Vznik a princip závěsných systémů

Jak již název napovídá, tak základním principem závěsných systémů je cvičení v závěsu s váhou vlastního těla. Mezi nejznámější a prvotní závěsné systémy se řadí TRX, ale v dnešní době existuje spousta závěsných systémů jiných značek, které ovšem fungují na stejném principu. Na počátku měly závěsné systémy sloužit k efektivnímu posilování celého těla a udržení kondice pro vojáky během válečných misí, kde zpravidla byl minimální prostor a možnosti využití nějakého cvičebního náčiní. Postupem doby se dostaly do povědomí i mimo vojenskou službu a staly se velice oblíbenými.

Výhody závěsných systémů

Jedna z největších výhod závěsných systémů je jejich široká využitelnost a snadná přenosnost. Závěsné systémy lze totiž upevnit nejen ve fitness centru, ale také na venkovních hřištích a případně i doma ve dveřích. Mezi další výhody můžeme zařadit komplexnost, což znamená, že s jednou pomůckou jsme schopni efektivně zapojit skoro celé tělo. Dále lze na závěsných systémech velmi snadno a rychle dávkovat míru zátěže, která se volí především náklonem těla. Čím větší náklon těla, tím náročnější cvičení. V neposlední řadě je dobré zmínit, že cvičení na závěsných systémech je většinou považováno za zábavné a atraktivní.

Je cvičení na závěsných systémech vhodné pro každého?

Při volbě cvičebních pomůcek je optimální postupovat individuálně podle našich potřeb a stavu pohybového aparátu. V následujících bodech je několik situací, kdy dle mých zkušeností není cvičení na závěsných systémech úplně vhodné a je třeba se k takovému cvičení postupně dopracovat.

Cvičení úplných začátečníků a lidí s funkčními poruchami


U začátečníků a u lidí s funkčními poruchami se často setkáváme s horším vnímáním vlastního těla, nacházíme u nich nevhodné svalové souhry. Jelikož je cvičení na závěsných systémech koordinačně náročnější (je třeba si hlídat nastavení více kloubů), tak je lepší, pokud cvičící má již nějaké pohybové zkušenosti a má tím pádem i lépe stabilizované tělo. Pak je menší riziko vzniku přetížení měkkých tkání, kloubních blokád nebo případně i drobných úrazů.

Náročnost cviků

Určitou nevýhodou závěsných systémů je poměrně velká náročnost i těch nejlehčích cviků. Náročnost cviků je dána nejen závěsem jako takovým, ale také tím, že ve většině případů je pro tělo náročné najít opory, jelikož jsou často ve vzduchu. Můžeme je tedy označit jako opory imaginární. Proto v situacích, kdy bychom potřebovali zvolit lehké cviky (lidé po úrazech, těhotné ženy, ženy po porodu atp.), nelze cvičení na závěsných systémech úplně doporučit.

Silový a objemový trénink

Pokud je cílem rozvoj výraznější síly nebo svalového objemu, tak cvičení na závěsných systémech postupem doby zpravidla nestačí, protože k rozvoji další síly a většího objemu je třeba zatížení svalů větší váhou než vlastního těla. V takovém případě lze doporučit doplnit cvičení na závěsných systémech přídatnou váhou, případně využít jiného cvičebního náčiní.