Hlavní nádechový sval
Bránice by měla fungovat jako jeden z hlavních nádechových svalů. Uvádí se, že by měla zajistit kapacitu až z nějakých 60 procent. Má tvar kupole, která se vyklenuje směrem do hrudního koše. Upíná se na začátek bederní páteře, po stranách pak z vnitřní plochy dolních žeber a vpředu na konec hrudní kosti, na tzv. mečovitý výběžek. Přibližně uprostřed své plochy má bránice šlašitý střed, který by se během nádechu měl pohybovat směrem dolů do břišní dutiny. Poklesem bránice a ve spolupráci s ostatními svaly dojde ke zvětšení objemu hrudní dutiny a do plic je nasáván vzduch. K tomu, aby bránice mohla takto fungovat, je zapotřebí, aby byl správně nastavený celý hrudní koš, zafixovaná spodní žebra a stabilní přechod hrudní a bederní páteře. Pak se bránice může opřít o svoje úponová místa, ke kterým se stahují jednotlivá svalová vlákna bránice.
Inverzní pohyb bránice
V předchozím odstavci jsme si uvedli, jaké podmínky je třeba splnit, aby se bránice mohla správně aktivovat. Pokud náš mozek nevyhodnotí dostatečné opory o žebra, hrudní kost a bederní páteř, pak se opěrným bodem pro bránici stane její šlašitý střed. Vlákna bránice se budou stahovat směrem k tomuto středu, tedy přesně opačným směrem, než by měla. Bohužel tento tzv. inverzní pohyb bránice má za následek stažení břicha a dolních žeber, tah hrudní kosti směrem dolů. Často se s tímto paradoxním pohybem bránice setkáváme při přetížení horní části břišních svalů a nedostatečné opoře o lopatky a přechod hrudní a bederní páteře, což znemožňuje hrudním svalům a svalům zad správné nastavení hrudního koše a žeber. Zmíněné přetížení horní části břišních svalů je velice časté, protože je řada lidí posiluje, ale tím nesprávným způsobem. Přetížené břišní svaly ale pak nedovolují pohyb žeber směrem nahoru. Cílem je obnovit souhru všech uvedených svalů, aby bylo zajištěno optimální zapojení bránice do správného dechového stereotypu.
Bránice a její vliv na držení těla
Spolupráce bránice se svaly břišními, zádovými a pánevního dna vytváří v břišní dutině nitrobřišní tlak, který se mění podle vyvíjené zátěže. Jiný nitrobřišní tlak bude například při sezení a jiný u zvedání těžkého břemene. Nitrobřišní tlak kromě opory pro páteř také napomáhá fixovat břišní orgány a podporovat jejich přirozené funkce, jako je třeba vylučování. Přirozeně tento tlak vzniká souhrou zmíněných svalů při aktivaci vrozených programů, což se mimo jiné projeví i napřímením páteře a jejím zpevněním. Z uvedeného vyplývá, že bránice se velkou měrou podílí také na nastavení páteře do vzpřímení. Musí k tomu ovšem nastat ty správné podmínky, které spočívají v kvalitních oporách těla.