Alzheimer mění lidi k nepoznání. V Česku nemocí trpí půl milionu pacientů

Na 21. září připadá Mezinárodní den Alzheimerovy nemoci, vůbec nejčastější formy demence, která postihuje mozek, ovlivňuje myšlení a mění k nepoznání životy milionů lidí na celém světě.  „V České republice nemáme přesná čísla o výskytu Alzheimerovy nemoci. Diagnóza je potvrzena asi u 120 tisíc lidí, ale podle odhadů je tu dalších 400 tisíc, kteří o ní nevědí,“ říká prof. MUDr. Jakub Hort, Ph.D., neurolog z Fakultní nemocnice v Motole. 

S rostoucím počtem nemocných narůstá i naléhavá potřeba rychlé diagnostiky. Přestože léčba na tuhle nemoc zatím neexistuje, právě její včasné podchycení může alespoň výrazně zpomalit rychlost, kterou onemocnění graduje, a udržet tak kvalitu života pacientů co nejdéle.

Rozvíjí se pomalu

Alzheimerova choroba se totiž rozvíjí postupně během několika - i desítek - let. Člověk nejprve začne zapomínat jména, naplánované schůzky nebo některé informace opakuje hned několikrát, protože zapomněl, že je už dříve řekl. Později nemoc začne výrazněji ovlivňovat každodenní činnosti, jako jsou nakupování, jízda autem nebo vaření. Ve stádiu, kdy se již plně rozvinou příznaky demence, dělají pacientovi problémy i základní aktivity, jako je oblékání, stolování nebo hygiena.

Přidat se mohou také poruchy řeči a komunikace, kdy člověk zapomíná i jednoduchá slova nebo je nahrazuje nesprávnými, čímž jeho věty přestávají dávat smysl. Pacienti také nepoznávají místa, která důvěrně znají, ztrácí orientaci. Proto se se mohou ztratit i kousek od domova, aniž by věděli, kde přesně jsou a jak se dostat zpátky domů. Zhoršuje se taky schopnost vykonávat koordinované a naučené pohyby, přestože je člověk chce provést - třeba i taková obyčejná věc, jako je odnesení hrnečku s čajem ke stolu, může dělat problémy. 

Počáteční příznaky se navíc snadno zaměňují s běžným stárnutím. Tato mylná představa však přispívá k nízkému počtu diagnostikovaných případů. „Nemoc je často obtížně rozpoznatelná, změny v mozku přitom mohou začít už patnáct až dvacet let před jejími projevy,“ potvrzuje prof. Jakub Hort.

Diagnostika tohoto onemocnění je tedy složitý a časově náročný proces a obvykle zahrnuje komplexní posouzení klinických příznaků, neuropsychologických testů a zobrazovacích metod, jako je magnetická rezonance nebo CT. „Neexistuje však žádný jednoduchý test, který by jednoznačně potvrdil přítomnost Alzheimerovy nemoci. Může proto trvat několik měsíců nebo dokonce let, než se s jistotou potvrdí, zda se jedná o Alzheimerovu nemoc nebo jinou formu demence,“ vysvětluje prof. Hort.

 Výjimkou nejsou deprese a halucinace

U většiny pacientů se mohou objevit i neuropsychiatrické projevy, jako jsou úzkosti, apatie, deprese, agresivita, halucinace, bludy a další. „Problematické je, že mohou být první příznaky Alzheimerovy choroby přikládány nadměrnému stresu, únavě nebo považovány za důsledek vyššího věku. Poruchy paměti by se však neměly nikdy brát na lehkou váhu a člověk by měl vždy vyhledat lékaře,” vysvětluje MUDr. Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono, která se této problematice věnuje v rámci kampaně Dobré nitro.

 Přesná příčina vzniku Alzheimerovy choroby není známá, přestože bylo popsáno několik molekulárních změn, které jsou předpokladem jejího rozvoje. Mezi rizikové faktory patří zejména věk. U lidí mladších 65 let je toto onemocnění vzácné, nad 75 let se objevuje již u přibližně 20 % lidí a v populaci nad 85 let postihuje až 45 % osob. Mezi další rizikové faktory patří rodinná zátěž a pohlaví, kdy onemocnění postihuje častěji ženy. Proč tomu tak je, není známo. Svou roli může hrát také nízké vzdělání, jelikož se spoje mezi nervovými buňkami vytváří především v mládí, nebo úrazy hlavy. 

„U Alzheimerovy choroby je důležitá včasná diagnostika. Přestože nyní ještě neexistuje účinný lék, který by mohl tuto nemoc vyléčit, umíme její symptomy zmírnit a zpomalit její průběh. Naději přináší také lék, který je momentálně v závěrečné fázi testování. Tento přípravek by měl chránit před ztrátou mozkové tkáně a užívat by se měl preventivně například u lidí, kteří mají k Alzheimerově chorobě predispozice nebo se u nich objevily první příznaky,” říká Kateřina Šédová.

 Prevencí je zdravý život

 Základem prevence je zdravý životní styl - vyvážený jídelníček, kvalitní spánek, pohyb i duševní pohoda. Vhodné je stimulovat svůj mozek a nabízet mu nové vjemy a aktivity, které napomáhají k tvorbě nových mozkových buněk a upevňování nervových spojení. Ať už se jedná o nový koníček, šachy nebo třeba o učení se cizímu jazyku. V rámci terapie je pak vhodné znovu naučit pacienty jednotlivé denní aktivity a co nejvíce je v jejich zvládání podpořit, například umístěním kalendáře na zeď nebo označením místností v bytě.

„Jestliže má člověk podezření, že by mohl trpět Alzheimerovou chorobou, měl by nejprve navštívit svého praktického lékaře a se svými obavami se mu svěřit. Doktor udělá základní vyšetření a na základě jeho výsledků rozhodne, zda bude zapotřebí navštívit specialistu, který pak provede komplexnější testy,” dodává Kateřina Šédová.

Do popředí se dnes už dostávají i nové metody prevence – kromě podpory zdravého životního stylu, stravovacích návyků a fyzické aktivity se objevují například i nové metody kognitivního tréninku a stimulace mozku.  „S rychlou a přesnou diagnostikou Alzheimerovy nemoci zas může již brzy pomáhat umělá inteligence.Na její využití při diagnostice neurodegenerativních onemocnění se zaměřuje například i český health-tech startup Neurona Lab," říká neurolog Jakub Hort. 

Zdroje:

prof. MUDr. Jakub Hort, Ph.D.

MUDr. Kateřina Šédová