„Snažím se v tom, co se děje kolem, moc nerýpat. Sledovat jen to, co se děje mně. A takhle by to měl vnímat každý. Protože každý má svoji cestu a na té se nyní všem ukázala tato globální krize, která mění vědomí,“ míní transpersonální psycholog Petr Vašák. Současnou pandemii vnímá – tak jako většina spirituálně založených lidí – jako pomocníka, který nám pomáhá, abychom si zvědomili, co je pro nás důležité, a začali cítit sami sebe.
Kolik času strávíte denně sledováním informací o covidu?
Nekonečné a často protichůdné informace v médiích, na sociálních sítích a různých informačních serverech soutěží o naši pozornost. Namístě je položit si otázku: Kolik času strávíte denně sledováním médií, ať už tradičních, alternativních, nebo třeba sociálních sítí? A co sledování filmů a seriálů? Odpovězte si upřímně. Může se stát, že často ani nemáme ponětí o odpovědi na tuto otázku. Pomůže, když si týden budete vést záznam o tom, kolik času jste sledováním různých médií strávili. Nenabádáme vás, abyste se úplně odstřihli od vnějšího světa a uzavřeli se do vnitřního, každý extrém škodí. Jen je třeba najít balanc. A ten nám právě dnes víc než dřív chybí.
Zastavte se a dýchejte
Nejen různá média, ale i každodenní pracovní a rodinné povinnosti směřují naši pozornost ven, mimo nás. Záplava podnětů směřuje naši pozornost ven a roztáčí kolečko stresu. Když fungujeme celý den v hladině mozkových vln beta – u sledování hrozivých statistik, nových omezení a předpovědí nebo hovorech se sousedkou o tom, jak to má s očkováním, to vše nás stresuje. Podle Petra Vašáka je dnes víc než dříve třeba naučit se soustředit pozornost do svého středu. „Pomoci mohou i každodenní několikaminutové pauzy, kdy se zastavíte, nadechnete a vydechnete, uvědomíte si, jak se vaše nohy dotýkají země. Vyplatí se tuto pauzu udělat zvlášť, pokud máte za sebou konflikt nebo složitou emoční situaci. Zeptejte se sami sebe: Co mi to ukazuje?“ radí Petr. Už tímhle jednoduchým cvičením se učíte spojovat se svojí duší, soustředíte pozornost dovnitř do těla a tlumíte nekonečný šum informací a podnětů přicházející zvenčí.
Dech – most k duši
Právě zastavit se a jen dýchat nám umožní okamžitě přesměrovat pozornost z venku dovnitř. Říká se, že dech je nejrychlejším mostem k duši. Vědomý dech dokáže efektivně a okamžitě ulevit od stresu, ale také spojit nás s naším nitrem. Vyplatí se proto, pokud se chcete dostat k sobě a spojit se se svou duší, věnovat každý den několik minut dechovým cvičením. Pomoci může i pomalá lekce jógy zakončená meditací. Pokládejte si sami otázky. Nemusíte přitom klást velké filozofické otázky typu: „Kdo jsem a kam směřuji?“ Tázat se sami sebe můžete ohledně každodenních praktických úkolů a rozhodnutí. „Jaký další krok bych měl/a v dané situaci podniknout?“ „Je tato nabídka pro mě ta pravá?“ „Co právě teď potřebuji?“ „Co by mi udělalo dobře?“ Jakmile jednou otázku položíte, vaše podvědomí ji začne zpracovávat, v průběhu dne nebo následujících dnů pak udělá vše pro to, aby vám doručilo správnou odpověď.
Kam směřuje pozornost, tam se orientuje i energie
To je základní pravidlo duchovního růstu. Kam upřete svoji pozornost, to posilujete. „Čím více lidí směřuje pozornost na nějaké téma, tím se téma posiluje. S covidem můžeme cítit, že zesílila celospolečenská panika,“ říká Petr Vašák, který vnímá covidovou situaci jako boj o energii, kdy se různé zdroje snaží naši energii vysát. Každodenním čtením negativních zpráv, bulváru, děsivých scénářů a pomluv nejen odčerpáváte svoji životní sílu, ale ještě k tomu posilujete globální negativitu. Stejně tak pokud jsou vaše naučené podvědomé myšlenkové vzorce převážně negativní – „Nejsem dost dobrý/á.“ „To nezvládnu.“ „Rodiče mi ubližují.“ –, vaši energii to významně odčerpává.
Namístě je proto každodenní meditace, kdy zklidňujeme rozbouřenou mysl a směřujeme pozornost dovnitř ke své duši. Ta je věčná. Není omezena na vaši identitu v tomto životě, obsahuje záznamy veškerých životů, které jste kdy prožili. Lidé, kteří se pomocí každodenní meditace naučili s duší spojovat, tímto způsobem od duše získávají cenné informace a vedení, kudy se vydat na cestě životem. „To nejlepší, co můžeme v současné situaci dělat, je od vnějšího dění se odpojit a žít si vlastní život,“ míní Petr.
Žijete vlastní život nebo váš život řídí druzí?
Další téma, které podle něj covidová doba zvýraznila, je ochota vzít zodpovědnost za svůj život do vlastních rukou vs. spoléhání se na autority a odevzdávání rozhodování za sebe a svoje zdraví druhým – ať už jsou to politici, lékaři, rodiče, nebo partner či partnerka. V každé situaci se vyplatí připomenout si, že nejsme zodpovědní za nikoho jiného, pouze za sebe. To platí samozřejmě, pokud nemáme malé děti. Ptát se můžete sami sebe, v jakých situacích dáváme zodpovědnost za sebe druhým. Pokud ukazujeme na druhé („To je vina očkovaných/neočkovaných, maminky, kolegy…“) a ze svých pocitů viníme lidi kolem sebe, je namístě položit si otázku: „Kde je má zodpovědnost?“
Současná doba covidová na nás všemi směry vyvíjí silný tlak, nejen z venku, ale třeba i mezi členy domácnosti, na to, co je třeba řešit na individuální úrovni. „Všímejte si témat, která se vám v dnešní době vynořují, a vezměte si za ně zodpovědnost. Řešení je u vás. Terapeut vám může pomoci, ale práci za vás neudělá,“ vzkazuje Vašák.
