Nechte si své brýle!

Jsem krátkozraká a už léta nosím kontaktní čočky. Bez problémů. I tak mi budete laserovou operaci rozmlouvat?

Ano, může se totiž stát, že po operaci uvidíte hůř než teď s čočkami. Abyste rozuměla: rohovka, tedy průhledná část oka, do níž laser zasahuje, má průměrně optickou mohutnost 43 dioptrií. Pokud máte krátkozrakost minus tři dioptrie, tak co lékaři udělají? Vezmou nůž a tu část o tloušťce odpovídající třem dioptriím odříznou. Jenže problém je v tom, že rohovka má svým způsobem paměťovou schopnost, a aby nenabyla těch samých hodnot, které měla před zákrokem, musí se tam dávat nějaké léky a hlavně kortikoidy.

A ty oku škodí?

Poškozují buňky, protože blokují vstup glukózy do buňky. Už jsem tady měl několik pacientů, kteří prodělali tento zákrok, používali kortikoidy a najednou zjistili, že jejich vidění není takové, jaké bylo před zákrokem. A když si změřím napětí z posledního sítnicového neuronu, zjistím, že odpověď těchto buněk je nižší. Prostě a jednoduše nefungují, jak by měly.

Takže je to tak, že se sice zbavím krátkozrakosti, ale objeví se jiné potíže s viděním?

Pacienti si to pochvalují z toho důvodu, že když si dříve nevzali brýle, tak viděli sotva na tři metry. Po zákroku vidí do dálky bez problémů, ale přicházejí komplikace. Ne vždycky samozřejmě, celosvětově jsou tyto metody úspěšné. Ale proč bych já měl být nositelem nějakých komplikací? Já nechci opakovat chyby druhých. Tím spíš, když po čtyřicítce tito lidé zjistí, že nevidí na čtení.

Je to ta situace, kdy říkáme, že se nám prodlužují ruce?

Ano, říká se tomu také stařecká vetchozrakost, ale název mate, protože po čtyřicítce samozřejmě nejsme žádní staříci. Oko ‚jen‘ ztrácí své akomodační schopnosti a hůře zaostřuje na krátké vzdálenosti. Musíme si proto text dávat co nejdál od obličeje. Teď si představte člověka, který si v pětatřiceti nechal odoperovat minus tři dioptrie, protože mu vadilo nosit brýle. A ve čtyřiceti zjistí, že brýle stejně potřebuje, což mu ale tenkrát nikdo neřekl. Kdyby na operaci nešel a nechal si své tři dioptrie, tyto potíže by s velkou pravděpodobností neměl. A pokud ano, my je umíme řešit tak, aby se nepoškodila rohovka.

Jak to umíte řešit bez zásahu do rohovky?

Pomocí laserového přístroje Intracor, který na rozdíl od těch ostatních pracuje uvnitř rohovky. Normální operace vypadá tak, že se uřízne část rohovky a odklopí se, pak se upálí dioptrie a rohovka se zase přiklopí. My si laserový paprsek zaměříme přesně do té hloubky, kde chceme, aby udělal řez. Rohovku vůbec nenaruší.

Vy tedy říkáte, ať si své brýle či čočky raději necháme a pak až ve čtyřiceti případně řešíme vetchozrakost?

Záleží samozřejmě na tom, o jak velkou krátkozrakost jde. U těch vysokých krátkozrakostí oko vypadá jako nafouknutý balón, který se zvětšuje. A když se zvětšuje oko, tak se nějakým způsobem musejí napínat i nitrooční struktury, tedy sítnice a cévnatka. Stává se, že v té sítnici pak mohou nastat komplikace, například odchlípení sítnice. Taková situace by se měla řešit. Ale odstranit dioptrie můžeme i jinak – výměnou čočky. Pokud má člověk nález v čočce, tedy je-li zkalená, tak se ta čočka vymění. Místo ní se dá do oka čočka s odpovídajícími dioptriemi, aby dotyčný měl do dálky minus dva a půl a na čtení aby viděl dobře bez brýlí.

Když má člověk na dálku tři čtyři dioptrie, je podle vás operace zbytečná. Je to tak?

Proč byste to měla dělat? Protože nevidíte na Měsíci krátery? Já je tedy vidět nepotřebuju, protože ve čtyřiceti chci vidět na to, co čtu. Pravda je ale taková, že lidé si dnes říkají, že mohou ovlivnit všechno, tak proč by měli nosit brýle. A volí jednoduché a rychlé řešení.

Se svými názory asi narážíte u kolegů. Jak se na vás tváří na kongresech?

Řeknu to jinak. V České republice je nás tisíc oftalmologů. Prsty na jedné ruce by mi stačily, kdybych vám chtěl vyjmenovat ty, kteří si nechali odstranit dioptrie pomocí laseru. Já nebudu pacientům nabízet to, co bych si sám na sobě nenechal udělat.

Když si každý den nandávám a sundávám čočky a sahám si do oka, nemám z toho dobrý pocit. Tím si nemohu rohovku poškodit?

Pokud si umýváte ruce, nevadí, že si do oka saháte. Rohovka je bezcévná a výživu si bere hlavně z nitrooční tekutiny, pak z cév ze spojivky a využívá také kyslík ze vzduchu. Ty dvě zůstávají i při nošení čoček zachovány, navíc čočky jsou dělány tak, že propouštějí kyslík. Ale i tak je doporučuju vyndávat, protože se do nich mohou dostat různé bakterie.

Kazí nám oči zírání do počítače?

Kdysi se bádalo, proč je pětadvacet procent Japonců krátkozrakých. A zjistilo se, že je to nejspíš jejich písmem, které se nám jeví jako rozsypaný čaj a kvůli kterému Japonci opravdu enormně namáhají oči na krátkou vzdálenost. Na to dopláceli i lidé v laboratořích. Dnes už se takzvané monokulární mikroskopy, do kterých se dívalo jen jedním okem, dávno nepoužívají, ale dříve kvůli nim lidé, kteří na nich pracovali dlouhá léta, byli na to zatěžované oko krátkozrací. Co se týče počítače, beru to tak, že organismus se zadaptuje na všechno – ale musíme mu trochu pomoct.

Jak konkrétně?

Doporučuju dostatečné osvětlení a hlavně přestávky. Když se po půl hodině soustředěné práce na počítači podíváte aspoň na půl minuty hodně do dálky, aby oči nemusely chvíli ostřit na krátkou vzdálenost, uděláte jim velkou službu. Pak už se nemusíte bát, že kvůli počítači budete mít do roka o pár dioptrií víc.

Jan Lešták

Oční lékař, majitel a jednatel pražské Kliniky Jana Leštáka. Kromě všeobecné oftalmologie se věnuje zrakovým vyvolaným odpovědím a neurooftalmologii. Je členem výboru České oftalmologické společnosti, člen České glaukomové společnosti, České vitreoretinální společnosti a Sdružení privátních očních lékařů ČR. Také učí na ČVUT v Praze a na lékařské fakultě Karlovy Univerzity.