Zatím se o ní moc neví. Alergie na lidské bílkoviny nepochybně existuje a proč by nemohla existovati vůči bílkovinám mateřského mléka? Nejpravděpodobnějším vyvolavatelem bude mateřská bílkovina syrovátky laktalbumin, který je až ze 70 % homologní s laktalbuminem hovězím. Homologní znamená podobný, myšleno chemicky, a tato podobnost může být nositelem zkřížených reakcí. Takže člověk alergický na jednu konkrétní bílkovinu může teoreticky zareagovat i na bílkovinu příbuznou, byť pochází z jiného zdroje. V širším slova smyslu se ale alergií na mateřské mléko rozumí ‚klasická‘ alergie na bílkovinu kravského mléka, protože mateřské mléko obsahuje bílkoviny pocházející ze stravy matky. Velmi citlivý kojenec pak může zareagovat i na minimální množství kravských bílkovin v případě plného kojení, pokud jeho matka živočišné mléko a výrobky z něj konzumuje.
Rozsudek zní: Netrestejte!
Není záhodno mléko bezuzdně chválit, jako se to dělo v minulých letech, samospásné rozhodně není. A ne každému je z něj dobře. Proto dítě netrestejte, když na něj učitelka ze školky žaluje, že hrnek s mlékem s pokřikem odmítá. Copak vždycky chutnalo vám? Když dítěti dáte k večeři kousek tvrdého sýra, prospějete mu mnohem víc. Vápník se přes noc nejlépe vstřebává.
Zdravé dávkování
Pokud lékař neurčí jinak a dítě se nevzpírá, mléčné výrobky by do jeho jídelníčku patřit měly. Množství záleží na věku dítěte.
Děti 2-4 roky: 4-5 porcí
Děti nad 4 roky: 3-4 porce
Dospívající: 3 porce
Jednou porcí se rozumí například půl hrnku mléka či jogurt nebo plátek tvrdého sýra.