Protahování – kdy, jak a proč má smysl se protahovat?

Protahování – kdy, jak a proč má smysl se protahovat?
Protahování neboli strečink bývá v oblasti sportu a fyzioterapie hodně skloňované téma. Jedni ho zatracují, druzí zase vyzdvihují jako nezbytnou součást tréninku a velkou podporu pozátěžové regenerace. Jak je to s protahováním z hlediska neurologie a fyziologie pohybového aparátu?

Zkrácený sval – realita nebo mýtus?

Jako jeden z hlavních důvodů, proč se protahovat, je uváděna obecná tendence svalů se zkracovat. Dokáží se ale svaly opravdu zkracovat? K pochopení tohoto jevu je potřeba si nejdříve říci, z jakých struktur se sval skládá. Z pohybového hlediska můžeme ve svalu nalézt dva typy struktur – svalovou tkáň jako takovou a vazivovou tkáň, která vytváří podpůrnou „vnitřní kostru“ svalu a na jeho koncích přechází ve šlachy upínající se ke kosti. Délka a napětí svalové tkáně, přesněji svalových vláken, je nastavována reflexně nervovou soustavou. To se odvíjí od vnitřních a vnějších podmínek – působení stresu, tepla či chladu, vnímání opor atp. Dále tu máme výše zmíněně vazivo, které opravdu má tendenci se retrahovat (zkracovat), pokud k tomu má určité podmínky, což je například dlouhodobé zvýšené napětí svalu, déletrvající imobilizace (znehybnění). Vazivo totiž nereaguje na nervové impulzy, jen se přizpůsobuje podmínkám ve svém okolí. Ve svalech se tedy zkracuje jeho podpůrná vazivová kostra, nikoli svalová vlákna jako taková. V běžné mluvě to ale většinou prostě označujeme jako zkrácení svalu.

Přetížené svaly a jejich vliv na zkrácení

Loading
ZAVŘÍT REKLAMU
Ikona
Ale ne! Používáte zastaralou verzi prohlížeče, kterou náš videoportál Kondice nepodporuje!
Pro sledování cvičebních videí, poslouchání meditací a čtení nejnovějších článků, receptů i speciálů Kondice si prosím aktualizujte svůj prohlížeč.