho čtyři roky trápilo svědění po celém těle. Oběhal několik specialistů, vždycky dostal nějakou kortikoidovou mastičku, ale nic nepomáhalo. Je velká výhoda, že mohu pacienty odesílat na laboratorní vyšetření, která mnohdy ukážou na další zdravotní problémy. Zde se přišlo na počínající celiakii, lehké postižení jater a alergie. Takže jsme nasadili bezlepkovou dietu a čaj z kořene pampelišky a pupence. K tomu bral vitamin D. Po třech měsících svědění ustalo a pacient se cítí výborně. A s takovými příběhy se setkávám každý den.

Jaký je rozdíl v působení chemických léčiv z lékárny a léčivek z přírody?

Klasická farmaka jsou určena na potlačení jednoho konkrétního symptomu. Analgetika tlumí bolest, antipyretika snižují horečku. Rostliny mají nespecifické účinky, nepůsobí na jeden symptom. Působí na celé tělo a obsahují komplex účinných látek, které se navzájem doplňují, a nemají tedy takové nežádoucí účinky jako léky.

Nevýhodou samozřejmě je, že u bylin se účinek dostavuje pozvolna a není tak razantní. Ale pokud nastane, pak je dlouhodobý. Ne vždy ale máme sahat po rost li nách. Někdy jsou chemická léčiva opravdu nezbytná a zaplať pánbůh za ně.

Může si člověk nesprávným užíváním bylin uškodit?

Samozřejmě. Většinou ale bývají nežádoucí účinky velmi slabé. Proto se má dodržovat doporučené dávkování a také po třech týdnech užívání minimálně týdenní přestávka, aby si tělo na účinek byliny nezvyklo a ten se nesnižoval. U ně kterých rostlin je vysazení vysloveně nutné, například u kopřivy. Obsahuje spoustu kyseliny šťavelové, která může vést až k poškození ledvin.

Léto je pomalu pryč. Které byliny sbírat teď v září?

To se zaměřuji hlavně na plody černého bezu, šípky, hložinky. Začíná podzim, takže síla rostlin se vrací do kořene, proto se sbírá kořen kostivalu, pampelišky a dalších. Já sbírám i léčivé houby.

Medicína by měla nabízet celostní pohled na pacienta. Dnes je velmi specializovaná. Každý lékař vidí jen svoji oblast, léčí jen ‚svoje‘ choroby, ale už se nevěnuje pacientovi jako celku. Kdyby se vše propojilo, výsledky budou vynikající.

MUDr. ALENA HAMPLOVÁ

Pracovala v Nemocnici Šternberk, nyní poskytuje ambulantní léčbu na Poliklinice Agel v Olomouci. Má bylinkovou zahrádku, pořádá kurzy o bylinkách a provozuje web mudr-alena-hamplova.cz. K bylinkám ji už v dětství přivedla babička. Jejich léčivou sílu pak znovuobjevila v dospělosti poté, co se kvůli náročné práci v nemocnici, stavbě domu a kmitání kolem dětí zhroutila. Z depresí ji tehdy nedostaly léky, ale právě bylinky.

Zdroj:
časopis Kondice 9/2019