Co je to impingement syndrom ramene?

Jako impingement syndrom ramene se označuje postižení tzv. subakromiálního prostoru, což je oblast pod kostním útvarem, nadpažkem lopatky, těsně nad hlavicí pažní kosti. V tomto prostoru se nachází řada struktur. Ze svalů můžeme jmenovat především sval nadhřebenový, podhřebenový a dlouhou hlavu dvouhlavého svalu pažního. Dále zde nalezneme také tíhový váček (bursa). Bursy jsou důležité útvary nacházející se v místech, kde by se měkké tkáně třely o kost. V případě impingement syndromu dochází k velkému mechanickému dráždění zmíněných struktur o nadpažek a časem se rozvíjí zánět.

Projevy syndromu

Mezi základní projevy se rozhodně řadí bolest, která se zvýrazňuje v noci při lehu na boku na postižené straně nebo při pohybech, kdy se zužuje subakromiální prostor, tedy předpažení a upažení v určitém rozsahu. Bolest je primárně lokalizována v místě útlaku struktur, tedy v oblasti nadpažku, popř. v přední části ramene. Pro ozřejmění diagnózy existuje řada funkčních testů a samozřejmě také zobrazovací metody zde mají své místo.

Příčiny vzniku syndromu

Všechny funkční poruchy, často označované jako syndromy, mají jednoho společného jmenovatele – nevhodně nastavené opory, které způsobí tah svalů nežádoucím směrem, a navíc tělo nepracuje jako celek. K tomu se mnohdy přidávají další faktory. Nejinak je tomu i u impingement syndromu ramene. Kromě nevhodného pohybového programu je to dále špatně nastavený celý ramenní pletenec, nedostatečná regenerace v případě sportovních aktivit, prochladnutí kloubu, záněty v těle, stavy po úrazech ramene nebo nevhodné pohybové návyky ve sportu a při každodenních činnostech.

Lokální versus globální pohybový vzor

Ramenní kloub je kloub poměrně křehký a sám o sobě dosti nestabilní. Je to dáno jeho anatomickou stavbou a volným vazivovým aparátem. Ramenní kloub je nejpohyblivějším kloubem v těle, což ale klade velké nároky na udržení stability. Jeho stabilita a síla se tedy zcela odvíjí nejen od funkce svalů okolo něho, ale také od svalů celého těla. A tím se dostáváme k hlavnímu problému. Pokud bude pracovat pouze několik málo svalů kolem ramenního kloubu, celá oblast se může velice snadno přetížit. Z globálního (celotělového) vzoru se stane vzor lokální, který logicky nebude mít takovou výdrž. Navíc v lokálních pohybových vzorech svaly nepracují tím správným směrem.

Možnosti nápravy

V první řadě je třeba ulevit od akutních bolestí. Ve fyzioterapii užíváme techniky měkkých tkání (ve zkratce TMT), což je uvolňování stažených tkání, jako je kůže, podkoží, fascie a svaly. Své místo má určitě i kineziotaping, který pomůže povolit stažené svaly a urychlí tkáňovou výměnu v celé ošetřené oblasti. Po odeznění akutní fáze je třeba se zaměřit na příčinu vzniku syndromu, aby bylo dosaženo dlouhodobého efektu. Výše jsem zmiňovala, že hlavním důvodem jsou špatně nastavené opory a z toho vyplývající nevhodný pohybový stereotyp. Je tedy třeba opory těla upravit a pomoci dotyčnému, aby byl schopný je začlenit do běžného života a do všech pohybových aktivit.