Dýchám, tedy žiju

Dýchám, tedy žiju
Máloco je tak přirozený proces jako dýchání. Ač je základní podmínkou všeho živého, příliš dobře si ho neuvědomujeme. Natož abychom přirozeně vnímali, jak hluboký účinek na nás má – nejen fyziologický, ale též z hlediska vnitřní rovnováhy. „Dýchání dává vždy upřímnou odpověď, pokud mu tedy chceme naslouchat,“ je přesvědčená dechová terapeutka Susanne Barknowitzová. „Můžeme lhát slovy, ale nikdy ne dýcháním…“

„Dech je tím jediným, co je v člověku živoucí, je jeho nejvnitřnějším jádrem, je to jeho já. Vše ostatní jsou pouze obaly, z nichž nejhmotnější je pozemské tělo,“ píše ve své knížce Dýchání jako živoucí dění, česky vydané v roce 2019, Susanne Barknowitzová. „Člověk je schopen snášet po mnoho dní, ba dokonce týdnů, hlad a žízeň, bez dechu však vydrží jen několik málo minut. Nedýchat znamená být odpojený od zdroje životodárné síly.“

Loading
ZAVŘÍT REKLAMU
Ikona
Ale ne! Používáte zastaralou verzi prohlížeče, kterou náš videoportál Kondice nepodporuje!
Pro sledování cvičebních videí, poslouchání meditací a čtení nejnovějších článků, receptů i speciálů Kondice si prosím aktualizujte svůj prohlížeč.