Jóga je nejlepší forma psychohygieny. To říkal již C. G. Jung a dnešní vědci a jógoví terapeuti mu dávají za pravdu. Jak dokládají moderní výzkumy, naše tělo, mysl a emoční prožívání jsou propojené. Naše emoce se zrcadlí v těle jako na bezchybném displeji. Traumata zůstávají uložená v těle v podobě zvýšeného napětí svalů nebo nervové soustavy. Pokud je pro nás trauma moc silné nebo pokud nemáme prostor v daném čase projít adekvátní citovou reakcí, nahromaděná aktivita se přenese do konkrétního svalu a zůstane tam. Projevit se může zatuhlostí svalů, bolestí, apatií, chronickými nemocemi, záněty v orgánech, nechutí do života, vzteku, úzkosti nebo deprese. A přesně tohle umí jóga pomoci zahojit.
Lepší ásana než pilulka na hlavu?
V rychlém rozvoji vědeckého a technologického pokroku se často cítíme přepracovaní a vyhořelí. Hledáme autority, hodnoty a ocenění venku. Máme všechno, jen ne klid a štěstí. Moderní psychologie na tyto problémy často nenabízí řešení, zaměřuje se spíše na klasický model léčení pacienta a jeho symptomů a přivádění ho do ‚normálního‘ psychologického fungování. „Lidem chybí propojení se sebou samými, s vnitřním hlasem vycházejícím z těla, intuicí a napojení na vnitřní sebehodnotu,“ hodnotí současnou situaci lektorka jógy, koučka a absolventka výcviku jógové psychologie Jana Kyriakou. Jógová psychologie využívá právě působení fyzických, dechových a meditačních cvičení z jógy k uvolňování různých mentálních bloků. Pracuje i s psychickými obtížemi, jako jsou deprese či úzkosti, a při pravidelném praktikování může přinést úlevu. „Pozitivní efekt jógy potvrdil výzkum kromě depresí a různých úzkostí i u závislostí, u poruch příjmu potravy, sebepoškozování, tělesné dysmorfické poruchy nebo třeba poruchy spánku,“ říká Jana. Jóga totiž dokáže efektivně odbourávat stres nahromaděný v těle a tím pracovat s emocemi.
Emoce – energie v pohybu
Pojem emoce pochází z latinského slova emovere, jež lze přeložit jako aktivovat, dát do pohybu. Emoce lze chápat vlastně jako energii v pohybu – hýbou naším fyzickým tělem. Cítit emoce bez pohybu je takřka nemožné. Když máme vztek, nebo jsme nadšení, je těžké zůstat v klidu. Nervozita nás rozklepe. Smutek dá o sobě vědět dlouhými povzdechy. Emoce kontrolujeme zmrazením tělesného pohybu. A protože v dospělosti se projevovat emoce nesluší, zatneme zuby, krk i břicho, omezíme dech a celkově se stáhneme. Jenže časem se najde skulina, kudy se dlouho zadržované emoce vyvalí a smetou nás i naše okolí jako tsunami. Vztek se uvolní boucháním pěstmi nebo kopáním, strach třesením a smutek vzlykáním. Uvolnění emocí uvolní tělo, funguje to ale i naopak – emoce můžeme uvolnit vědomým pohybem těla. A právě na to funguje pomalá jemná jóga báječně. „Pokud u zamrzlého těla povzbudíme pohyb, můžeme uvolnit emoce a obnovit chuť do života i pohyblivost,“ říká lektorka jógy Jana.
Jóga jako terapie traumatu
Každý z nás zažil v dětství nějaké menší či větší trauma a nese si s sebou do života šrámy na duši. Čím více nevyléčený traumat si z dětství neseme, tím více je ochromena naše schopnost cítit (vnímat svoje pocity a emoce). Ta je závislá na plynulém proudění toku energie v těle. Jógový systém čaker lze spojit s moderní vývojovou psychologií. S tím, kde v těle držíme vzpomínky a traumata z dětství a dospívání. „Prací s energetickými drahami v průběhu ásan dochází k postupnému uvolňování emocí a léčbě těchto traumat. K tomu je třeba dodržet dvě podmínky – tělo do ničeho netlačit a dát opravdu velký dostatek času na to pozici prožít a prodýchat,“ vysvětluje lektorka jógy. Omezená pohyblivost zabraňuje proudění životní energie – prány, omezuje dech, zatěžuje látkovou výměnu a potlačuje emoce.
Somatický terapeut Peter Levine to popisuje takto: „Pokud nemůžeme na nebezpečí adekvátně reagovat, náš nervový systém začne prožívat nebezpečí jako setrvalý stav zamrzlý do naší psychiky. Když je nervový systém přetížený, svalům se dostávají protichůdné informace. Nemohou jednat v souladu. Pohyby ztratí plynulost. Stanou se trhanými, tuhými a nekoordinovanými. Psychosomaticky to prožíváme jako úzkost, bezmoc, porážku a depresi.“
Toto ‚zmrazení‘ může vést k bolestem různých částí těla – krční páteře, beder, končetin, hlavy... S nepohyblivostí způsobenou traumatem je třeba postupovat podobně, jako když se do omrzlin vrací krev – pomalu. Může to vyvolat silnou emoční bolest. Čím je blok odolnější, tím bylo trauma větší a tím více energie je do něj uloženo. „Tělo je moudré a ví, co a proč zrovna drží. Uvolnění proto musí být prováděno pomalu a opatrně. Abychom zabránili přehlcení nervového systému, je potřeba začít ukotvením a uzemněním,“ vysvětluje lektorka jógy Jana.
Jóga na krční páteř
SESTAVU JÓGY NA KRČNÍ PÁTEŘ SI ZACVIČÍTE ZDE
Limity jógy jako terapie
Lektor či jógový terapeut ale není psycholog či psychiatr. Neměl by se tedy pouštět do léčby akutních psychických onemocnění. „To není naše místo. Jógová terapie má smysl v prevenci, v práci se stresem, či při prvních příznacích psychického nekomfortu a jako podpůrná terapie zdravotní léčby,“ říká lektorka jógy Jana Kyriakou. Z moderní psychologie se také v józe dají využít principy podvědomé transference a projekce. „Většinou to, co nemáme v sobě srovnané, projektujeme na druhé. Pokud jsme například nepřijali své tělo, nebo nějakou svou slabost, často za ni kritizujeme ostatní. Naštvání na druhé může být reakce na náš vnitřní strach či vnitřní nespokojenost,“ uvádí příklady Jana.
Lze se ponořit i do Jungovi teorie Archetypů a zkoumat, jakou roli ve společnosti hrajeme. Důležité je do ničeho se nenutit. „Naše tělo i mysl drží určité napětí, bloky a vzorce z ochranného důvodu. Není třeba se na sebe zlobit za to, že jsme si nevyřešili minulost,“ říká Jana. Je pravda, že některé bloky z minulosti už nám neslouží, otevírat by se ale měly jemně a s laskavostí.
