Anamnéza

Základem každého vyšetření, a to nejen ve fyzioterapii, je anamnéza, což je odběr důležitých informací o pacientovi/klientovi. Udává se, že ze správně odebrané anamnézy vychází diagnóza až ze 70 %. Je tedy patrné, že anamnéza je naprosto klíčová pro správnou diagnózu a následnou úspěšnou terapii. Jako první nás samozřejmě zajímají obtíže, kvůli kterým k nám pacient zavítal. Je vhodné se ptát na začátek obtíží, intenzitu, charakter, spouštěcí faktory apod. Kromě toho je důležité znát pohybové návyky pacienta a jeho každodenní aktivity. Není vůbec na škodu si nechat některé věci od pacienta aktivně předvést, abychom měli představu o pohybovém projevu, ale to už bychom spíše zařadili do funkčních testů. V neposlední řadě se ptáme na úrazy, prodělané operace a případně i genetickou zátěž.

Vyšetření pohledem – aspekce

Jako další krok se nejčastěji volí vyšetření pacienta pohledem, tzv. aspekce. V rámci tohoto vyšetření je pacient ve spodním prádle. Není od věci pacienty předem upozornit již během objednávání, že si budou odkládat, a doporučit jim proto vhodné oblečení, např. krátké sportovní šortky a pro ženy rozepínatelné sportovní podprsenky. Je to pro pacienty příjemnější než být pouze ve spodním prádle. Pacient je vyšetřován ve stoji ze všech stran a samozřejmě také v jiných pozicích. Aspekcí sledujeme nastavení těla, jednotlivých kloubů. Dále také svalové napětí a případné viditelné přetížení (vystouplost), nebo naopak oslabení některých svalů. Pohledem můžeme také zjistit projevy probíhajícího zánětu, kdy je kůže začervenalá, lesklá a zvláštně se potí.

Vyšetření pohmatem – palpace

Dalším důležitým prvkem vyšetření je tzv. palpace, v rámci které fyzioterapeut využívá svůj nejdůležitější smysl, kterým je hmat. Palpace musí být prováděna velice jemně, abychom odhalili i ty nejmenší změny v napětí měkkých tkání nebo v postavení jednotlivých kloubů. Velkým tlakem bychom zamezili tkáním pohyb a případné změny bychom nezaznamenali. Prostřednictvím rukou provádíme také vyšetření kloubní mobility a případných kloubních blokád, které vnímáme jako omezení pohyblivosti v určitém směru pohybu pro daný kloub.

Funkční testy a vyšetření pohybových vzorů

V neposlední řadě je mnohdy potřeba provést i různé funkční testy. Jak název napovídá, jedná se o vyšetření určité funkce dané oblasti pohybového aparátu. Můžeme vyšetřovat např. funkci klenby nožní ve statické pozici i v pohybu, stabilitu kloubů v klidu i v pohybu nebo funkci celého těla jako celku. Důležité je vyšetření základních pohybových vzorů, které lidé vykonávají během každodenních činností, a také pohybových vzorů v rámci zaměstnání nebo ve sportu, který provozují. Během toho můžeme nalézt řadu odchylek v nastavení těla, které jsou příčinou pacientových obtíží. Pokud bychom pohybové vzory nevyšetřili, s největší pravděpodobností bychom pacientovi dlouhodobě nepomohli. Nevěděli bychom totiž, jak pacienta zkorigovat. Když si uvědomíme, že lidé tráví většinu času během dne v práci, tak vyšetření právě pracovních stereotypů je nejdůležitější.