Premium obsah

Alzheimerova nemoc netrápí jen seniory. Znáte její varovné příznaky?

Alzheimerova nemoc netrápí jen seniory. Znáte její varovné příznaky?
Nevyléčitelná Alzheimerova choroba se v České republice podle Státního zdravotního ústavu týká zhruba 160 tisíc mužů a žen. Nemocných ale může být ještě mnohem více, jen jejich diagnóza zatím nebyla zapsána do statistik. Tahle zákeřná nemoc dokáže obrátit život naruby nejen pacientům, ale i jejich rodině, protože nemocní postupně přestávají rozpoznávat realitu od minulosti, mají problémy s orientací a potřebují leckdy neustálý dohled a péči. 

Alzheimerova nemoc bývá nejčastější příčinou demence, a proto je běžně spojována s vysokým věkem, ve skutečnosti ale netrápí jen seniory, naopak postihuje i stále mladší lidi. Výjimkou nejsou padesátníci, objevit se může už i po čtyřicátých narozeninách.

U žen se přitom demence vyskytuje zhruba dvakrát častěji než u mužů. Ačkoli přesné příčiny vzniku nemoci nejsou známy, mezi významné faktory lékaři řadí kromě vyššího věku a dědičnosti i nezdravý životní styl.

Problémy nejen s pamětí

Alzheimerovu nemoc poprvé popsal německý lékař Alois Alzheimer v roce 1907. V té době se považovala za nemoc vzácnou. Nyní se nějaká forma demence podle České alzheimerovské společnosti vyskytuje u více než sedmi miliónů obyvatel Evropy! Alzheimerova nemoc začíná pozvolna. Nejdříve se u nemocného zhoršuje krátkodobá paměť a není schopen se postarat o některé věci v domácnosti. Rychlost, kterou Alzheimerova nemoc postupuje, se u každého postiženého liší. Nemocný má však čím dál větší problémy s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky, je zmatenější. Mění se celá jeho osobnost. V posledních stádiích nemoci už vůbec není schopen se sám o sebe postarat.

Jaké jsou typické varovné signály onemocnění?

1. Ztráta paměti, která ovlivňuje schopnost plnit běžné pracovní úkoly.

2. Problémy s vykonáním běžných činností,například zapomenutí na oběd, který se zrovna vaří.

3. Problémy s řečí, zapomínání i jednoduchých slov nebo jejich nahrazování nesprávnými, věty pak nedávají smysl.

4. Časová a místní dezorientace, například i ve vlastní ulici.

5. Špatný nebo zhoršující se racionální úsudek, patří sem třeba i zapomenutí na hlídané dítě

nebo nesmyslné oblékání (nemocní si například na sebe vezmou hned několik košil nebo halenek najednou).

   6. Problémy s abstraktním myšlením, člověk s Alzheimerovou nemocí může úplně zapomenout, co znamenají čísla na složenkách a platebních kartách a co s nimi má dělat.

7. Zakládání věcí na nesprávné místo, například uložení žehličky do ledničky nebo hodinek do cukřenky.

8. Prudké změny v náladě nebo chování, častý pláč nebo návaly hněvu bez zjevného důvodu.

9. Změny osobnosti, nemocný se stává někdy velmi zmateným, podezíravým nebo ustrašeným.

10. Ztráta iniciativy, propadání naprosté pasivitě, nechuť zapojit se do jakýchkoli aktivit.


Při podezření na nemoc hned jednejte

Co dělat, když máte podezření, že Alzheimerovou chorobou trpí někdo z vašich blízkých? Určitě je na místě co nejdříve s ním navštívit praktického lékaře, který udělá základní testy, a podle výsledků rozhodne o doporučení návštěvy specialisty, jenž provede komplexnější vyšetření. K tomu patří zhodnocení rodinné anamnézy, vyhodnocení změn kognitivních funkcí, paměti a chování za poslední měsíce, klinické vyšetření včetně laboratorních testů, případně neurologické vyšetření včetně CT a magnetické rezonance.

Nemocní potřebují vlídné slovo i pocit užitečnosti

Mnoho lidí tápe, jak se vlastně k pacientům s tímto typem choroby chovat. Podle odborníků z neziskové organizace Centrum Seňorina je pro pacienty důležité především pochopení a také pocit, že jsou ještě užiteční. Potřebují mít potěšení z každodenních činností, které dávají životu smysl. Proto prý leckdy postačí i obyčejná věta: „Můžeš mi s něčím pomoct?“ Ať už s nějakou běžnou domácí prací typu vaření, nebo poskládání prádla – to v člověku s Alzheimerovou nemocí vyvolá pocit potřebnosti a zvedne mu to sebevědomí.

Procvičování paměti

Podle Centra Seňorina byste se měli snažit nemocného co nejdéle udržet samostatného v běžných domácích činnostech jako je ohřívání oběda, oblékání, mytí nádobí, hygiena. Právě tyto činnosti udržují pacienty v mentální kondici. Prospěšné jsou i pravidelné procházky a samozřejmě i tělesný kontakt jako je objetí, pohlazení a podržení ruky. Aby se pacient lépe orientoval v prostoru, můžete opatřit například úložné prostory štítky s popisem věcí uvnitř – bude tak vědět, kde jsou léky, kde má čisté prádlo, kde jsou nože a podobně. Skvělé rovněž je, pokud svého blízkého podporujete v aktivitách, které si zamiloval v mládí, ať už jde o pletení, háčkování, přesazování květin, louskání ořechů nebo nakládání okurek. Na procvičování jemné motoriky jsou vhodné ruční práce jako navlékání korálků nebo strouhání jablek. Paměť zase procvičí vzpomínky nad fotoalbem a vracení se v časech. Ptejte se svého blízkého na jména jeho bývalých přátel, kolegů a známých a na místa, která navštívil – pomůže mu to trénovat mozek. Velký význam mají  intelektuální aktivity, mezi které patří četba, luštění křížovek, hraní šachů, studium cizích jazyků nebo hra na hudební nástroj do co nejvyššího věku.

A co prevence?

Podle Státního zdravotnického ústavu se dá riziko onemocnění minimalizovat vyváženou stravou, dostatkem pohybu a činnostmi, při kterých musíme přemýšlet. Fyzická, psychická a sociální aktivita, přiměřená kontrola stresu a prospěšná strava může zpomalit, nebo dokonce odvrátit rozvoj příznaků této zákeřné nemoci. K rizikovým faktorům pro vznik demence naopak patří kromě nedostatku pohybu i obezita a vysoký krevní tlak.


Zdroje:

https://www.alzheimer.cz/pro-lidi-s-demenci/

https://szu.cz/nevylecitelna-alzheimerova-choroba-postihuje-uz-ctyricatniky

www.instagram.com/centrum_senorina

Ikona
Ale ne! Používáte zastaralou verzi prohlížeče, kterou náš videoportál Kondice nepodporuje!
Pro sledování cvičebních videí, poslouchání meditací a čtení nejnovějších článků, receptů i speciálů Kondice si prosím aktualizujte svůj prohlížeč.